S eurem počítejte nejdříve kolem roku 2018, tvrdí ekonomové

Člověk míní, život mění. Ještě v lednu letošního roku tehdejší vláda Mirka Topolánka tvrdila, že v listopadu oznámí termín přijetí eura. Jenže vzhledem k politické situaci u nás a k celosvětové ekonomické recesi se termín vyhlášení s největší pravděpodobností posune. Navíc s takřka stoprocentní jistotou dojde k odkladu termínu, kdy můžeme euro nejdříve přijmout.

Ještě v lednu letošního roku analytici předpokládali, že jednotnou evropskou měnou bychom u nás mohli platit od roku 2014. Tento rok však nyní skoro všichni považují za utopii. Místo toho ekonomové očekávají, že euro přijmeme až kolem roku 2018. Někteří z nich jsou ještě skeptičtější a odhadují zavedení jednotné evropské měny dokonce až na roky následující.

Rok 2014 je passé

Začal rok 2009 a vláda Mirka Topolánka se zavázala, že v listopadu téhož roku zveřejnění datum, kdy se v Česku začne platit eurem. Podnikatelé, kteří po zavedení jednotné evropské měny volají již léta, oznámení premiéra přivítali. Je to svým způsobem přelomový moment, protože poprvé tak vláda ústy svého premiéra vyslovila konkrétní termín a zcela srozumitelně se přihlásila k úmyslu zavést euro v České republice, komentoval rozhodnutí pro business server Jiří Štefek z Hospodářské komory ČR.

Podnikatelé ještě na počátku roku předpokládali, že euro by se mohlo zavést už v roce 2013. Odborníci byli ve svých odhadech opatrnější, většina z nich předpokládala přijetí jednotné evropské měny později. Nejčastěji pak ekonomové hovořili o letech 2014 a 2015. Euro pravděpodobně přijmeme v roce 2014, což dle mého názoru i oznámí vláda, domníval se tehdy analytik společnosti X-Trade Brokers DM SA Petr Hlaváč. Čtěte více: Eura se čeští podnikatelé před rokem 2014 zřejmě nedočkají.

Ekonomická recese a politická krize u nás však zcela zamíchaly karty. Nejen že se v listopadu podnikatelé nejspíše žádného termínu nedočkají, ale podle ekonomů by neměli s přijetím eura počítat ještě řadu dalších let. V současnosti se analytici domnívají, že jednotná evropská měna k nám dojde pravděpodobně v roce 2018. Existují však i tací, kteří očekávají euro ještě později.

Euro nejdříve kolem roku 2018

Oslovení ekonomové se v nejvíce případech shodli na roce 2018. Teoreticky za velmi příznivých okolností pokud se nezmění pravidla uplatňovaná v rámci hospodářské a měnové unie (EMU), tak euro nemůžeme přijmout dřív než v roce 2014. Reálný termín bych viděl spíše na roky 2016 – 2018, sdělil serveru Podnikatel.cz například ekonom Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu.

S rokem 2018 souhlasí i ekonom Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku, podle kterého česká ekonomika není ještě připravena na přijetí eura. Veřejné finance nejsou v pořádku, naopak se zhoršují. ČR ještě dlouho nebude platit maastrichtské kritérium deficitu veřejných financí na HDP. Až se naše ekonomika vzpamatuje z hospodářské krize, přichází chvíle, kdy by bylo teoreticky možno uvažovat o přijetí eura, vysvětluje Loužek.

Rok 2018 se zamlouvá také analytikům společnosti Colosseum. Jejich analytik Boris Tomčiak však také potvrdil, že Česká republika má do plnění Maastrichtských kritérií ještě daleko (nepříznivý je především deficit rozpočtu) a že v Česku chybí silná politická vůle. Přesným předpovědím se raději vyhýbáme, protože jsou často velmi nepřesné a většinou se jedná o hádaní naslepo. Nicméně i my předpokládáme přijetí eura okolo roku 2018, uvedl pro server Podnikatel.cz Tomčiak. Čtěte také: Koruny, děkujeme, odejděte! Podnikatelé chtějí platit eurem.

Koruna nám v recesi pomáhá

Ekonomové se též domnívají, že koruna naší ekonomice v ekonomické recesi pomáhá. Jako argumenty uvádějí především srovnání s naším východním sousedem Slovenskem, které euro na počátku letošního roku přijalo. Volný kurz je podle ekonomů totiž přirozeným přizpůsobovacím mechanismem. Když se platební bilance propadne do schodku, měna oslabuje. Když platební bilance dosáhne přebytku, měna posiluje. Euro by de facto zafixovalo náš kurz k jiným evropským ekonomikám. Recese s eurem by byla hlubší, než je dnes, což už dnes naznačuje příklad Slovenska, dodává Marek Loužek. Čtěte také: Euro dává Slovensku konkurenční výhodu.

Česko se však nemusí porovnávat pouze ze Slovenskem. Podle ekonomů například hospodářsky vývoj v Irsku nebo Španělsku ukázal, že s přijetím eura není třeba spěchat. Obě členské země eurozóny doplatily na velmi nízké úrokové sazby v ekonomice, které se odvíjí od hlavních úrokových sazeb vyhlašovaných Evropskou centrální bankou. Ekonomická rozdílnost v eurozóně je totiž stále silná. Velké země jako Francie nebo Německo potřebují pro svůj rozvoj nižší úrokové sazby. Hůře vyvinuté státy, které se snaží rychle je dohnat, zase potřebují relativně vyšší sazby, aby se vyhnuly vytvoření inflačních tlaků.

Aby byl tak přechod na společnou měnu úspěšný, měla by kandidátská země dle slov analytiků dosáhnout podobné ekonomické úrovně jako členové měnové unie (EMU). Výhodné to pro nás bude, až se sníží rozdíly mezi ČR a EMU, což v našem případě představuje především cenovou hladinu, aby se minimalizovalo riziko vyšších inflačních tlaků v následujících letech po přijetí eura, konkretizoval Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT. Podle Miroslava Ševčíka bychom euro neměli dokonce přijímat nikdy, protože EMU nevytváří optimální měnovou zónu.

Pokud by na určitém území měla dlouhodobě platit společná měnová jednotka (euro) a měnová politika, předpokládá to v dlouhém časovém horizontu, řádově 20–30 let, sladění i v dalších oblastech hospodářské politiky. Muselo by dojít ke sladění v oblasti sociální politiky, v oblasti fiskální (zvláště daňové) politiky a s tím souvisejících politik penzijního a zdravotního pojištění a jiných. To předpokládá vznik i příslušných institucí a vlastně vytvoření nového státního útvaru. Samozřejmě toto je zájmem eurokracie, myslí si Ševčík.