Placení daní se nachází v daňovém řádu v části třetí – Zvláštní část o správě daní, hlava V, která obsahuje celkem 5 dílů (obecná ustanovení o placení daní, dělená správa, vybírání daní, zajištění daní, vymáhání daní) a tři oddíly týkající se podrobné úpravy daňové exekuce. Cílem placení daní je zabezpečení úhrady daní. V souvislosti s placením daní probíhají dílčí daňová řízení, a to řízení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky, řízení o zajištění daně, řízení exekuční a řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v těchto dílčích řízeních. Daňový subjekt má povinnost uhradit daň a podle toho, zda k úhradě daně dojde dobrovolně anebo nedobrovolně, provádí správce daně příslušné úkony a řízení.
Posečkání daně (§ 156 a 157) může být povoleno jak na žádost daňového subjektu, tak z moci úřední. Daňový řád upravuje důvody posečkání, kterými jsou vážná újma pro daňový subjekt, ohrožení výživy daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, zánik podnikání daňového subjektu, není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, důvodné očekávání zániku povinnosti uhradit daň. Správce daně má povinnost rozhodnout o žádosti o posečkání do 30 dnů od podání žádosti.
Základy změny při placení daní
V ustanoveních § 149 až 151 je podrobně upravena evidence daní. Pokud na základě upozornění správce daně daňový subjekt dobrovolně uhradí nedoplatek, bude příslušná částka přijata a evidována na osobním depozitním účtu daňového subjektu. Takto získanou částku převede správce daně na osobní daňový účet (§ 150 odst. 6). Při vystavení potvrzení o stavu osobního daňového účtu musí být na potvrzení uveden původní den splatnosti, popřípadě náhradní den splatnosti jednotlivých daní (§ 151 odst. 2). Čtěte více: Odborný průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu
V ustanovení § 152 je uvedeno nové pojetí pořadí úhrady daně. Úhrada daně se použije na úhradu nedoplatků tak, že správce daně v rámci daně, na kterou byla platba přijata, si postupně uhrazuje nedoplatky na dani, nedoplatky na příslušenství daně, vymáhané nedoplatky na dani, vymáhané nedoplatky na příslušenství daně. Daňový subjekt musí počítat s tím, že přednost má úhrada daně před jejím příslušenstvím a že přednost má starší nedoplatek před mladším. Při úhradě daně je důležité, zda daňový subjekt uhradil platbu dobrovolně anebo nedobrovolně. Za dobrovolnou úhradu se považuje úhrada v souladu s vůlí daňového subjektu, a to buď na konkrétní osobní daňový účet anebo úhrada v souvislosti s vyrozuměním na depozitní účet. Za nedobrovolnou úhradu se považuje úhrada proti vůli daňového subjektu, a to z provedeného vymáhání (exekuce, insolvenční řízení, veřejná dražba).
Co je to nedoplatek a přeplatek daní
Daňový řád v ustanovení § 153 nově definuje nedoplatek, kterým je:
- částka daně, jež není uhrazena a uplynul již den splatnosti této daně,
- neuhrazené příslušenství daně, u něhož již uplynul den splatnosti,
- neuhrazená částka zajištění daně.
Daňový subjekt má daňový dluh a správce daně má splatnou daňovou pohledávku. Správce daně může vyrozumět (neformálně) daňový subjekt o výši jeho nedoplatků. Uplynutím lhůty pro placení daně, která je prekluzivní, nedoplatek zaniká (v ZSDP se jednalo o promlčecí lhůtu).
Daňový řád v ustanovení § 154 nově definuje přeplatek, kterým je částka, o niž úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn přeplatků a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu. Jedná se o kladné saldo osobního daňového účtu. Daňový subjekt může nově požádat správce daně, u něhož má vratitelný přeplatek, o použití tohoto přeplatku na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu (§ 155 odst. 1). Čtěte více: Seznamte se s novými pojmy v daňovém řádu
Posečkání daně (§ 156 a 157) může být povoleno jak na žádost daňového subjektu, tak z moci úřední. Daňový řád upravuje důvody posečkání, kterými jsou vážná újma pro daňový subjekt, ohrožení výživy daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, zánik podnikání daňového subjektu, není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, důvodné očekávání zániku povinnosti uhradit daň. Správce daně má povinnost rozhodnout o žádosti o posečkání do 30 dnů od podání žádosti.
Lhůta pro placení daně (§ 160) je prekluzivní, činí 6 let (maximální 20 let, resp. 30 let při zajištění nedoplatku zástavním právem) a začne běžet dnem splatnosti daně, resp. náhradním dnem splatnosti daně. Jsou stanoveny úkony přerušující běh této lhůty a jsou vymezeny případy, kdy lhůta neběží. Čtěte více: Jak u firem komunikovat se správcem daně v rámci nového daňového řádu
Pokud platíte daně dobrovolně, nepřipadá v úvahu vymáhání
Nejčastější formou placení daně je její vybrání, tj. přijetí dobrovolné platby. Pokud daňový subjekt daně platí dobrovolně, nepřipadá u něho v úvahu vymáhání daní. Daně lze platit v hotovosti nově také šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb (§ 163 odst. 3). Novým zajišťovacím institutem při placení daní je zajištění daně ručením nebo bankovní zárukou (§ 173).
Vymáhání daní slouží k tomu, aby byla zabezpečena úhrada dobrovolně neuhrazených nedoplatků. Daňový řád již neupravuje formalizovanou výzvu k úhradě nedoplatku, jako tomu je v § 73 odst. 1 ZSDP. Pouze v ustanovení § 153 odst. 3 DŘ je upravena možnost správce daně vyrozumět daňový subjekt vhodným způsobem (neformálně) o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Daňový subjekt, který neuhradil nedoplatek, je považován za dlužníka (§ 176 odst. 2). Čtěte více: Jak se mění podmínky doručování písemností v novém daňovém řádu?
Správce daně může nedoplatek vymáhat těmito způsoby:
- daňovou exekucí (srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele služeb, přikázáním jiné peněžité pohledávky, postižením jiných majetkových práv, prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí),
- zabezpečením vymáhání prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora,
- uplatněním nedoplatku v insolvenčním řízení,
- přihlášením nedoplatku do veřejné dražby.
Daňový řád upravuje komplexním způsobem daňovou exekuci v ustanoveních § 177 až 232. Nestanoví-li daňový řád jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu (§ 177 odst. 1).
Zdroj: Daně a právo v praxi č. 8/2010, s. 2 a Daně a právo v praxi č. 9/2010, s. 2.
ČLÁNKY DO MAILU