Konečně rozhodnuto: Jaká bude minimální a zaručená mzda v roce 2023?

Minimální mzda pro rok 2023

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). V případě dohod konaných mimo pracovní poměr se použije minimální hodinová, nikoli měsíční mzda.

Nejnižší úrovně mzdy zaručené

Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána kolektivní smlouvou, jsou chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd „mzdou zaručenou“. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin nejnižší úrovně mzdy zaručené. A ta roste s každým zvýšením mzdy minimální.

Obdobně jako u minimální mzdy jsou i nejnižší úrovně zaručené mzdy stanoveny jak hodinově, tak měsíčně a obdobně jako mzda nižší než minimální mzda se i mzda nižší než zaručená musí doplácet. Do mzdy nebo platu se pro tento účel nezahrnuje mzda nebo plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a neděli. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se nevztahují na dohody konané mimo pracovní poměr.

Od roku 2023 ale dochází ke změnám pouze v první skupině prací a současně také v osmé skupině. Druhá až sedmá skupina zůstane na úrovni roku 2022. Je zřejmé, že muselo dojít k razantnějšímu nárůstu v první skupině prací, která je rovna minimální mzdě. Zákoník práce však požaduje, aby osmá skupina prací odpovídala dvojnásobku skupiny první. Z toho důvodu musela vzrůst zaručená mzda i pro tuto skupinu prací. Avšak v této skupině prací jsou odměňováni především vedoucí zaměstnanci, jejichž mzda nebo plat je zřejmě vyšší než požadované minimum. 

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je stanoven procentem ze základní sazby minimální mzdy. Od ledna 2023 bude činit nejméně 10 % z minimální mzdy 17 300 Kč, tj. alespoň 1730 Kč. Hodinová sazba příplatku pak vychází minimálně na 10,38 Kč.

Žádným právním předpisem není určen způsob zaokrouhlování tohoto příplatku.  Pokud se zaměstnavatel rozhodne poskytovat příplatek zaokrouhlený na desetihaléře či na celé koruny, musí zaokrouhlit vždy nahoru, neboť podkročení příslušných sazeb není dovoleno.

Dopady do dalších zákonů

Zvýšení minimální mzdy bude mít dopad i do dalších zákonů.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• Dojde ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (částka 17 300 Kč). Navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP).
• Zvýší se sleva na dani za umístění dítěte, tzv. školkovné, za rok 2023 na 17 300 Kč.
• Zvýší se hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy (příští rok tedy 103 800 Kč), resp. měsíčně polovina minimální mzdy (příští rok tedy 8650 Kč) pro nárok na měsíční daňový bonus u zaměstnavatele.
• Zvýší se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy) na 622 800 Kč (pouze u nadstandardních důchodů – měsíční důchod by musel přesahovat částku 51 900 Kč).
• Zvyšuje se limit pro evidenci u úřadu práce při výkonu nekolidujícího zaměstnání. Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo činnost na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Výdělek tedy nesmí přesáhnout částku 8650 Kč (jedná se o hrubý příjem).

Průměrný výdělek a doplatek tzv. do minima

Zaměstnavatelé vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí zjistí průměrný výdělek, který vychází z příjmů z rozhodného období, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Při vzniku zaměstnání v jeho průběhu je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Ve čtvrtletí, kdy pracovní poměr vznikl, se vychází z údajů za období od vzniku pracovního poměru, případně se použije výdělek pravděpodobný. Jestliže je vypočtený průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda a také příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Při zvýšení minimální a zaručené mzdy k 1. lednu 2023 budou zaměstnavatelé vypočtený průměrný výdělek používaný v prvním čtvrtletí tohoto roku u řady zaměstnanců dorovnávat na aktuální zaručenou mzdu. Zvýšení průměrného výdělku dle § 357 odst. 1 zákoníku práce na úroveň „příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy“ se netýká zaměstnanců, jejichž mzda je sjednána v kolektivní smlouvě.

Doplatek do minimální a zaručené mzdy

Zákoník práce popisuje v § 111 a 112 doplatek do minimální a příslušné úrovně zaručené mzdy. Nedosáhne-li mzda příslušné sazby, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek. Které složky mzdy se pro tento účel posuzují a naopak neposuzují, zobrazuje následující tabulka.

Do mzdy se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost. Nezahrnuje se ani náhrada mzdy poskytovaná v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, náhrada mzdy v době čerpání dovolené, náhrada mzdy při dalších překážkách na straně zaměstnance a náhrada mzdy poskytovaná z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele.