Aktuálně schválenou novelou zákoníku práce vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 se mění i problematika odměňování a rozvrhování práce zaměstnanců konajících práci na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Ale i zaměstnanců v rámci pracovního poměru.
Co se dozvíte v článku
Jde o stejnou novelu, která zásadně mění pravidla minimální a zaručené mzdy. Nabyla účinnosti 1. srpna 2024 s určitými výjimkami, které nabudou účinnosti až od roku 2025.
Rozvržení pracovní doby do směn
Zákoník práce již u dohod neumožňuje takzvanou práci na zavolanou, tj. kdykoli podle potřeby zaměstnavatele. Pracovní doba musí být předem rozvržena písemným rozvrhem. S rozvrhem směn (případně s jeho změnami) musí být zaměstnanci seznámeni minimálně 3 dny předem. Pokud se tedy se zaměstnavatelem nedohodli na kratší době seznámení, která by neměla být kratší než 24 hodin před začátkem směny.
V některých odůvodněných případech (nikoli plošně) může být tato doba zkrácena. Může jít o práci předem neplánovanou, nahodilou, případně rychlé sjednání dohod na zástupy za kmenové zaměstnance v době jejich nemoci atd. Lze se tedy případně dohodnout se seznámením s rozvrhem i méně než 24 hodin, např. i minuty před zahájením samotného výkonu práce. Tato ad hoc dohoda může mít podobu písemnou, ústní i konkludentní (např. zaměstnanec začne s výkonem práce). Zaměstnanec ale může v takových případech zaměstnavatelem navrženou konkrétní směnu v rámci rozvrhu nebo konkrétní změnu v rámci rozvrhu pracovní doby odmítnout.
Podrobněji v článku: Sjednání dohod na zavolanou podle nových podmínek
Rozvržení s ohledem na odpočinek zaměstnance
Stejně jako u pracovního poměru musí zaměstnavatelé i u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti při rozvrhování směn pamatovat na čtvrtou část zákoníku práce. Zaměstnanci mají právo na nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu, přestávky na jídlo a oddech. Je třeba pamatovat na evidenci pracovní doby. Také na její archivaci v souladu se zákonem pro účely správného odměňování i případného prokázání všech nároků zaměstnanců při případné kontrole inspektorátem práce.
Samorozvrhování práce pouze při práci na dálku?
Zaměstnanec si aktuálně může podle § 317 odst. 4 zákoníku práce po dohodě se zaměstnavatelem sám rozvrhovat práci jen na místě mimo pracoviště zaměstnavatele. Samorozvrhování u zaměstnanců, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele, je v současné době problematické. Na pracovišti je umožněno pouze částečné samorozvrhování při využití pružné pracovní doby podle § 85 zákoníku práce. I když se zaměstnavatelé mohou v praxi setkat i s jinými právními názory.
Situace se změní od roku 2025. Novelou zákoníku práce ustanou diskuze, zda je možné, aby si dohodáři samorozvrhovali práci nejen při práci na dálku, ale také na pracovišti zaměstnavatele. Přestože popisovaná novela nabyla účinnosti v průběhu roku 2024, změna v rozvrhování práce nastane s odloženou účinností od roku 2025.
Samorozvrhování podle nových podmínek
Od příštího roku tedy bude zákonem umožněno samorozvrhování nejen při výkonu práce na dálku, ale také na pracovišti zaměstnavatele. A to po předchozí domluvě se zaměstnavatelem a za předem sjednaných podmínek. Nebude nutné předem zpracovávat písemný rozvrh pracovní doby. Součástí zákoníku práce bude nový § 87a nazvaný jako „Rozvržení pracovní doby zaměstnancem“.
Samorozvržení pracovní doby bude možné nejen u zaměstnanců konajících práci na dohody, ale i zaměstnanců v pracovním poměru. Tato možnost se bude vztahovat jak na zaměstnance konající práci mimo pracoviště zaměstnavatele, tak na zaměstnance konající práci na pracovišti zaměstnavatele (stávající úprava samorozvrhování u práce na dálku podle § 317 odst. 4 bude vypuštěna a nahrazena novým § 87a zákoníku práce samorozvrhování práce na pracovišti zaměstnavatele i práce na dálku).
Právní úprava samozřejmě počítá s možnou dohodou na rozvázání písemné dohody o tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Eventuálně bude možné dohodu vypovědět s 15denní výpovědní dobou, která začne běžet dnem, v němž byla druhé smluvní straně doručena. Dohodou o ukončení samorozvrhování či její výpovědí pracovněprávní vztah nekončí, končí jen samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem.
Využíváte samorozvržení pracovní doby u dohod?
Sjednání měsíční odměny z dohody s ohledem na příplatky
Stejná novela přináší změnu § 138 zákoníku práce. Zde již od data účinnosti, tj. od 1. srpna 2024. Do zmíněného ustanovení o odměňování zaměstnanců konajících práci na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se doplnila část, která zní: Odměny z dohody lze sjednat již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Odměnu z dohody lze tímto způsobem sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce v uvedených ztížených pracovních režimech, k níž bylo při sjednání odměny z dohody přihlédnuto a je-li sjednána výše příplatků podle § 116 až 118, které by jinak z tohoto důvodu byly zaměstnanci poskytnuty. Za dobu práce ve ztížených pracovních režimech nad tímto způsobem sjednaný rozsah přísluší zaměstnanci příplatek podle § 116 až 118. Pro účely § 111 odst. 1 věty třetí se z odměny z dohody odečte částka odpovídající výši příplatků, které by zaměstnanci příslušely, nebylo-li by k práci ve ztížených pracovních režimech v odměně přihlédnuto.
Je tedy možné za dodržení výše uvedených podmínek (předem dohodnutý rozsah práce) sjednat měsíční odměnu zaměstnance s přihlédnutím k příplatkům za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostření a práci v sobotu a v neděli. Při případné práci nad rámec předem sjednaného rozsahu práce přísluší zaměstnanci příplatky samostatně.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí