Eurobufet na Hlavním nádraží v Bratislavě sice zřejmě nemá s přechodem Slovenska na euro nic společného, přesto jeho světelný poutač je to první, co mi v souvislosti s eurem padne na Slovensku do očí. Cestou autobusem po Bratislavě se mi nepodaří pokochat obří euromincí umně vyvedenou na jedné z bratislavských výškových budov a už mířím směr Nitra, se zastávkou v Trnavě.
Na nitranských ulicích reklama na billboardech nenechává na pokoji ani euro a slibuje EURObonus ke stavebnímu spoření pod heslem Zeptejte se lišáka
. A v novinách zas jedna z velkých slovenských bank myslí na budoucnost a honosí se: S námi jste na euro připravení
. A nabízí nejlepší euroservis. Co není „euro”, má zkrátka v konečném součtu o pár pomyslných bodů míň.
Eura nebereme
Slovenský Statistický úřad zveřejnil výzkum, ze kterého vyplývá, že nadpoloviční většina Slovenek a Slováků není s konverzním kurzem spokojená. 35 % dotázaných si myslí, že přiměřená hodnota konverzního kurzu by měla být na úrovni silnější než je 27 slovenských korun za euro. 28 % uvádí kurz mezi 27 a 30 korunami. Rozmezí, v jakém se pohybuje skutečný konverzní kurz 30,1260 slovenské koruny za euro, mezi 30 a 31 korunami za euro, uvedlo jen 19 % dotázaných. Podle průzkumu byla tedy očekávání lidí vyšší než stanovená hodnota konverzního kurzu,
shrnuje výsledky deník SME z 27. září. Z téhož dne, který je Dnem eura v krajských městech.
V úterý 23. září se totiž dny, které dělí Slovensko od euroměny, zakulatily na stovku. A stovka je jistě dobrou příležitostí pro informačně – zábavné akce, včetně otevřených dveří Národní banky Slovenska za přítomnosti samotného guvernéra Ivana Šrámka. V Nitře zamíří informací a zábavy chtiví občané k Tesku, objasňuje mi paní v Městském informačním centru. Ptám se tam totiž, jestli i pro situace neznalé cizince nabízejí nějaké tištěné informace o přechodu na euro. Bohužel ne.
Tak alespoň zkouším zaplatit eurem v přilehlém obchodu s fotoaparáty a foto technikou. Eura nebereme,
vyvádí mě z omylu prodavačka, která právě, v sobotu ráno, prodejnu otevřela.
Na cenovkách a účtenkách si však už každý může zkontrolovat, kolik od Nového roku za to které zboží eury zaplatí. Dvojí ceny jsou všude. Běhají i na světelném poutači na potraviny v akci před samoobsluhou na nitranské pěší zóně.
Podnikatelé si připlatí
Tisíce podnikatelů začnou platit DPH. Hranice, od které je třeba platit DPH, klesne od ledna v přepočtu skoro o půl milionu korun,
hlásá titulek v ekonomické sekci stejného vydání deníku, kterým listuji. Jak píše Ĺuboš Jančík, asi 12 tisícům podnikatelů přibudou od nového roku další administrativní povinnosti. A někteří podnikatelé v reakci hrozí, že budou muset zvýšit ceny. Daňoví experti ale oponují, že podnikatelům nová daňová povinnost, a to být plátcem DPH už od tržeb 35 tisíc eur, v přepočtu 1 054 410 korun, náklady výrazně nezvýší. A to především díky odpočtu DPH ze vstupních nákladů. Trh nám ceny sice zvýšit nedovolí, stoupnou nám však náklady. Ocitneme se v dilematu, zda zavřít firmu nebo ne,
řekl SME majitel bratislavského starožitnictví. Vladimír Sirotka, prezident slovenské asociace malých a středních podniků, tvrdí, že se povinnost platit DPH dotkne hlavně drobných podnikatelů jako jsou třeba řemeslníci nebo malé účetní firmy. Čtěte více: exPRESS: Přechod na euro přijde Slováky draho
Den eura: € naše měna
Na Den eura přicházím asi čtyři hodiny po startu. Z pódia s nápisem Vítejte na Dni eura v Nitře duní muzika. Obcházím tématické infostánky s hesly Měníme měnu, ne cenu; Eurové bankovky a jejich ochranné prvky; Mezinárodní rozměr eura; Ochrana spotřebitele. A se zastřešujícím mottem € naše měna. Hosteska mě osloví jen u vědomostního kvízu, jinak si mě nikdo nevšímá. Musíme na sebe křičet, protože se přes hudbu skoro neslyšíme. Pokud bych se chtěla vyptávat, musela bych kapelu přeřvat. Spokojím se tedy s propagačními letáky.
Jeden se ptá, jestli euro způsobilo růst cen a vysvětluje rozdíly mezi skutečnou a vnímanou inflací, objasňuje fungování evropského monitoringu spotřebitelských cen (HICP). Další je jakousi tištěnou převodní kalkulačkou. Osvěžme si a počítejme: 57 Sk je 1,89 euro, 115 Sk je 3,82 euro a naopak: 245 euro je 7380,87 slovenských korun. Zkrátka a dobře: Euro. Silná měna do každé peněženky.
Euro by se mělo zavést v České republice:
Z další brožury je možné si oživit země Evropské unie, v další si ujasnit, v jakých zemích již vyměnili svou národní měnu za euro. Následující se předhání ve vypočítávání předností eura – euro je příležitost:
- silná měna uznávaná všude na světě
- stabilní ekonomika
- vyšší hospodářský růst a zlepšení životní úrovně
- vyšší růst mezd, důchodů a zaměstnanosti
- levnější a jednodušší cestování a práce v zahraničí
- jednodušší podnikání a obchod
- silnější evropská identita
Skutečně je euro samospasitelné? – musí napadnout každého kritičtějšího člověka.
Důchodci a lidé na sociálních dávkách se prý navíc můžou těšit na to, že jejich výplatu budou úřady zaokrouhlovat vždy směrem nahoru, tedy ve prospěch občana
.
Optimisticky působí také deset fiktivních příběhů lidí, kterým euro pozitivně změnilo život – mladé IT konzultantce se lépe nakupuje přes internet v zahraničí, zdravotní sestra se nebojí o své úspory, řecká rodinka si díky nižším úrokovým splátkám pořídila domek na Rhodosu, studentům se pohodlněji a levněji cestuje, správci penzijních fondů vyhovují integrované finanční trhy, manažer si pochvaluje výkonnější ekonomiku, růst a zaměstnanost, důchodci si nemohou vynachválit zdravější veřejné finance, podnikatel komfortnější možnost obchodu se zahraničím… Čtěte více: Euro dává Slovensku konkurenční výhodu
Slovenky a Slováky už zřejmě s eurem čekají jen samá pozitiva a jistoty. Na Dni eura nenasaje obrovský eurooptimismus snad jen opravdu zavilý skeptik nebo Václav Klaus. Čtěte více: Přijetí eura může být pro podnikatele ziskové
Boční tón
Naopak trochu kýčovitě vypadá žluté chodící reklamní euro na náměstí před Divadlem Andreje Bagára. Uvnitř je v plném proudu festival Divadelná Nitra. Evropští umělci se dívají na současný (euro)svět o poznání s menší nadějí a optimismem. Hrají spíš o marasmu, duševní a morální vyprahlosti, ztrátě smyslu života, vykloubených a vyšinutých, až patologických lidských osudech. Je to kontroverzní boční tón – ve městě, kde se existence slovenské koruny pomalu, leč jistě, chýlí ke konci. Čtěte více: Koruny, děkujeme, odejděte! Podnikatelé chtějí platit eurem
ČLÁNKY DO MAILU