Zákonné pojištění odpovědnosti se týká všech zaměstnavatelů, bez ohledu na jejich velikost, tedy i osob samostatně výdělečně činných zaměstnávajících další osoby. Pojištění nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru. Pojištění trvá do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele.
K čemu slouží pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
Zaměstnavatel je pojištěn pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Příslušná pojišťovna uhradí za zaměstnavatele škodu, která by obzvlášť v případě trvalých následků nebo náhrad pozůstalým při úmrtí zaměstnance, mohla přesahovat finanční možnosti drobného podnikatele.
Povinnosti zaměstnavatele vůči pojišťovně:
Povinnost oznamovací
Podnikatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, nahlásí bez zbytečného odkladu vybrané pojišťovně své identifikační číslo a další potřebné údaje. Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli sjednáno pojištění do 31.12.1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé.
Pro přihlášení na Kooperativu lze použít formulář: Přihláška k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy
Korespondenci na Českou pojišťovnu je možné zaslat na adresu:
Česká pojišťovna a.s.
P.O. BOX 305
Brno 601 00
Povinnost platit řádně a včas úrazové pojistné
Zaměstnavatel si pojistné vypočítá sám, a to z vyměřovacího základu shodného se základem pro sociální pojištění. Pojistné se tedy neodvádí například z dohod o provedení práce. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí, násobený sazbou uvedenou v příloze vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby zákonného pojištění zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností. Minimální výše čtvrtletního pojištění činí 100 Kč.
Příklady:
Podnikatel v oboru stavebnictví zaměstnal jednoho zaměstnance. Souhrn jeho vyměřovacích základů za kalendářní čtvrtletí činí 60 000 Kč. V jaké výši bude zaměstnavatel platit čtvrtletní pojištění?
V příloze vyhlášky je pro obor stavebnictví uvedena sazba 9,8 promile. Vypočtené čtvrtletní pojistné činí 588 Kč ( 60 000 Kč x 0,0098).
Zaměstnanec z uvedeného příkladu byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Vyměřovací základ je nulový.
V tomto případě zaměstnavatel uhradí čtvrtletní pojistné v minimální výši, tj. 100 Kč.
Úrazové pojištění se platí dopředu vždy do konce prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, tedy do 31. ledna, do 30. dubna, do 31. července a do 31. října.
Zaměstnavatel, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, zaplatí první pojistné vypočtené ze základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
Zaměstnavatel uvedený v prvním příkladu tedy zaplatí pojistné ve výši 588 Kč za první čtvrtletí zpětně a současně řádné pojistné 588 Kč na další čtvrtletí dopředu.
Platíte zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
Sankce při neplacení jsou tvrdé
Sankce v případě neplacení pojistného jsou velmi tvrdé. Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Kromě sankcí za prodlení s placením má pojišťovna právo vymáhat na zaměstnavateli úhradu až do výše pojistného plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Zaměstnanec bude odškodněn i v případě neplacení pojistného zaměstnavatelem.
Přesto, že pojišťovna kontroluje vznik nových zaměstnaneckých subjektů porovnáváním své databáze s databází Registru Ekonomických Subjektů (RES), stále dochází k tomu, že někteří zaměstnavatelé neplní svou povinnost platit pojistné ve stanovených termínech,
uvedl pro business server Podnikatel.cz JIŘÍ NOVOTNÝ, poradce představenstva Kooperativy pojišťovny, a.s. Vienna Insurance Group.
Neplatiče rozděluje Jiří Novotný do několika skupin:
- ekonomický subjekt, který dosud působil jako jednotlivec, začne zaměstnávat jiné osoby a zapomene na svou povinnost přihlásit se k pojištění a zaplatit pojistné, které je povinen si sám vypočítat podle stanovených pravidel,
- zaměstnavatel je sice k pojištění přihlášen, ale z důvodu technické či administrativní chyby platbu neodešle na účet pojišťovny,
- zaměstnavatel je přihlášen, zná svou povinnost, ale díky nekázni svých obchodních partnerů se dostane do druhotné platební neschopnosti,
- zaměstnavatel neví o své povinnosti, resp. neví, že spadá do okruhu povinných subjektů, a pojistné neplatí,
- zaměstnavatel neplatí úmyslně a zkouší, jak dlouho se může své povinnosti vyhýbat.
V roce 2007 vedla Kooperativa penalizační řízení v cca 1700 případech neplacení pojistného v termínu a v řádné výši a vyinkasovala od dlužníků na zvýšeném pojistném 9 567 tisíc Kč. Za prvních pět měsíců letošního roku 2 600 tisíc Kč, a to od cca 590 dlužníků.
Zaměstnavatel má možnost požádat o zmírnění postihu a prominutí alespoň části zvýšeného pojistného. Základní pojistné však musí zaplatit vždy.
Povinnost prevence
Zaměstnavatel je povinen dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se zákoníkem práce, předcházet pracovním úrazům a nemocem z povolání. Čtěte více: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Povinnost informační
V okamžiku vzniku škody zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oznamuje pojišťovně, že nastala škodná událost, uvede své stanovisko k požadované náhradě a předpokládanou výši škody. Dále postupuje v souladu s pokyny pojišťovny. Jednání se zaměstnancem může převzít sama pojišťovna, a to na základě zmocnění zaměstnavatele.