Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) totiž vydal před časem stanovisko, že za šíření obchodních sdělení nenese odpovědnost výhradně rozesílatel, ale také ten subjekt, v jehož prospěch bylo obchodní sdělení zasíláno.
Čtěte také: Správa osobních údajů bude od příštího roku náročnější a dražší
Co je obchodní sdělení
Pravidla pro zasílání obchodních sdělení upravuje zákon č. 480/2004 , o některých službách informační společnosti. Za obchodní sdělení zákon považuje všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost. Pod obchodní sdělení tak spadají jak přímé nabídky, tak i newslettery nebo tipy, které podnikatelé zasílají mailem.
Kdo chce rozesílat obchodní sdělení, musí mít od uživatelů souhlas. Aby se jednalo o souhlas, na základě kterého může být legálně zasíláno obchodní sdělení, musí souhlas být především svobodný, tedy učiněný z vlastní vůle a bez nátlaku, zároveň vědomý i informovaný, kdy je zřejmé, pro jaký účel se osobní údaj poskytuje a také komu je poskytován,
doplnil Tomáš Paták, mluvčí ÚOOÚ, s tím, že souhlas musí být prokazatelný a důkazní břemeno leží vždy na straně šiřitele, který tak musí prokázat, že souhlasem adresáta disponuje a tento souhlas má všechny uvedené náležitosti.
Od roku 2006 nicméně platí, že pro zaslání obchodního sdělení zákazníkům, tedy osobám, které již dříve měly obchodní vztah s podnikatelem, nepotřebuje podnikatel předchozí souhlas. Podmínkou však zůstává, aby zákazník takovéto využití svého kontaktu původně neodmítl. Další podmínku tvoří skutečnost, že podnikatel musí ukončit zasílání takových obchodních sdělení, pokud s jejich doručováním vysloví zákazník nesouhlas. Tento nesouhlas musí mít zákazník možnost učinit jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet odesílatele.
Čtěte také: Obchodní sdělení nemůžete posílat, komu chcete. Víme, co vše musíte dodržet
Co musí obchodní sdělení obsahovat
Každé obchodní sdělení navíc musí splnit některé náležitosti. Je třeba, aby
- bylo zřetelně a jasně označeno jako obchodní sdělení,
- byla jasně uvedena totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje,
- bylo sdělení zasláno s platnou adresou, na kterou může adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.
V případě porušení zákona hrozí poměrně vysoké sankce. Pokud podnikatel hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení
- bez souhlasu adresáta,
- neoznačené jasně a zřetelně jako obchodní sdělení,
- skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,
- neobsahující platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, nebo
- bez toho, že by zákazníkovi poskytl možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé jednotlivé zprávy,
může dle § 11 zákona o informační společnosti dostat pokutu až 10 000 000 Kč.
Pokutu nicméně mohou dostat i fyzické nepodnikající osoby, které bez souhlasu adresáta hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení. Sankce může dosáhnout až do výše 100 000 korun. Tato sankce se do zákona dostala později jako reakce na obcházení zákona, kdy obchodní sdělení firem rozesílaly fyzické osoby.
Prostředník vás z odpovědnosti nevyviní
ÚOOÚ navíc nedávno upozornil ještě na jednu věc, kterou se někteří podnikatelé snaží vyvinit odpovědnosti za rozesílání SPAMu. Někteří zadavatelé kampaní, kteří porušovali zákon, se totiž skrývali za nejasné prostředníky, kteří za ně maily rozesílali. Jak ale upozornil úřad, odpovědnost za šíření obchodních sdělení nenese výhradně rozesílatel, ale také ten subjekt, v jehož prospěch bylo obchodní sdělení zasíláno. Odpovědnost nese kromě samotného rozesílatele ten, v jehož prospěch bylo obchodní sdělení zasíláno a který takovou rozesílku (mailingovou kampaň) ve svůj prospěch inicioval, a to na základě pokynu, příkazu, uzavřením smlouvy či jiným obdobným úkonem,
upřesnil mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták.
Jak doplnil úřad, § 11 zákona staví na objektivní odpovědnosti, a proto je nutné za toho, kdo šíří obchodní sdělení, považovat i takovou osobu, která k šíření obchodních sdělení ve svůj prospěch udělila pokyn, příkaz, uzavřela za tím účelem smlouvu či provedla jiný, obdobný úkon. Není zkrátka možné se odpovědnosti za šíření obchodního sdělení zprostit jejím pouhým přenesením na rozesílatele prostřednictvím uzavřené smlouvy,
uzavřel mluvčí ÚOOÚ.
ČLÁNKY DO MAILU