Zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, nabyl účinnosti již v lednu 1995. Rozhodčí řízení, jinak také arbitráž, je běžnou praxí v zahraničí. Arbitráž je tudíž velmi často využívána u obchodních smluv v mezinárodním obchodu. Je však třeba znát přesná pravidla.
Při rozhodčím řízení se projednávají majetkové spory nestrannými nezávislými rozhodci. Výsledkem jednání je rozhodčí nález, který má stejné účinky jako pravomocný soudní rozsudek, tudíž je vykonavatelný i státní mocí.
Není tedy možné, že se obě smluvní strany dohodnou, že si své nejasnosti v plnění závazků vysvětlí u rozhodčího soudu a následně, pokud by jedna ze stran neshledala rozhodčí nález spravedlivý, by z plnění povinností „vycouvala”. Je ale možné, že jedna ze stran požádá o přezkoumání rozhodčího nálezu.
Obě znesvářené strany musí uzavřít rozhodčí smlouvu, kde se dohodnou, že spor bude řešit rozhodce, případně rozhodčí soud. Pokud by tato dohoda nebyla, spor nelze řešit mimosoudně a jedna nebo druhá strana by se musela obrátit na soud. Čtěte více: Pohledávky nemusí skončit u soudu
Dohoda o rozhodci
Z časového hlediska lze dohodu o rozhodci uzavřít jak už u sporu vzniklého, tak pro případné budoucí spory. Pokud již vznikl spor a smluvní strany nemají zájem o soudní řízení, mohou uzavřít smlouvu o rozhodci.
Obchodní smlouvy, které uzavíráte při podnikání:
Na spory je ale dobré vždy myslet dopředu, a proto je lepší preventivně sjednat při uzavírání obchodní smlouvy rozhodčí doložku. V té se obě strany zavážou, že veškeré vzájemné spory, které mohou vzniknout při plnění závazků smlouvy, budou řešeny prostřednictvím rozhodce. V doložce může být předem vybrán konkrétní rozhodce, jehož jméno se do doložky zapíše nebo se může jen určit způsob, jak bude rozhodce v případě sporu vybrán. Čtěte více: Odběratel nezaplatil? Máte několik možností, jak na něj
Zákon požaduje, aby měla rozhodčí smlouva písemnou podobu. Za písemnou podobu se považuje i elektronická forma, případně fax. Zákon také přesně určuje, které spory mohou být řešeny rozhodčím řízením. Jedná se především, až na několik málo výjimek, o majetkové spory a dále o spory, ve kterých by mohly obě strany v případě soudu uzavřít smír. Čtěte více: Podnikatel zaplatí pokutu, i když porušení kupní smlouvy nezavinil
Pozor na výběr rozhodce, rozhodcem může být kdekdo
Ačkoli byste čekali, že rozhodce bude člověk s právnickým vzděláním, zákon nestanoví žádné požadavky na odbornou kvalifikaci rozhodce. Podle § 4 Zákona o rozhodčím řízení může být rozhodcem osoba, která splní následující požadavky:
- rozhodce musí být občan ČR, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům (výjimku tvoří soudci, ti nemohou být současně rozhodcem),
- rozhodcem může být i cizinec, který je podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům.
Navrhnout jako rozhodce můžete tedy jakoukoli osobu, která splňuje výše uvedené podmínky, ta ale funkci rozhodce nemusí přijmout. Naopak, rozhodce, který svou funkci již písemně přijal, musí svou funkci vykonávat v souladu se zákonem a může se jí vzdát pouze v zákonem daných případech. Funkce se může rozhodce vzdát, pokud s tím souhlasí obě strany nebo ze závažných důvodů vzhledem k souvislostem konkrétního případu. Rozhodci mohou působit jako jednotlivci, jako příležitostní rozhodci nebo v rámci stálých rozhodčích soudů.
Při hledání rozhodce je možné, že narazíte na Unii rozhodců. Ačkoli název působí více než seriózně,unie rozhodců je jen výbornou obchodní značkou. Za unií se skrývá obchodní společnost, která se zabývá řešením pohledávek. Mimo Unie rozhodců, vcelku okamžitě vyhledáte také Unii rozhodců ČR nebo Unii pro rozhodčí a mediační řízení.
Je pravdou, že u všech výše zmíněných nacházíme podrobně vypsaný jednací řád, etický kodex i informace o cenách. To bychom ale čekali u každé firmy, která chce na trhu uspět, ať už je předmětem činnosti firmy cokoli. Tím však rozhodně nechceme pochybovat o kvalitě práce těchto firem.
Dáváte-li přednost tradici, doporučíme Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Rozhodčí soud byl založen již v roce 1949 a od té doby působil nejprve při Československé obchodní komoře,od roku 1980 působil pod změněným názvem Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře. Současný název nese rozhodčí soud od roku 1995.
Rozhodci, kteří u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR působí, jsou většinou advokáti, lidé s právnickým vzděláním. Rozhodčí soud také vede listinu rozhodců, na které se můžete obrátit. Na listině je zapsáno více než 300 českých i zahraničních rozhodců.
Pravidla jednání před rozhodcem
Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou. Dnem zahájení je den, kdy žalobu obdržel rozhodčí soud nebo rozhodce. Podání žaloby v rozhodčím řízení má stejné právní účinky jako podání žaloby k soudu.
Rozhodci řeší spor ve své pravomoci k dané věci. Pokud by rozhodce dospěl k závěru, že nemá dostatečnou pravomoc ve sporu rozhodnout, vydává o tomto zjištění usnesení. Usnesení doručí zúčastněným stranám. Pokud rozhodce zjistí, že má pravomoc k vyřešení sporu, nevydává zvláštní usnesení. To, že má dostatečnou pravomoc k řešení sporu, uvádí v odůvodnění závěrečného rozhodčího nálezu.
Zásady, které musí být u rozhodčího řízení dodrženy:- Rovné postavení stran
- Přednost má dohoda stran o postupu řízení, pokud k dohodě nedojte, rozhodce určí způsob vyřízení sporu
- Přednost má smírné vyřízení věci – uzavření smíru
- Řízení před rozhodcem je zpravidla ústní, veřejné
- Účast svědků a znalců v rozhodčím řízení je dobrovolná
- Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem, které je pro spor rozhodné
Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález je na stejné úrovni s rozsudkem soudu. I když se na počátku obě strany dohodly, že spor budou řešit rozhodčím řízením, mají možnost dát nález přezkoumat. Přezkoumat nález lze pouze v případě, že se obě strany o této možnosti dohodly v rozhodčí smlouvě.
Rozhodčí nález musí být doručen oběma stranám, po doručení je opatřen doložkou o právní moci. Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat, nebo strany propásly lhůtu k podání žádosti o přezkoumání, nabývá účinku do 30 dnů ode dne doručení.
Kterákoli strana se může obrátit také na soud, aby rozhodčí nález zrušil. Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí řeší Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů ve své části čtvrté § 31– § 35.
ČLÁNKY DO MAILU