Falešnému mailu nevěřte, Romům se počítá důchod jako všem ostatním

Romská menšina se minulý týden nedostala do podvědomí české veřejnosti pouze popraskem okolo kocoura Mikeše. Internetovou sítí se rovněž začal šířit řetězový e-mail, který tvrdí, že nepracujícím Romům se počítá starobní důchod z průměrné mzdy v Česku. Podle autora mailu si tak Romové přijdou na mnohem větší důchod, než většina zbylých občanů České republiky. Přestože ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se proti textu ohradilo s tím, že není pravdivý, Češi ho pořád přeposílají dále.

Důchody v Česku se totiž odvíjejí od doby pojištění a výše příjmů. Aby měl pak občan vůbec nárok na důchod, musí mít splněnou potřebnou dobu pojištění. Tuto dobu však může získat pouze výdělečnou činností. Pokud tedy někdo celý život nepracoval, a je jedno, zda jde o Roma, Číňana či Čecha, nárok na penzi nezískává. Samotná výše důchodu se pak skládá ze základní a procentní výměry. Výpočtový základ pak značně ovlivňují redukční hranice odvislé od výše příjmů.

A právě touto skutečností se začal zabývat i Ústavní soud ČR. Na konci minulého týdne pak soud rozhodl, že paragraf hovořící o redukčních hranicích při výpočtu důchodů je protiústavní. Podle ústavních soudců stávající úprava dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení Listiny základních práv a svobod a vede k nepřijatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců.

Kocour Mikeš rozhýbal sociální sítě

Médii probleskla v předchozím týdnu zpráva, že romským aktivistům se nelíbí kniha Josefa Lady o kocouru Mikešovi. V jedné pasáži totiž autor píše o tom, že kocoura Mikeše napadnou a unesou „cikáni“. Přestože šlo o názor pouze jednoho sdružení Roma Realia a většina dalších romských organizací považovala toto vyjádření spíše za úsměvné, zdvihla se proti cenzuře Ladových pohádek, především na sociálních sítích, velká vlna na odporu. Například na Facebooku vzniklo několik skupin, které se staví za kocoura Mikeše. Největší z nich skupina „Zachraňte kocoura Mikeše“ má v současnosti už přes 160 000 členů.

Podle hoaxu se Romům počítá důchod z průměrné mzdy

Romské menšině se však dostalo pozornosti ve světě internetu i kvůli další věci. Mailovou komunikací se totiž začala šířit falešná řetězová zpráva, tzv. hoax, která tvrdí, že nepracující Romové, kteří celý život do sociálního systému nevložili ani korunu, dostávají důchod počítaný z průměrné mzdy. Tato informace se přes maily rychle rozšířila a dostala se minulý týden dokonce do žebříčku TOP 10 českých nejrozšířenějších hoaxů, který pravidelně zveřejňuje server hoax.cz.

Na zprávu rychle zareagovala ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které ji dementovalo jako naprosto nepravdivou. Aby mohl kdokoli získat nárok na starobní důchod, musí mít splněné především dvě podmínky, potřebnou dobu pojištění a dosažení důchodového věku. Příslušné délky pojištění lze podle zákona dosáhnout výdělečnou činností. Výše důchodu, který tvoří základní a procentní výměra, se poté odvíjí od toho, kolik člověk vydělával a jak dlouho do systému přispíval. Čtěte více: Stále více Čechů nemá nárok na důchod, neohlídali si dobu svého pojištění.

Pokud není splněna potřebná doba pojištění, která je jednou ze základních podmínek pro přiznání starobního důchodu, nemohou starobní důchod dostat. Romští spoluobčané nejsou při výpočtu starobních důchodů nijak zvýhodňováni ani znevýhodňováni. Platí pro ně stejná pravidla jako pro všechny klienty českého důchodového systému, uvedla Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Nepracujícím lidem, kteří pouze pobírají dávky, se tak důchod z průměrné mzdy rozhodně nepočítá. Člověku, který po celý život nepracuje a pouze pobírá sociální dávky (míněny např. dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, apod.), nemůže vlastně nárok na tento důchod vzniknout, neboť nezískal potřebnou dobu pojištění, která je nejméně 25 (do budoucna až 35) let, potvrdil serveru Podnikatel.cz Kamil Vařeka, tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ĆSSZ).

Podobně jako v případě kocoura Mikeše přijaly romské organizace povětšinou i hoax o důchodech s nadhledem. Oslovená romská sdružení mu nepřikládají větší váhu a ani v něm nespatřují nic rasistického. Zahlédla jsem tento e-mail, ale nevěnuji mu příliš pozornosti, neboť není založen na pravdě. Lidé, kteří pobírají sociální dávky a nemají odpracovaná léta, nemohou pobírat ani průměrný důchod, komentovala Romana Ficuová ze Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje. Čtěte také: OSVČ i zaměstnanci žádají o důchod stejně.

Podle ústavního soudu se počítají důchody protiústavně

Jenže s výpočtem důchodů může být brzy vše jinak. Velikost penzí především určuje procentní výměra, kterou určuje předchozí příjem a délka pojištění. Zároveň však výpočtový základ ovlivňují dle § 15 zákona o důchodovém pojištění také redukční hranice. Do 10 500 korun se počítá částka celé, v rozmezí 10 500 až 27 000 korun se však započítává 30 % a z příjmů nad 27 000 korun dokonce pouze 10 %. V konečném důsledku se tak výše důchodů v závislosti na příjmech příliš neliší.

Tento fakt se ovšem nelíbil bývalému soudci Karlu Sochorovi, kterému ČSSZ přiznala podle platné legislativy v roce 2006 plný invalidní důchod ve výši 13 346 Kč. Sochorův vyměřovací základ za roky 1986 až 2005 přitom činil necelých 70 000 korun. Rozhodl se proto stát zažalovat s tím, že celková výše jeho důchodu činí pouze 19 % předchozích příjmů, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Žalobce pak u soudu mimo jiné argumentoval tím, že podle údajů MPSV z roku 2005 činila průměrná výše důchodu 44 % k hrubému měsíčnímu příjmu (57 % k čisté mzdě), zatímco jeho poměr dosahoval pouze 19 %. To mělo podle Sochora zakládat naprostou nerovnost jeho osoby k ostatním poživatelům důchodu.

Krajský soud v Ostravě dal žalují straně za pravdu a navrhl Ústavnímu soudu ČR zrušení paragrafu 15 zákona o důchodovém pojištění kvůli rozporu s Listinou základních práv a svobod, která občanům garantuje právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti v práci. Ústavní soud vydal v pátek rozhodnutí, ve kterém dal krajskému soudu za pravdu a prohlásil daný paragraf o výpočtu důchodů za protiústavní.

Ústavní soud navíc dospěl k závěru, že určené redukční hranice jsou též v rozporu též s čl. 1 a čl. 3 Listiny, které zaručují rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. Protože jde o tzv. sociální práva podmíněná zákonnou úpravou, má zákonodárce poměrně široký prostor pro úpravu, avšak nesmí si ani zde počínat zcela libovolně, musí ctít samou podstatu a smysl základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení a zejména respektovat všeobecně platné principy rovnosti před zákonem a rovnosti v základních právech, uvedl ústavní soud ke svému rozhodnutí.

Stát má více než rok času na změnu

Soudci však paragraf nezrušili s okamžitou platností, nýbrž odložili účinky svého rozhodnutí na konec září roku 2011. Zákonodárcům a vládě tím chtějí dát dostatečný prostor k promyšlení a schválení nové právní úpravy. Do té doby zůstává paragraf 15 nadále platným. Čtěte také: Vladimír Bezděk: Chcete slušný důchod? Na stát nespoléhejte.

Rozhodnutí soudu zaskočilo jak ministerstva, tak i jednotlivé politické strany. Řešení tak zřejmě zůstane až na bedrech příští vlády, které vzejde z květnových voleb. Experti MPSV musí nejprve zanalyzovat úplně znění dnešního nálezu Ústavního soudu. Na základě této analýzy bude moci MPSV navrhnout další postup a vyčíslit případné finanční dopady, doplnila na závěr Štěpánka Filipová z MPSV.