Vyšší výnos z pojistného měly přinést i změny u dohod o provedení práce, vláda je ale nakonec tak „zbastlila“, že je dvakrát zrušila, aniž by novinky vůbec začaly platit. Projděte si s námi, se kterými daňovými změnami se (nejen) podnikatelé museli letos potýkat.
Zvýšení daní a pojistného OSVČ, firem a zaměstnanců
Letošní rok patřil z hlediska daní pro podnikatele k těm náročnějším. Hned na začátku roku nabyl z velké části účinnosti konsolidační balíček, který přinesl zvýšení celé řady daní a pojistného.
Firmám se od roku 2024 zvýšila daň z příjmů právnických osob, a to z 19 na 21 %. OSVČ zase vzrostlo sociální pojištění. Konkrétně se v letech 2024–2026 zvýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ hlavních z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně. U OSVČ vedlejších stoupl minimální vyměřovací základ z 10 na 11 %. Zároveň se OSVČ zvýšil vyměřovací základ u sociálního pojištění z 50 na 55 % základu daně.
Růst vyměřovacího základu se navíc přenesl i do vyšší paušální daně. V roce 2024 činí paušální daň v prvním pásmu 7498 Kč měsíčně (4430 Kč sociální pojištění, 2968 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů). V druhém pásmu nově OSVČ hradí 16 745 a ve třetím 27 139 Kč.
Zvýšení daní neušli ani zaměstnanci. Nově se zavedlo nemocenské pojištění i na straně zaměstnanců ve výši 0,6 %. Zaměstnanec se mzdou 40 000 Kč měsíčně přišel o 240 Kč.
Dále se vyšší 23% sazba daně z příjmů nehradí od roku 2024 z příjmů nad 4násobek průměrné mzdy, ale už z příjmů nad 3násobek průměrné mzdy. Posun se týkal i OSVČ, které vyšší sazbu daně platí už ze zisku přesahující 36násobek průměrné mzdy a nikoli 48násobek jako v minulosti.
U daně z příjmů fyzických osob se pak upravila sleva na dani na manželku/manžela, která se nově omezila výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Zcela se zrušilo školkovné, které šlo uplatnit až do výše minimální mzdy, a také sleva na studenta, která činí 4020 Kč.
Původně mělo dojít ke zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům a také ke zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Nakonec však u vymezených daňových benefitů bylo zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy.
Nárůst se nevyhnul ani dani z nemovitostí. V průměru došlo ke zvýšení sazeb na 1,8násobek. Od roku 2025 navíc začne být využíván inflační koeficient, který bude daň z nemovitých věcí zvyšovat každý rok o inflaci.
Změny u DPH
Konsolidační balíček dále zredukoval počet sazeb DPH pouze na dvě, a to na základní 21 % a sníženou 12 %. Zatímco u potravin bez nápojů, stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb došlo ke snížení sazby na 12 %, u čepovaného piva, kadeřnických a holičských služeb, služeb autorů a umělců, sběru, přepravy a skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidových prací a palivového dřeva se sazba zvýšila na 21 %. Sazba DPH se zvýšila například i na léky, které byly dříve v 10% sazbě. Ze základní do snížené sazby DPH se přesunula pouze příležitostná hromadná autobusová doprava osob. Výjimka platí pro knihy, které jsou od DPH osvobozeny.
Změny u daně z nemovitých věcí
Zvýšení sazeb u daně z nemovitých věcí nebylo jedinou novinkou u daně z nemovitých věcí. Kvůli konsolidačnímu balíčku musela řada poplatníků podat letos přiznání, přestože žádnou nemovitost loni nepořídili. Konkrétně se jednalo například o ty, kteří získali stavební povolení nebo už stavěli budovu na pozemku, kde již stojí jiná budova.
Přiznání musel také podat ten, kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž a on jej v přiznání jako garáž neuvedl, protože jej užíval jinak. Nově totiž není možné garáž danit podle způsobu faktického užívání (pokud například slouží jako sklad ovoce, ale je zapsána jako garáž, nemůžete ji nově přiznávat jako příslušenství k obytnému domu).
Konsolidační balíček navíc přinesl i změny, které se uplatní poprvé až v příštím roce. Došlo například k zavedení tzv. inflačního koeficientu, zrušení koeficientu 1,5 či úpravě místních a základních koeficientů.
Změny spotřebních daní
Zvýšení daní se týkalo i tzv. daní z neřestí. Daň z lihu se zvýšila o 10 %, o stejný podíl vzrostla i spotřební daň u tabákových výrobků, tedy u cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos. U alternativních produktů byl zaveden 4letý postupný růst zdanění e-cigaret ve 4 letech až na 10 Kč/1 ml náplně. U nikotinových sáčků pak má být cílová částka 1,7 Kč/g. Zvýšení daně, respektive zrušení výjimky ze spotřební daně u tichého vína, se naopak podařilo zabránit vinařům.
Konsolidační balíček zrušil i osvobození leteckých pohonných hmot (letecký benzín, kerosen) od spotřební daně u vnitrostátních letů. Vratky za tzv. zelenou naftu se tak od roku 2024 stanovují podle normativů, čímž podnikatelům odpadla povinnost vést evidenci skutečné spotřeby minerálních olejů. Zcela se pak zrušila vratka spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v mineralogických a metalurgických procesech.
Zmatky u dohod o provedení práce
Na samostatný příběh by vydaly změny u dohod o provedení práce (DPP). Hned na začátku ledna získali pracovníci dělající na DPP a dohody o pracovní činnosti (DPČ) nárok na dovolenou. Další změny, které obsahoval konsolidační balíček, měly nabýt účinnosti v červenci. Konkrétně se měl zavést systém dvou limitů pro vznik účasti na pojištění (25 průměrné mzdy pro DPP u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů) a také registrace všech DPP.
Ještě předtím, že novinky začaly platit, se však většina z nich zrušila, jelikož v praxi nebyly prakticky realizovatelné. Jediné, co zůstalo v platnosti, je od července registrace DPP. Systém dvou limitů měl následně od roku 2025 nahradit systém oznámených dohod, ani ten ale nenabyde účinnosti a byl zrušen ještě předtím, než začal být aplikován. Nakonec se tak od roku 2025 u DPP limit pojistného na 25 % průměrné mzdy (pro rok 2025 půjde o 11 500 Kč).
Zvýšení daně z hazardních her a změna rozpočtového určení daně z hazardních her
Konsolidační balíček zvýšil i druhou sazbu daně z hazardních her z 23 % na 30 %, která se uplatňuje u živých her (např. kostky, karty, ruleta), binga, kursových sázek (sázky na výsledek, live sázky), totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (poker).
Výnos ze všech online hazardních her je nově 100% příjmem státního rozpočtu a současně výnos ze všech landbased hazardních her je nově z 55 % státu, 22,5 % jde obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území a 22,5 % všem obcím podle počtu obyvatel. Novinkou bylo i zvýšení minimální daně za 1 herní automat na 13 400 Kč (z 9200 Kč).
ČLÁNKY DO MAILU