Každý podnikatel chce, aby jeho firma byla trvale úspěšná. Investoři před vložením finančních prostředků zkoumají, zda daný projekt je reálný a má šanci na úspěch, neboť se chtějí vyhnout riziku a přijít tak mnohdy o nemalé peníze. Při rozhodování si sepisují pozitiva a negativa a podle toho, která skupina zvítězí, se rozhodují. Aniž to by třeba tušili, sestavují tak částečně tzv. SWOT analýzu.
Ne každá firma, zvláště malá nebo střední, má na časté analytické činnosti či drahé, ale kvalitní, marketingové výzkumy čas, finanční prostředky a správné lidi. Navíc kvalitní výzkum může trvat relativně dlouhou dobu a v situaci, kdy se podnik potřebuje rozhodnout rychle, nemusí mít potřebné podklady k dispozici. V takových, ale i jiných případech, se nabízí SWOT analýza, která informace pro budoucí rozhodování získává empiricky, tedy zkušenostmi.
Výhody a nevýhody
Mezi výhody SWOT analýzy patří především rychlost a relativní jednoduchost, takže každá firma si může vytvořit sama svou vlastní SWOT analýzu v poměrně krátké době a levně. Ovšem za předpokladu, že na její realizaci se bude podílet co možná nejvíce pracovníků napříč spektrem celé firemní organizační struktury. V případě, že bude na analýze pracovat omezená skupinka lidí z jedné hierarchické skupiny, např. management, může dojít k velkému zkreslení, k chybným závěrům a tím tak ke zmaření celé práce i k ohrožení úspěšnosti projektu či firmy. Dá se totiž předpokládat, že management nerad přiznává slabé stránky firmy nebo projektu, takže může dojít k podceňování slabých stránek a k přeceňování stránek silných. Tomu lze předejít tím, že na SWOT analýze se bude podílet co možná nejvíce pracovníků na všech hierarchických stupních, aby se postihly všechny důležité stránky firmy nebo projektu.
Možný postup sestavení SWOT analýzy
Pro každou analýzu, SWOT nevyjímaje, jsou samozřejmě potřeba informace. Zdrojem mohou být především vlastní zaměstnanci firmy na všech hierarchických úrovních. V první fázi je tedy možné získat individuální náměty od jednotlivých pracovníků dotazníkovou akcí. Tyto náměty jsou pak zdrojem rozsáhlého souboru informací. Poté dojde k hodnocení významnosti jednotlivých návrhů při kolektivní diskuzi a jednotlivé návrhy se seřadí dle významnosti, s jakou mohou mít vliv na firmu.
Důležité je vzít v potaz a zohlednit všechny stránky a články firmy či projektu, aby nedošlo ke zkreslení údajů či neočekávaným nepříznivým jevům.
Jednotlivé části SWOT analýzy
SWOT analýza se skládá ze 4 hlavních částí – silných a slabých stránek dané firmy nebo projektu, potenciálních příležitostí a hrozeb (název SWOT analýzy je vytvořen z počátečních písmen anglického názvu každé skupiny, tedy Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats). Podstata celé analýzy spočívá v zamyšlení se a v nalezení co nejvíce charakteristik a příkladů v rámci každé skupiny a jejich vzájemném porovnání. Poctivá příprava pak přináší ovoce v podobě předcházení rizik, využití potenciálů, odstranění nedostatků a včasného podchycení podnikatelských příležitostí. Nevyplatí se tedy podceňovat či zatajovat byť sebemenší problém, který není nutné aktuálně řešit. Z malé a podceněné komplikace se pak v budoucnu může stát poměrně velká a někdy i neřešitelná situace.
Silné a slabé stránky se týkají především organizace či projektu samotného, zatímco příležitosti a hrozby přicházejí nejčastěji z okolí podniku.
Silné stránky
Každá silná stránka je úspěchem samotné firmy. Možností je mnoho, záleží na typu organizace. Silnou stránkou mohou být např. velikost firmy (v některých situacích se lépe pohybuje malá, v jiných zase velká), kvalitní vedoucí pracovníci s velkými zkušenostmi a správnými motivačními technikami, dostatek kvalifikovaných a zkušených pracovníků, moderní technologie, firemní know-how, optimální množství finančních prostředků na rozvoj firmy, zdraví firmy, výhodné geografické umístění sídla s ohledem na trh a distribuční cesty, účelná organizační struktura, flexibilita firmy, dobré jméno firmy a značky jejích výrobků či služeb, apod. Patří sem např. i unikátní a kvalitní výrobek, dostatečná distribuční síť, spolehliví a stálí dodavatelé a odběratelé, cenné zkušenosti v daném oboru, dobře zmapovaný trh, dovednosti v umění jednat se zákazníkem a schopnost pronikat do nových segmentů, kvalitní a rychlý servis, atd.
Jsou Vám některé pojmy neznámé a nevíte co znamenají? Využijte našeho slovníčku pojmů.
Pokud jste nějaký pojem v našem slovníčku nenašli a chcete jej vysvětlit:
ZADEJTE DOTAZ »
Slabé stránky
Opačným stavem vyjmenovaných silných stránek jsou stránky slabé. Můžeme k nim ještě přidat např. nedostatečné pochopení pro marketing a reklamní kampaně ze strany vedoucích pracovníků, nedostatek obchodních dovedností, špatnou kvalitu surovin, výrobního zařízení či dokonce i samotného výrobku, špatné výrobní postupy, nedostatečná výstupní kontrola, nedostatečné kapacity pro uspokojení poptávky na trhu, nepříznivá legislativa vůči aktivitám firmy, příliš úzký nebo naopak široký výrobkový sortiment či sortiment služeb, nedostatečná komunikace na všech stupních řízení, atd.
Příležitosti
Příležitosti přinášejí potenciální užitek pro firmu. Jejich využitím firma může získat konkurenční výhodu či finanční prostředky. Většinou přicházejí zvenčí, např. navázání kontaktů s novými partnery, možnost expandovat na nové trhy, zájem investorů o firmu, nové příležitosti pro investování, příležitost zlepšit povědomí o firmě ve vztahu k zákazníkům či investorům, možnost získat určité výhody vůči konkurenci atd.
Hrozby
Hrozby představují opět protipól příležitostí, stejně jako slabé stránky opak silných stránek. Hrozbou může být příliv nové a silné konkurence, která ohrozí stabilitu firmy na trhu, možná akvizice firmy ze strany konkurenta, nestabilní politická situace v oblasti, kde se firma pohybuje, nejrůznější živelné pohromy, odchod klíčových pracovníků ke konkurenci, ztráta dobrého jména firmy a dobrého povědomí o značce mezi zákazníky, atd.
Analýza silných a slabých stránek je vlastně rozbor současného stavu firmy či projektu, zatímco analýza potenciálních příležitostí a hrozeb je rozborem možného budoucího stavu. Aby se zjistilo co nejvíce potenciálních příležitostí a hrozeb ze všech stran, je možné uplatnit jednoduchou pomůcku – tzv. PEST analýzu, která zkoumá okolí firmy z hlediska politicko-právního, ekonomického, sociálního a technicko-technologického. Stejně jako mince má dvě strany, tak totéž platí i při SWOT analýze. Cílem podniku je maximalizovat silné stránky a realizovat příležitosti a eliminovat co nejvíce slabé stránky a možná ohrožení firmy nebo projektu.
Ovšem ne všechny příležitosti a hrozby působí na podnik stejnou silou a přináší stejně velká pozitiva nebo negativa. Některé hrozby jsou velmi závažné, jiné méně, to samé platí i u příležitostí. Zde je možné využít tzv. Paretova pravidla 80/20, se kterým se setkáváme dennodenně, aniž bychom si ho připouštěli. Podle tohoto pravidla např. „pouhých“ 20 % zákazníků přinese až 80 % obratu nebo třeba 20 % potenciálních hrozeb může způsobit 80 % finančních ztrát atd. Je potřeba jen vědět, co patří do těch 20 %, které mají tak obrovský vliv na výsledek. Proto je před uplatněním Paretova pravidla nutné uspořádat jednotlivé položky (např. právě hrozby, příležitosti,…) postupně od těch nejzávažnějších nebo v případě třeba příležitostí od těch nejvýhodnějších.
