Pro podnikatelky a podnikatele je ale kritické myšlení podstatná dovednost. Denně pracují s informacemi, rozhodují se. Špatné rozhodnutí je může pořádně bolet.
Nejžádanější dovednosti na trhu práce
U zákazníků nebo u klientů kritické myšlení v praxi často z perspektivy podnikatelů vlastně příliš žádoucí není. Reklama, marketing nebo PR se totiž většinově opírají spíš o to, že lidé běžně příliš kriticky či racionálně nemyslí a rozhodují se emocionálně. Ostatně je to lidem také přirozené.
U samotných podnikatelek a podnikatelů však není rezignace na rozvoj vlastního kritického myšlení příliš funkční přístup. Při svém rozhodování si totiž nemohou dovolit podléhat jenom různě silným emocím, které jejich úsudek zkreslují, nebo být ve vleku (z hlediska vývoje mozku ještě starších) instinktů. Pokud řešíte právě to, jak se nerozhodovat ve vleku emocí, přečtěte si doporučení publicistky a mistryně v paměťových sportech Christiane Stenger v článku Snažíte se podnikáním prozuřit? Se svou zlostí se radši odvážně poperte.
Kritické myšlení je přitom užitečný proces, kterým lidé zpracovávají a hodnotí informace. Umožňuje jim dospět k nějakému kvalifikovanému závěru založenému na faktech, která jsou v danou chvíli k dispozici. Podle Světového ekonomického fóra patří kritické myšlení mezi deset nejžádanějších dovedností na trhu práce v roce 2020, a to hned jako dvojka. Předchází mu jen schopnost řešit komplexní problémy. Za kritickým myšlením následuje kreativita, schopnost řídit tým, schopnost komunikace, emocionální inteligence, schopnost analyzovat situaci a udělat nejvýhodnější rozhodnutí (což s kritickým myšlením úzce souvisí), orientace na klienta, schopnost vyjednávání a schopnost rychle se učit novému.
Proč s oblibou zkreslujeme?
Z jakého důvodu vlastně podnikatelky a podnikatelé potřebují kriticky myslet? Lidské vnímání a myšlení jsou celkem nespolehlivé. Nejen, že jsou selektivní, ovlivněné stereotypy, předsudky nebo předchozími ojedinělými zážitky, jsou také ve vztahu k realitě značně zkreslené. Lidé jednají iracionálně a podléhají mnoha kognitivním zkreslením. Ta začali více zkoumat vědci Amos Tversky a Daniel Kahneman v 70. letech 20. století.
Takových zkreslení v lidském vnímání a myšlení je mnoho, zde jsou některé příklady. Patří mezi ně třeba haló efekt, což je zkreslení běžně známé jako situace, kdy rozhodování ovlivní první dojem. Konkrétním momentem, kde se uplatní, může být ve firmě přijímací řízení. Pokud takové zkreslení zafunguje, personalista či personalistka jsou více naklonění kandidátovi, který na ně udělal příznivý první dojem. Shovívavěji pak přistupují k jeho životopisu, praxi a dalším okolnostem, které jsou u konkrétní pozice rozhodující. Naopak záporně budou hodnotit toho, kdo zanechal nepříznivý první dojem, i kdyby to byl z hlediska zkušeností perfektní kandidát. Pokud vás téma myšlení více zajímá, čtěte i článek Jak myslet? Zdánlivě jednoduchá otázka, která ovlivní vývoj vašeho byznysu.
Když to miluješ, je co řešit
Nevyplatit se může také tendence vidět nějaký smysluplný vzorec ve zcela náhodných datech. Pokud to povede k rozhodnutí třeba o obchodní strategii, pro firmu to může znamenat katastrofu. Potvrzovací zkreslení zase znamená, že člověk upřednostňuje ty informace, které potvrzují jeho přesvědčení. V praxi to může být nebezpečné třeba při formulaci podnikatelského záměru nebo v momentě, kdy je potřeba rozhodnout, zda nějaký nový projekt dál realizovat nebo ne. Kdo je do něčeho zamilovaný a je přesvědčený, že to prostě musí fungovat, má tendenci nevidět a nevnímat varovné signály a potlačit informace, které jeho záměr zpochybňují.
Další zkreslení spočívá například v tom, že lidé své chování hodnotí shovívavěji než chování jiných. Je lehké si domyslet, jaké komplikace to může přinášet při vedení týmu. Klam přeživších zase může způsobit problém, když firma považuje za bernou minci průzkum spokojenosti u věrných zákazníků, ale úplně vynechá názor těch, kteří šli po jednom nákupu raději jinam.
Kognitivní zkreslení nejsou chyba a nejsou pouze negativní. Jsou totiž také tím, co hraje roli v rozsáhlé schopnosti člověka adaptovat se. Jenže na základě evoluce mají lidé určitou výbavu, která v současném kontextu nefunguje vždycky optimálně.
Kriticky myslet se lze naučit
Podle Petra Ludwiga, zakladatele společnosti GrowJOB, která převádí vědecké výzkumy do praxe, je lidem kritické myšlení přirozené asi tak jako hraní na piano. Oboje se proto musí cíleně učit a trénovat. Práce na zvýšení racionálního kvocientu přitom (jak vysvětlil na své přednášce během konference o kritickém myšlení a objektivitě) může mít pozitivní souvislost třeba s tím, s jak velkým úspěchem lidé dosahují cílů, které si stanovili. Jak pracovat s cíli? Více se dozvíte v článku Jak určit cestu pro dosažení cílů? Tady je jednoduchý návod.
Jak tedy lépe zpracovávat a vyhodnocovat informace, aby bylo možné s úspěchem pracovat v komplikovaném světě? Není jednoduché se při kognitivních zkresleních přistihnout, ale stojí za to se o to vědomě pokoušet nebo žádat o zpětnou vazbu jiné. Pomůckou, s níž je možné se do kultivace kritického myšlení pustit, je i přístup amerického skeptika, spisovatele a popularizátora vědy Briana Dunninga založený na třech krocích: Challenge, Consider, Conclude. Tedy vyzvi, či v tomto kontextu zpochybni. Zvaž pomocí dostupných vysvětlení i dalších informací. A uzavři, respektive rozhodni, co je s největší pravděpodobností fakticky správné. Tak lze i v podnikání racionálně zkoumat informace, hypotézy nebo teorie a může to být způsob, jak se také lépe rozhodovat.
ČLÁNKY DO MAILU