Školení řidičů – referentů je jednou ze základních povinností zaměstnavatelů i zaměstnanců. Základem pro určení této skupiny řidičů je obsah pracovní smlouvy. Jako řidiči – referenti jsou označováni ti řidiči, kteří řídí vozidlo, ať služební či soukromé, o hmotnosti do 3,5 tuny při výkonu jejich pracovní činnosti, ale nemají pojem „řidič“ v pracovní smlouvě. Tito řidiči jsou povinni se zúčastnit povinného školení, které vychází ze Zákoníku práce. V praxi se jedná například i o zaměstnance, který řídí vozidlo na služební cestě bez ohledu na to, zda se bude jednat o řízení vozidla služebního nebo soukromého, ale třeba i o zaměstnance, který bude při výkonu pracovní činnosti řídit vozidlo na účelové komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu,
vysvětluje Ondřej Horázný z Autoškoly Horázný.
Referentským školením by měl projít každý, kdo jede vozem například na služební cestu nebo jednání.
Pokud má zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednán druh práce „řidič“ nebo „řidič z povolání“, pak se naopak o řidiče – referenta nejedná. Řízení automobilu je v tomto případě druhem práce a takový člověk se musí podrobovat pravidelným lékařským prohlídkám podle zákona o provozu na pozemních komunikacích a pravidelným školením podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
dodává Andrea Volaříková, z tiskového oddělení Ministerstva dopravy ČR. Řidiči, kteří mají sjednán druh práce „řidič“ v pracovní smlouvě a řídí vozidla o hmotnosti do 3,5 tuny, třeba řidiči osobních vozidel ve státní správě, nepodléhají povinnosti školení, nicméně podléhají povinnosti absolvovat pravidelné školení BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), jehož součástí je stejné školení, jako u řidičů – referentů.
Školení je povinné pro obě strany
Školení odborné způsobilosti řidičů – referentů, jak zní správně celý název, se podrobně věnuje několik pasáží Zákoníku práce. Zde jsou ty nejdůležitější:
§103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále
a) při změně pracovního zařazení nebo druhu práce,
b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických, anebo pracovních postupů,
c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
§103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb.
Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.
§ 106 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb.
Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí.
Prohlubováním kvalifikace se podle Zákoníku práce rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které zaměstnanci umožňuje výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje také její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Pokud zaměstnanec školení odmítne, může to být bráno jako porušení pracovní smlouvy a vést i k jejímu vypovězení nebo krácení odměn. V případě nedodržení povinnosti školení BOZP a tedy i referentského školení může totiž zaměstnavateli hrozit peněžitá sankce a krácení nebo odmítnutí plnění pojistné události ze strany pojišťovny v případě dopravní nehody.
Účast na školení nebo jiných formách přípravy za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech podílet.
Ačkoli je stále používán výraz zaměstnanec, školení řidičů – referentů se pochopitelně týká i OSVČ, které pro někoho pracují na živnostenský list. Stále platí výše uvedené, tedy že každý řidič používající vozidlo, ať soukromé nebo služební, k výkonu své pracovní činnosti se musí podrobit povinnému školení řidičů – referentů,
připomíná Andrea Volaříková, z tiskového oddělení Ministerstva dopravy ČR. Zaměstnanci si musí uvědomit, že neznalost v dopravě způsobuje dopravní nehody a tím pádem i finanční, časové a v případě trestů zákazu řízení i personální ztráty.
Školení řidičů – referentů je ryze individuální záležitostí
Referentské školení má za úkol především seznámit řidiče – referenty se změnami pravidel a novinkami v dopravě a připomenout jim pravidla a zásady bezpečné jízdy. Zákoník práce se z hlediska obsahu a rozsahu školení a ověření znalostí neodvolává na žádný jiný právní předpis, podle kterého by toto školení mělo být prováděno. Bude záležet pouze na zaměstnavateli, v jakém obsahu a rozsahu vzhledem k charakteru vykonávané práce zaměstnancem zabezpečí provedení jeho školení a po jeho ukončení ověření získaných znalostí. Přesnou osnovu vždy domlouváme se zaměstnavatelem řidičů. Některé firmy mají specifické požadavky vztahující se k jejich činnosti, nebo používaným vozidlům. Jiné během provozu zjistí nedostatky ve znalostech řidičů a školíme navíc požadovanou problematiku, například postup při nehodě. Na přání firmy je možné v rámci školení udělat řidičům také zkoušku z pravidel, ta však není povinná, povinné je samotné školení,
říká Petr Šimara z Autoškoly P&P.
Proběhnout může jen školení samotné, a to v běžném rozsahu tří až pěti vyučovacích hodin, nebo i závěrečné přezkoušení v podobě testu. Toto přezkoušení si firmy obvykle objednávají jednou za dva roky. Na zkoušku se není třeba nijak připravovat. Otázky v testu jsou z probíraných témat, takže referent se připravuje v průběhu školení,
uvádí Hana Bukvicová za Autoškolu BUKVIC. Ověření znalostí probíhá formou ústního pohovoru nebo písemnou formou po dobu 10 až 15 minut.
Pokud se týká periodicity, potom analogicky se zákonem č.247/2000 Sb. by školení mělo probíhat jednou za rok. Provedení školení a ověření znalostí musí být prokazatelně zadokumentováno,
připomíná Ondřej Horázný z Autoškoly Horázný.
Školení je možné provést v učebně autoškoly nebo v prostorách zaměstnavatele. Příprava zaměstnavatele je zcela minimální, spočívá pouze ve svolání pracovníků ke školení v konkrétní čas na dohodnuté místo. Účastníci školení musí mít u sebe řidičské oprávnění, eventuálně zápisník a psací potřeby. A cena školení? Neexistuje žádná státem regulovaná cena za provedení školení řidičů. Je to čistě otázka trhu. Cena je domlouvána individuálně podle počtu účastníků. Pohybuje se od 100 do 300 korun + DPH na účastníka,
říká Aleš Hruška, majitel Autoškoly ESSA.
ČLÁNKY DO MAILU