Již tři měsíce ručí zaměstnavatelé za mzdy zaměstnanců poddodavatele. Novinka je účinná od 1. ledna 2024 a přinesla ji změna zákona o zaměstnanosti. Čtěte, na které zaměstnavatele se vztahuje, na co si musí dát v praxi pozor a zda se mohou ručení vyhnout?
Co se dozvíte v článku
Ručení za poddodavatele ve stavebnictví
Novelou zákona o zaměstnanosti byl do zákoníku práce včleněn nový § 324a. Podle tohoto ustanovení ručí stavební podnikatelé za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Ručení tedy dopadá na stavební firmy, které ke splnění svého závazku využijí poddodavatele. Pokud poddodavatel svým zaměstnancům nevyplatí jejich mzdové nároky, nastupuje povinnost dodavatele vyplatit neuhrazenou mzdu každému zaměstnanci až do výše minimální mzdy namísto jejich zaměstnavatele.
Zákonodárci novelou cílili na poměrně běžnou situaci ve stavebnictví, kdy podnikatelé využívají pro splněný svých závazků další firmy tzv. poddodavatele a ti zase další poddodavatele. Zde může dojít k pochybnostem, kdo je vlastně zaměstnancům povinen uhradit jejich mzdové nároky. Při tomto řetězení ručí podle nových podmínek vždy dodavatel, který stojí přímo nad poddodavatelem, jenž mzdy svým zaměstnancům nevyplatil. Zároveň s ním však ručí společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni pomyslného smluvního řetězce.
Subdodavatel, nebo poddodavatel?
Zaměstnavatelé mohou být zmateni z pojmů. V některých textech se objevuje pojem subdodavatel, jinde poddodavatel. Termín subdodavatel byl nahrazen termínem poddodavatel, který je shodný s občanskoprávní úpravou. Zjednodušeně řečeno, subdodavatelem plnění je nyní poddodavatel a tento termín se také objevuje v § 324a zákoníku práce. Poddodavatelem může být rovněž agentura práce, která přiděluje své zaměstnance dodavateli ve stavebnictví.
Mzdové nároky zaměstnanců a rozsah ručení
Chráněnými osobami jsou zde zaměstnanci v jakémkoli pracovněprávním vztahu, tj. zaměstnanci v pracovním poměru i konající práci na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
V zákoníku práce se píše, že pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce období splatnosti, může zaměstnanec do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti písemně vyzvat ručitele k uspokojení mzdových nároků.
Příklad: Zaměstnanci nebyla vyplacena mzda za měsíc březen 2024. Ta je dle § 141 odst. 1 zákoníku práce splatná do konce měsíce dubna. Zaměstnanec může ve lhůtě od května do konce července vyzvat ručitele o plnění. Pokud této možnosti nevyužije, právo zanikne.
Zaměstnavatel je ale povinen před zahájením práce na smluvním plnění o ručení dle § 324a zákoníku práce zaměstnance informovat. A to včetně podmínek, lhůt a postupu při uplatnění práva vůči ručiteli. Informuje prostřednictvím odborové organizace. Pokud zde tato organizace nepůsobí, informuje přímo dotčené zaměstnance.
Náležitosti výzvy k uhrazení mzdových nároků
Písemná výzva zaměstnance k ručení musí podle zákoníku práce obsahovat:
- a) jméno zaměstnance,
- b) označení zaměstnavatele,
- c) druh vykonávané práce,
- d) období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele,
- e) informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků,
- f) požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení; ustanovení § 142 a 143 zákoníku práce se použijí přiměřeně, a
- g) údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků podle odstavce 1 a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.
Ručitel samozřejmě provede srážky a odvody pojistného, včetně srážky a odvedení zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků.
Povinnosti ručitele při úhradě mzdových nároků
Po obdržení písemné výzvy od zaměstnance musí mzdové nároky uspokojit do 10 dnů a provést příslušné srážky a odvody (záloha na daň, případně srážková daň u dohod, sociální a zdravotní pojištění, dokonce i exekuční srážky). Ručení je ale omezeno minimální mzdou. Přestože může být zaměstnancova měsíční mzda vyšší, v rámci ručení obdrží v roce 2024 maximálně 18 900 Kč v hrubém.
Ručitel, který takto splnil svou ručitelskou povinnost, má vůči poddodavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl. V případě smluvního řetězce informuje o plnění dalšího ručitele.
Možnost zprostit se ručení
Ručení se dodavatel vyhne, pokud:
- poddodavatel při zahájení realizace smluvního plnění doloží dodavateli potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce (doporučuje se vyžádání potvrzení od ČSSZ), a zároveň
- nebyla poddodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů.
Při splnění těchto dvou podmínek pak dodavatel nebude ručit ani za mzdové nároky zaměstnanců jeho přímého poddodavatele, ani za nároky poddodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.
Právníci obvykle upozorňují na problematický rozhodný okamžik pro předložení příslušných potvrzení. Zahájení realizace smluvního plnění se zpravidla bude rozcházet s okamžikem uzavírání smlouvy mezi dodavatelem a jeho poddodavatelem. V praxi přitom může jít i o měsíce. Dodavatel bude uzavírat se svým poddodavatelem poddodavatelskou smlouvu, aniž bude mít jistotu, že mu poddodavatel předloží dokumenty, které vyloučí ručení dodavatele.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU