Opět nastává čas ročního zúčtování daňových záloh zaměstnanců. Tedy lépe řečeno těch zaměstnanců, kteří o provedení zúčtování zaměstnavatele požádají. Roční zúčtování záloh je dobrovolné. Na tuto „službu“ má zaměstnanec nárok. Nevyúčtováním zálohové daně se totiž připraví o případné daňové vratky, které při uplatnění nezdanitelných částí základu daně mohou být více než příjemné. Čtěte více: Mohou zaměstnaní podnikatelé žádat o roční zúčtování?
Jak žádat o roční zúčtování?
Žádá se u posledního zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani. Znamená to, že nezáleží na datu ukončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr například v měsíci srpnu a poté pobíral jen podporu v nezaměstnanosti nebo nemocenské dávky, požádá o roční zúčtování u tohoto posledního zaměstnavatele. Právě v těchto případech může být roční zúčtování pro zaměstnance mimořádně výhodné, jelikož mu umožní uplatnit nevyužitou slevu na poplatníka v měsících, kdy neměl žádné zdanitelné příjmy. Prakticky se mu vrátí velká část zaplacené zálohové daně z předchozích období. Čtěte více: V rámci zúčtování vždy prověřujte nároky svých zaměstanců
O roční zúčtování za rok 2009 se žádá u zaměstnavatele prostřednictvím tiskopisu Prohlášení k dani na str. 3, nejpozději do 15. února 2010. K tomuto datu také zaměstnanec předloží veškeré doklady, které mají vliv na výpočet daně. Jestliže tak neučiní, zaměstnavatel roční zúčtování neprovede a nezbývá než podat daňové přiznání.
Kdo nemůže žádat o roční zúčtování?
O roční zúčtování naopak nemohou žádat zaměstnanci, kteří pracují souběžně pro dva nebo více zaměstnavatelů, pokud z této mzdy u souběžného zaměstnavatele nebyla sražena konečná srážková daň a zaměstnanci, kteří mimo své příjmy ze zaměstnání mají příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti vyšší než 6000 Kč (myslí se tržby, ne zisk). Dále o roční zúčtování nemohou žádat:
- daňový nerezidenti uplatňující slevy na dani na manželku (manžela), slevy z titulu invalidity, daňové zvýhodnění na dítě a odpočet úroků z úvěru. Daňový nerezident je poplatník, který nemá v ČR stálý byt a ani se zde nezdržuje alespoň 183 dnů v kalendářním roce,
- zaměstnanci, kteří mají mimo příjmů ze zaměstnání z České republiky další příjmy z ciziny,
- zaměstnanci, kteří poskytli dary fyzickým nebo právnickým osobám v členských státech EU nebo Norska a Islandu a tuto hodnotu darů by si chtěli ve svém prohlášení uplatnit.
Tito poplatníci mají povinnost podat daňové přiznání. Zaměstnavatel jim k tomu účelu vystaví ve lhůtě do deseti dnů od jejich žádosti potvrzení o zdanitelných příjmech. Kopii tohoto potvrzení si zaměstnavatel uschová pro případné odsouhlasení při kontrole správce daně nebo pro případné „vylepšení“ údajů samotným zaměstnancem. Čtěte více: Prokázání nezdanitelných částek a vyúčtování daňových záloh
Doklady, které je nutné zaměstnavateli předložit
Zaměstnanec samozřejmě může mít v průběhu roku příjmy postupně od několika zaměstnavatelů. Jeho povinností je do 15. února předložit poslednímu zaměstnavateli Potvrzení o zdanitelných příjmech od každého z nich. Do potvrzení se zahrnují pouze příjmy, které byly skutečně vyplaceny, a které zaměstnanec obdržel nejpozději do 31. 1.2010. Nezahrnují se naopak příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní.
K odpočtu nezdanitelných částí základu daně zaměstnanci předkládají:
- potvrzení o poskytnutých darech na účely uvedené v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Úhrnná hodnota daru musí činit nejméně 1000 Kč nebo více než 2 % ze základu daně, maximálně však 10 %,
- potvrzení o uhrazených příspěvcích na penzijní připojištění se státním příspěvkem, zaplacená částka se snižuje o hodnotu státního příspěvku, tj. o 6000 Kč,
- potvrzení o výši zaplaceného soukromého životního pojištění, které splňuje podmínky uvedené v § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů,
- potvrzení banky o výši úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření, maximálně 300 000 Kč,
- potvrzení o zaplacených členských příspěvcích odborovým organizacím do výše 1,5 %, maximálně 3000 Kč,
- potvrzení o úhradách za zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování dalšího vzdělávání v úhrnné hodnotě 10 000 Kč, 13 000 Kč pro osoby se zdravotním postižením a 15 000 Kč pro osoby s těžším zdravotním postižením. Čtěte více: Víte o možnosti odečíst ze základu daně úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání?
Stanovení základu daně a výpočet daňové povinnosti
Výpočet daňové povinnosti má několik fází. Nejdříve je nutné snížit základ daně o nezdanitelné části základů daně podle § 15 na základě zaměstnancem předložených potvrzení. Následně se vypočítá daň ze základu daně zaokrouhleného na celé 100 Kč dolů. Sazba daně činí 15 %. Poté se daň sníží o daňové slevy. Vždy jen tolik dvanáctin celkové částky, na kolik má zaměstnanec nárok. V případě soustavné přípravy, odpočtu na manželku (manžela) nebo držitele průkazu ZTP je rozhodující, zda je nárok platný k 1. dni kalendářního měsíce. V případech invalidních důchodů je nárok na slevu za měsíce, ve kterých byl důchod vyplácen. Výjimkou je sleva na poplatníka. Ta se poskytuje vždy v roční výši. Přehled daňových slev pro rok 2009, včetně slev, které bude možné uplatnit v roce 2010, zobrazuje následující tabulka:
| Sleva na dani | 2009 | 2010 | 2010 (měsíčně) |
|---|---|---|---|
| Poplatník | 24 840 Kč | 24 840 Kč | 2070 Kč |
| Manželka/manžel v domácnosti | 24 840 Kč | 24 840 Kč | jen v ročním zúčtování |
| Částečný invalidní důchod | 2520 Kč | x | x |
| Plný invalidní důchod | 5040 Kč | x | x |
| Invalidní důchod prvního nebo druhého stupně | x | 2520 Kč | 210 Kč |
| Invalidní důchod třetího stupně | x | 5040 Kč | 420 Kč |
| Držitel průkazu ZTP/P | 16 140 Kč | 16 140 Kč | 1345 Kč |
| Student do 26 let věku | 4020 Kč | 4020 Kč | 335 Kč |
| Daňové zvýhodnění (bonus) na dítě | 10 680 Kč | 11 604 Kč | 967 Kč |
| – maximální daňový bonus | 52 200 Kč | 52 200 Kč | 4350 Kč |
| – minimální daňový bonus | 100 Kč | 100 Kč | 50 Kč |
Po snížení vypočtené daně o daňové slevy se dále vypočítá nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve společné domácnosti, případně nárok na daňový bonus. Daňový bonus může uplatnit pouze poplatník s ročními zdanitelnými příjmy alespoň ve výši 48 000 Kč. S uplatněním vyživovaného dítěte v domácnosti souvisí i čtenářský dotaz z diskuze Podnikatele.cz: Může si můj druh napsat děti do daní, když papírově není jejich otec, ale je společně s námi v domácnosti, tudíž dává svůj příjem do rodiny,
táže se paní Markéta.
Odpověď: Podle zákona o daních z příjmů se považuje za vyživované dítě, dítě vlastní, osvojené nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů, vnuk (vnučka), pokud její (jeho) rodiče nemají příjmy, z nichž lze daňové zvýhodnění uplatnit. Dítětem je dítě nezletilé dítě do dovršení 18 let a zletilé dítě do dovršení věku 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Čtěte více: Víte, jak uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě, které končí studium?
Podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění je společná domácnost s vyživovaným dítětem. Rodič i dítě spolu trvale žijí i v případě dočasného pobytu dítěte mimo domov z důvodu studia nebo pobytu ve zdravotním ústavu. Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění splní i dítě (připravující se soustavně na budoucí povolání) po uzavření manželství, pokud žije ve společné domácnosti a jeho (její) manželka (manžel) nemá dostatečné příjmy k uplatnění daňového zvýhodnění. Dítě, které je družky, mezi uvedené případy nepatří, a proto druh čtenářky nemůže daňové zvýhodnění uplatnit. Čtěte více: Musí zaměstnavatel provést odpočet úroků z úvěru na bydlení?
Posledním krokem výpočtu daňové povinnosti je porovnání vypočtené částky s úhrnem sražených záloh, případně vyplacených daňových bonusů. Zaměstnavatel provede roční zúčtování nejpozději do 31. 3. 2010 a vrátí zaměstnanci přeplatek daně v zúčtování mzdy za měsíc březen. Přeplatek se vrací pouze v případě, že je vyšší než 50 korun. Čtěte více: Oprava nesprávného odvodu záloh a ročního zúčtování
ČLÁNKY DO MAILU