Lepší budoucnost pro obyčejné lidi.
Takové je motto volebního programu České strany sociálně demokratické (ČSSD), s kterým jde strana do letošního boje o křesla v poslanecké sněmovně. Jenže budoucnost pro obyčejné lidi, alespoň pro ty nekvalifikované, nemusí být s vládou ČSSD až tak růžová. Pokud sociální demokraté dodrží svůj předvolební slib, že budou každý rok valorizovat minimální mzdu o 500 Kč ročně, ti nekvalifikovaní si jen těžko udrží práci a nezaměstnanost, která se podle odhadů analytiků může v létě přehoupnout až přes 11 procent, může nabrat na obrátkách. Čtěte více: Marťanská volební kronika v podání sociální demokracie
Co je to vlastně minimální mzda?
Minimální mzdu definuje zákoník práce. Jedná se o tzv. nejnižší přípustnou výši odměny za práci. Mzda, plat nebo odměna z dohod tedy nesmí být nižší než tato stanovená minimální mzda, kterou upravuje nařízení vlády. Do minimální mzdy se nezahrnuje práce přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Zaměstnavatel navíc musí minimálním mzdu dodržovat i při výpočtu výdělku pro účely náhrady, pro dovolenou nebo pro náhradu škody. Další základní pojmy v našich tutoriálech
§ 111 odst. 2 zákoníku práce
Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Více o minimální mzděV současné době platí základní sazba minimální mzdy 8000 korun nebo 48,10 korun při týdenní pracovní době 40 hodin. Tato sazba vychází z nařízení vlády č. 567/2006 Sb. s účinností od 1. ledna 2007. Pod nařízením vlády byl podepsán tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek a tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který ostatně v čele ODS i kandidátky Topolánka nahradil. Pokud nedosáhne mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ve výši rozdílu. A to se může stát kamenem úrazu, pokud bude u moci levice. Čtěte více: Zrušme minimální mzdu a reformujme zákoník práce
Co politické strany u minimální mzdy navrhují?
- ČSSD: valorizace o 500 Kč ročně
- KSČM: zvýšení na 14 000 Kč
- ODS: ve svém volebním programu neřeší
- TOP 09: nechce měnit
- Věci veřejné: nechce měnit
- KDU-ČSL: proti zvyšování
Pozn. redakce: v přehledu uvádíme návrhy pouze těch stran, které mají dle předvolebních průzkumů šanci v letošních volbách uspět. S možnou statistickou chybou jednotlivých veřejně dostupných průzkumů nepočítáme.
Jak je patrno, o změně minimální mzdy hovoří s ohledem na posílení práv zaměstnance především levice. Jestliže po letošních volbách sestaví vládní kabinet ČSSD za podpory komunistů, mohou se lidé bez kvalifikace ocitnout na dlažbě. Proč?
Jak tvrdí ekonomové, mnozí zaměstnavatelé v čele s podnikateli budou mít totiž problém zaměstnat nekvalifikované a málo kvalifikovanou pracovní sílu, která se jim nevyplatí. Platí, že vytlačí-li zákon uměle mzdu některých pracovníků na úroveň, jež převyšuje hodnotu jejich produktu práce pro zaměstnavatele, tito lidé nebudou schopni si dosavadní zaměstnání udržet,
upozornil již dříve čtenáře business serveru Podnikatel.cz Matěj Šuster z Liberálního institutu.
Modelová situace
Podnikatel, který má stavební firmu, bude hledat nového pracovníka na výkopové práce. O místo se bude ucházet pracovník, který má ukončenou pouze základní školu a pracovník, který je vyučen zedníkem. Pokud by ve vládním křesle seděla levice, mohla by se za čtyři roky její vlády navýšit minimální mzda až na 10 000 korun. To by znamenalo, že i když by reálná odměna výkopových prací byla pouze ve výši 8000 korun, musel by podnikatel i přesto doplatit uchazeči další 2000 korun. Pokud by se měl rozhodnout mezi výše uvedenými dvěma uchazeči, bude volit toho, který je vyučen zedníkem. Může ho kromě výkopových prací využít i na jinou práci, která bude splňovat jeho charakter odbornosti a tím dvoutisícový minus smazat.
Uchazeč pouze se základním vzděláním tak pohoří a bude se muset přihlásit na úřad práce, který bude podobných případů evidovat stále více.
To je ta legální stránka věci. Pokud by zaměstnavatel měl k dispozici pouze jednoho uchazeče, který kvalifikovaný není a spokojí se i s nižším výdělkem, vyšší sazba minimální mzdy by mohla způsobit nárůst odliv méně kvalifikovaných pracovníků na černý trh práce, čímž by stát přicházel o své příjmy, které by jinak podnikatel musel za svého zaměstnanec odvádět ve formě daní.
Jak se strany k minimální mzdě staví konkrétně?
Minimální mzda však není v Česku ojedinělá a v některých evropských státech se na rozdíl od Česka, kde se její výše neupravila již od roku 2007, pravidelně valorizuje. Na to upozornil i v TV Prima Zdeněk Škromach, místopředseda ČSSD: Tady čtyři roky nebyla valorizována minimální mzda a lidé, kteří pracují, byť za tu nejnižší mzdu, tak vlastně za ty čtyři roky na té mzdě prodělali. Proto dneska by minimální mzda měla být někde na úrovni devět, možná deset tisíc,
upřesnil před týdnem v pořadu Partie Škromach. Čtěte více: Jaké jsou rozdíly mezi minimální mzdou v ČR a v ostatních státech EU?
S tím ale nesouhlasí TOP 09, Věci veřejné i KDU-ČSL: Za současné ekonomické krize se staví proti jejímu zvyšování,
upřesnil pro business server Podnikatel.cz Hynek Jordán, mluvčí KDU-ČSL.
TOP 09 sice připouští, že změny v sociálním systému chce v budoucnu prosadit, ale na minimální mzdu rovněž nyní sahat nechce: Parametrické úpravy v souvislosti s ostatními změnami, které v ekonomice i sociálním systému navrhujeme, nelze do budoucna vyloučit. V tuto chvíli ovšem minimální mzdu měnit nechceme,
doplnil pro Podnikatel.cz mluvčí TOP 09 Jan Jakob.
Věci veřejné navíc hovoří o tom, že pro zvyšování minimální mzdy není v tuto chvíli prostor proto, že by to pracovní trh učinilo ještě více nepružným a byl by to nevstřícný krok vůči podnikatelům, zaměstnavatelům. A pro snižování minimální mzdy není v tuto chvíli prostor z toho důvodu, že by to mohlo vyvolat napětí v některých regionech, kde je velká nezaměstnanost, a snížení minimální mzdy by mohlo být zneužíváno,
doplnila za Věci Veřejné Jana Pařízková.
Stanovisko ODS se serveru Podnikatel.cz do uzávěrky článku nepodařilo získat, nicméně problematiku minimální mzdy ve svém volebním programu vůbec nezmiňuje. Není však tajemstvím, že k změně minimální mzdy se v době nestálé ekonomické situace nepřiklání.
A co na to KSČM? Jak se pro Nové Alternativy vyjádřil Stanislav Grospič, odborný mluvčí KSČM za oblast spravedlnosti, pravicové strany, včetně ODS, ve většině případů hájí zájmy soukromokapitalistických zaměstnavatelů. Narážel tak na to, že minimální mzda nebyla od roku 2007 valorizována.
ČLÁNKY DO MAILU