Problém následujících měsíců totiž bude kvůli epidemii koronaviru nízká agregátní poptávka. Snížení zdanění práce sice firmám samozřejmě neuškodí, ale zároveň jim nijak nepomůže s jejich hlavním problémem – nedostatkem zákazníků a zakázek. A naopak až se podaří problém koronaviru vyřešit (což se do dvou let snad stane) a začne agregátní poptávka stoupat, firmy a růst přidusí zvýšení zdanění práce.
Hlavní problém bude nedostatečná poptávka
Nejen Českou republiku čeká kvůli koronaviru řada krušných měsíců a bohužel se nedá příliš očekávat, že by výhledově došlo k nějakému trvalému zlepšení. Hlavním problémem přitom nejsou různá protiepidemická opatření, jak se někteří mylně domnívají, nýbrž samotné nekontrolované šíření viru. Čím větší bude, tím více se lidé budou sami omezovat a tím méně budou utrácet. Hlavním problémem tuzemských podnikatelů tak bude (a ona už v řadě případů i je) nízká poptávka po jejich zboží a službách. Zdanění práce je sice v ČR opravdu vysoké, ale jeho snížení momentálně ničemu příliš nepomůže, protože bez zákazníků nemůžete prosperovat, i kdybyste za zaměstnance neplatili státu ani korunu.
Přesto premiér Andrej Babiš začal zrušení superhrubé mzdy prosazovat a oproti návrhu předloženému před několika lety má jít o mnohem výraznější snížení. 15% sazba daně zůstane, ale nově se má počítat z hrubé mzdy. Z příjmů nad 140 tisíc by se pak odváděla daň ve výši 23 %. Zaměstnanci s průměrnou mzdou 34 tisíc tak měsíčně zbyde přibližně o 1700 korun více.
Nejvíce by na plánovaném snížení však vydělali nejbohatší zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že se nepočítá s nějakou restrukturalizací daňového mixu či snížení výdajů, znamenalo by zrušení supehrubé mzdy každoroční zásek do státního rozpočtu ve výši 80 miliard korun. Téměř čtvrtina z toho by ale podle studie CERGE přilepšila jen desetině zaměstnanců s nejvyššími příjmy a desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami by si polepšila v lepším případě o 100 Kč ročně. Pokud nicméně pomineme rozpočtovou odpovědnost, návrh aspoň podnikatelům a zaměstnancům neuškodí.
Rušit superhrubou mzdu jen na dva roky je nesmysl
Premiér Andrej Babiš však před několika týdny, zřejmě na popud prezidenta Zemana, začal prosazovat jiný plán. Superhrubou mzdu chce nyní Babiš zrušit jen na dva roky a poté zdanění práce opět zvýšit. Zatímco nápad zrušit superhrubou mzdu je „jen“ rozpočtově neodpovědný, idea snížit zdanění práce na dva roky a pak jej opět zvýšit (a je úplně jedno, že to má proběhout „jen“ za pomocí zvýšení sazby daně a ne znovuzavedení superhrubé mzdy) je navíc i superhloupá.
Jak již totiž bylo řečeno výše, hlavní problém příštího roku bude nízká agregátní poptávka a snížení zdanění práce ji nijak nepodpoří, jelikož lidé v době nejistoty, i když jim zbude více peněz, spotřebu nezvýší, ale budou více šetřit. Úspory navíc porostou tím spíše, pokud budou lidé vědět, že snížení zdanění je dočasné a za dva roky se jejich čistý příjem opět sníží.
Až se podaří díky vakcínám dostat koronavirovou epidemii natrvalo pod kontrolu a ekonomika a poptávka se začne zvedat a nižší zdanění práce by reálně mohlo pomoct, dostanou firmy a zaměstnanci „ťafku“ v podobě zvýšení zdanění práce. Ekonomický restart tak bude přidušen. Pouze dočasné změny zdanění navíc způsobí zmatky a zkomplikují život účetním a firmám, které budou muset během dvou let přenastavovat účetní systémy. Dočasnost změn navíc zrovna nenahrává mantře vlády o stabilním daňovém prostředí. Na dočasné zrušení superhrubé mzdy by dojel i stát samotný, jelikož by některé velké firmy, které mají snadné možnosti optimalizace, rozjely spekulativní přesuny vykazovaných příjmů v čase.
Mělo by se snížit zdanění práce a pokud ano, jakým způsobem?
Zvyšte slevu na dani
Pokud chce vláda nicméně mermomocí snížit zdanění práce, může tak učinit mnohem rovnoměrnějším způsobem, který nezvýhodní tolik bohaté a rozpočet vyjde jen na čtvrtinu rušení superhrubé mzdy. Stačí zvýšit základní slevu na dani, která se od roku 2008 nijak nezměnila a stále činí 24 840 korun. Jak už autor tohoto textu upozorňoval před časem, vzhledem k tomu, že základní sleva se nezměnila, vzrostlo tak fyzickým osobám za posledních deset let zdanění.
V roce 2008 činila průměrná mzda 22 592 korun, z níž zaměstnanci platili daň 2475. Daň z příjmů tehdy činila 11 %. V roce 2018 dosáhla průměrná mzda ale již 31 885 Kč, přičemž daň z příjmů byla 4350 Kč, což je ovšem 14 %. Systém je v současnosti nastaven tak, že sazby se sice nemění, ale kvůli slevě na dani v pevné výši platí poplatníci stále větší procento ze svých příjmů. Návrh na zvýšení základní slevy na 30 tisíc Kč zkusili na konci předloňského roku prosadit poslanci ODS a Pirátů, vládní koalice to však odmítla s tím, že by to neúměrně zvýšilo schodek rozpočtu. Podle odhadů mělo jít zhruba o 18 až 20 miliard korun. Zbylých 70 miliard korun ročně pak lze použít například na odškodnění podnikatelů, kterých se dotknou další protiepidemická opatření, která se dají v nejbližší době opět očekávat
ČLÁNKY DO MAILU