Nový přestupkový zákon zpřísnil tresty. Nepodání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se ale nová legislativa naštěstí týká jen částečně.
K podání daňového přiznání OSVČ se váže i zákonná povinnost odevzdat své zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. Je to nutné i v případě, že se člověk výkonu samostatné výdělečné činnosti věnoval třeba jen část roku. Při nesplnění povinnosti může pojišťovna udělit pokutu. Ani neodevzdání přehledu neznamená, že se člověk vyhne úhradám zdravotního pojištění. To pak bývá vyměřeno v pravděpodobné výši, což je většinou finančně nevýhodné. Tato základní pravidla jistě netřeba nijak dál rozvádět. Svých povinností a možnosti postihů při jejich nedodržení si je většina podnikatelů vědoma. Pochybnosti ale nastaly poté, co začal být loni v létě účinný takzvaný nový přestupkový zákon, tedy zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ten totiž přestupky postihuje přísněji, než bylo zvykem. Změnily se výše pokut a upravila se pravidla promlčecích lhůt.
Sankce za přestupek (správní delikt)
Mohli bychom namítnout, že v případě nepodání přehledu se nejedná o přestupek. Jde o správní delikt a nový zákon na případné sankce dopad nemá. To je ale pravda pouze zčásti. Zásadní novinkou nového přestupkového zákona je totiž to, že pod pojem přestupek je podřazeno i takové jednání, které do loňska platné právní předpisy označovaly za správní delikt. Rozdíl mezi oběma zmiňovanými instituty býval především teoretický. Přestupku se dopouštěla fyzická osoba a jiného správního deliktu pak osoba právnická nebo osoba fyzická podnikající. Nový zákon problém této duality – jiné správní delikty neměly obecnou část, která by řešila hmotněprávní či procesně právní úpravu – odstranil. Na druhou stranu toto sjednocení neznamená, že pro chování, které bylo dříve považováno buď za přestupek, nebo naopak za správní delikt, platí bezvýhradně stejný režim.
Na výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další úkony s ním související se dle dosavadních poznatků přestupkový zákon, při porušení povinností daných zákony o veřejném zdravotním pojištění a o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, nevztahuje. Tyto zákony udávají práva a povinnosti jednotlivých účastníků systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň za jejich nesplnění samy definují pokuty, penále a další postupy – jedná se o správní delikty, nikoli přestupky. Tudíž i po vstoupení přestupkového zákona v platnost se v oblasti výběru pojistného nic nemění,
vysvětlila Lucie Krausová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Psali jsme: Přehledy musíte podat, i když se vás daňové přiznání netýká
Připomeňme, že termín pro podání přehledu o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání. OSVČ je povinna předložit zdravotní pojišťovně přehled do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za uplynulý kalendářní rok. To se každoročně nedaří stihnout zhruba desetině OSVČ a pojišťovny na to opakovaně upozorňují. V případech, ve kterých podnikatel nedoloží přehled o příjmech a výdajích, jsou vždy zasílány výzvy k dodatečnému splnění této povinnosti. U chybějících přehledů jsou také zasílána dožádání na místně příslušné finanční úřady a data jsou doplňována z podaných daňových přiznání dotyčné OSVČ,
říká mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Zákon nepřipouští ani vyvinění z nepodání přehledu, ani nestanovuje důvody, pro které by měl být plátce za nepodání přehledu omluven, a může za to být sankcionován. Za nesplnění povinnosti předložit přehled o příjmech a výdajích může zdravotní pojišťovna s oporou v zákoně č. 592/1992 Sb. podle § 26 odst. 1 uložit pokutu až do výše 50 000 korun,
připomíná Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Ani v tomto případě tedy ke změně nedošlo. Navíc je důležité slovo „může“. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna k udělování pokut v praxi nepřistupuje. Ukládání pokut totiž není povinností zdravotních pojišťoven. Stejný přístup naznačuje i reakce z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Není na to ale možné spoléhat za všech okolností.
Vyšší sankce ale hrozí v případě přehledu odevzdávaného České správě sociálního zabezpečení. Horní hranice, do které může být uložena sankce za přestupek, se zvýšila z 20 000 korun na 50 000 korun. V případě nepodání přehledu v zákonem stanovené lhůtě může být OSVČ uložena pokuta, a to až do výše 50 000 korun v souladu s ustanovením § 25c odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
komentuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Ve srovnání s počtem řádně podaných přehledů tvoří nepodané přehledy na ČSSZ pouze malou část. Všechny okolnosti při podezření ze spáchání přestupku posuzuje úřad individuálně, přičemž je nově možné použít jako sankci i pouhé napomenutí. I v tomto případě je tedy pravděpodobné, že se dá finančnímu postihu vyhnout, pokud tedy podnikatel nepředkládá přehled úmyslně. Osobám samostatně výdělečně činným lze podle Jany Buraňové doporučit, aby si uvědomily, která ze lhůt pro podání přehledu se jich týká. Pokud jejich přehled nezpracovává daňový poradce, je letos lhůta pro podání přehledu do 2. 5. 2018. V případě, že přehled zpracovává daňový poradce, je lhůta pro podání přehledu delší, a to do 1. 8. 2018. Pokud OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. 2018.
Dále čtěte: Nezapomeňte, že podáním přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu to nekončí
Promlčecí lhůta
Stejně tak by se nic zásadního nemělo měnit ani u promlčecí doby. Ta je v přestupkovém zákoně odstupňována podle závažnosti přestupku. Pro přestupky méně závažné je stanovena promlčecí doba 1 rok, pro přestupky závažnější pak 3 roky. Závažnějším přestupkem je myšlen takový, za který zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 korun. Jak je to ale s přestupky, které byly spáchány před červencem 2017, odkdy se řídíme novým přestupkovým zákonem? V přechodných ustanoveních zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je uvedeno následující:
Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle důvodové zprávy přechodné ustanovení dále speciálně upravuje i běh promlčecích lhůt pro správní delikty podle zvláštních zákonů. Tyto lhůty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá z těchto lhůt, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
komentuje Hana Erbsová, advokátka Deloitte Legal.
To znamená, že promlčecí doba pro zánik odpovědnosti za přestupek, která začala běžet podle dosavadních zvláštních předpisů (například zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který ukládá podání přehledu, v tomto případě České správě sociálního zabezpečení) a neuplynula před 1. 7. 2017, se od tohoto data nahrazuje lhůtou podle zákona č. 250/2016 Sb. Pokud by však promlčecí doba určená dle dosavadních předpisů měla uplynout později než promlčecí doba určená podle zákona č. 250/2016 Sb., pak odpovědnost za přestupek podle advokátky Hany Erbsové zanikne až uplynutím této delší lhůty. Použije se tedy úprava promlčecí doby v obecné úpravě, případně odchylná promlčecí doba ve zvláštním právním předpise s tím, že odpovědnost nezanikne dříve, než by uplynula některá z lhůt podle dosavadní úpravy.
Promlčecí doba nedoznala významnějších změn. Ačkoliv je promlčecí doba aktuálně tříletá, její běh se přerušuje například zahájením přestupkového řízení. Odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím pěti let od jeho spáchání,
uvádí Jana Buraňová.
