Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zavést povinné proplácení prvních dnů nemocenské zaměstnancům. Podle předkladatelů totiž karenční doba snížila zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení.
Čtěte více: Náhrada mzdy i za první tři dny nemoci
Jak už server Podnikatel informoval, o tomto kroku nechce většina podnikatelů ani slyšet. Čtěte více v článku: Místo zrušení karenční doby uzákonit sick days? Podnikatelé jsou ochotní jednat
Se stejným názorem přichází také jejich zástupci. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMPS) jde o kontraproduktivní návrh. Stejně tak ale vidí i zavedení povinného několikadenního zdravotního volna, tzv. sick days. Zaměstnavatelům se tak odepírá možnost poskytovat zdravotní volno ve formě benefitů. Zástupci asociace jsou také přesvědčení, že bude docházet k zneužívání systému ze strany zaměstnanců.
Místo, abychom vedli zaměstnance k prevenci a zaměstnavatele motivovali k poskytnutí dobrovolného zdravotního volna, vytváříme přesně pravý opak. Zaměstnanec, vědom si toho, že jej každý lékař zneschopní kdykoliv jej navštíví nebo že bez problémů může zůstat několik dní doma, nejenže nebude dbát na prevenci, ale nepochybně bude systému v nemalé míře zneužívat. To se potvrdilo před několika lety, kdy došlo k zavedení karenční lhůty a kdy nemocnost v prvních třech dnech klesla na polovinu,
říká místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.
Motivace se mění v příkaz
Poskytovat zaměstnancům tzv. sick days není v dnešní době nic nového. Tento benefit nabízí už celá řada firem. A to většinou ve výši třech dnů, čtvrtina firem dokonce nabízí pětidenní zdravotní dovolenou. Doposud je to však postaveno na dobrovolné bázi. Tzv. sick days jsou zařazeny mezi další benefity, kterými firmy lákají nové zaměstnance.
Čtěte také: Náhrada mzdy se od roku 2016 zvyšuje, možná i prodlužuje
Podle AMPS by bylo správné řešení umožnit firmám, které sick days svým zaměstnancům poskytují, nepatrnou úlevu od sociálních odvodů. Sociální systém má smysl zavádět tam, kde skutečně pomáhá. Zrušení karenční lhůty nebo zavedení povinných sick days je ale jen populistické gesto, které akorát nahraje těm nezodpovědným. To, že je u nás zcela nenormální výše uznaných nemocných zaměstnanců v prvních třech dnech, svědčí i porovnání s živnostníky. Ti nemají prvních 14 dní nemoci od nikoho ani korunu a jejich nemocnost je o řád nižší než u zaměstnanců,
dodává Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.
O možném zneužívání povinného zdravotního volna se již dříve vyjádřil také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle jeho slov by se mělo předejít tomu, aby se výsledkem podobného návrhu stal další týden placené dovolené navíc. Například aby nebylo možné indispoziční volno kumulovat, připojovat ke státním svátkům, převádět do dalšího roku a podobně. Diskusi o zavedení sick days by ovšem měla předcházet i analýza porovnávající finanční aspekty obou variant, které jsou nyní ve hře, tj. zrušení karenční doby a zavedení pěti dní zdravotního volna,
upřesnil Dlouhý.
ČLÁNKY DO MAILU