Sauny jsou střed jejich zájmu. Pohání je širší klientela i podpora komunity

Klientela bohatne, chce klasiku i exotiku

Za Michalem Horou, který stojí za společnostmi Finská sauna a Horavia, Podnikatel.cz vyrazil už před osmi lety. Tehdy se Michal jako podnikatel saunám věnoval pět let. Vyprávěl, jak saunování propadl, když se jako vysokoškolák ocitl na výměnném studijním pobytu ve Finsku. Hned na začátku začal spolupracovat s rodinnou finskou firmou vyrábějící sauny a saunová kamna Harvia a dodnes tuto značku zastupuje na českém i slovenském trhu. Více o rozjezdu jeho podnikání čtěte v článku Sauny a světlo. Podívejte se, jak Michal a Hynek dělají tak trochu jiný byznys.

V mezidobí Harvia dokoupila portfolio firem, které společně tvoří „One Stop Shop“ produkci. Pro wellness provozy tedy již dokážeme nabídnout veškerý potřebný sortiment, poukazuje nyní na okolnost, kterou vedle spolupráce s tradiční a známou značkou teď považuje za jednu ze svých konkurenčních výhod.

A co se mezitím v jeho podnikání také vyvinulo, je klientela. Ta totiž postupně bohatne a přestává mít zájem o laciné infrakabiny. Čím dál více tak v poptávce převládají finské sauny, a to také z mnohem různorodějších materiálů, než je jen tradiční severský, v tomto případě konkrétně finský, smrk, který je nejpoužívanějším materiálem pro obklad stěn saun. Máme proto v nabídce různé exotické dřeviny. Největším trendem posledních let ve dřevinách je asi termoúprava – dřevo má pak větší odolnost a více v sauně voní, prozrazuje Michal. To ale neznamená, že by o klasické finské sauny ze severského smrku zájem nebyl, naopak, stále patří k firemním evergreenům. Severský smrk stále patří mezi nejpoužívanější materiál na obklad sauny, i když se postupně objemy jeho prodejů snižují, upřesňuje s tím, že je dnes také větší zájem než dříve o sauny prosklené.

Kutilové jsou u saun na ústupu

Zatímco dříve mezi zájemci o saunu převažovali movitější zákazníci, dnes se o sauny a pocení zajímá i většina střední třídy. A naopak čím dál méně prodáváme materiál pro samostavitele – kutily, připomíná Michal další z trendů, které ve svém oboru sleduje.

Do podnikání nemůžete jít jen proto, abyste vydělali peníze. Je třeba jít za něčím, co vás baví, a takovou činnost jsme rozhodně našli, řekl před lety Michal serveru Podnikatel.cz. Dnes tvrdí, že ho v práci motivuje, když vidí její výsledky. A to ve formě mnoha krásných realizací a funkčních wellness provozů, říká. A dodává: Těší mě, že utáhneme provoz pomalu s třiceti lidmi na palubě a líbí se mi, že máme v našem kolektivu spoustu aktivních lidi, kteří přicházejí s nápady.

Komplikací je povinná administrativa

Přesto ale jedním dechem doplňuje, že jsou také věci, které mu v podnikání komplikují život a s nimiž se ve firmě musejí potýkat. Mezi nimi poukazuje hlavně na čím dál větší administrativní zátěž, která je s podnikáním spojená. Jde například o různá kontrolní nebo souhrnná hlášení či o povinnosti související s Intrastatem. Což je statistický systém, který sleduje pohyb zboží plátců DPH v rámci Evropské unie.

Michal popisuje stávající situaci: Postupně jsme se s firmou dostali k velikosti, kde už nejsme ani úplně malí, ale zatím také nejsme ani velkou firmou. Zátěž však máme jako firma s obvykle daleko větším počtem zaměstnanců.

Sauny jsou byznys, jiné vznikají čistě z nadšení

Veřejné sauny fungují po celé republice, po nahlédnutí na portál Sauny v Česku jsou jich řádově stovky. Přístup, který k nim jejich provozovatelé mají, je přitom různý. Je tu na jednu stranu například saunový řetězec Saunia s pobočkami v nákupních centrech ve velkých městech, jsou tu sauny v rámci wellness center i, na druhou stranu, malé nezávislé sauny, někdy spojené s provozovatelkami a provozovateli, kteří jsou sami saunovými nadšenci. V Praze tak architektonické studio H3T architekti Víta Šimka a Štěpána Řehoře provozuje na Vltavě Lázně na lodi, tedy finskou saunu na Náplavce.

V Hradci Králové – Staré Třebeši je zase takovým projektem přírodní pojízdná sauna a osvěžovna Nuuk (název má podle hlavního města Grónska) u slepého ramene Labe. Za projektem stojí Aneta Kohoutová a Natálie Kratochvílová, saunu jim postavil ostřílený český výrobce Dyntar z Jičína, který začal v oboru působit hned na začátku 90. let. Je to naše volnočasová aktivita, takové víkendové chalupaření. Jde nám o to, aby se u nás lidi cítili dobře a spadlo z nich napětí, přestali počítat čas a místo toho pozorovali zamlženou louku a vycházející měsíc. A to se v žádné jiné sauně a osvěžovně v Hradci nedá, popisují Aneta s Natálií svůj přístup.

I ony se inspirovaly při pobytu ve Finsku, kde Aneta studovala. A od začátku chtěly vybudovat místo pro setkávání, kde si pot podává dveře s kulturou. A dodávají: Chtěly jsme udělat něco, co nám samotným v Hradci, ale i v Čechách chybělo. A v tomhle propojení tkví jedinečnost Nuuku. Motivaci máme pořád stejnou, chceme dělat projekt, co baví nás a baví i lidi. Dokud bude platit tahle rovnice, tak má naše činnost smysl.

Cestou je i komunita a osobní přístup

Aby Nuuk uspěl, zpočátku vyžadoval jejich nadšení a vytrvalost a pak nadšení a vytrvalost návštěvníků. Samy se sice vydaly cestou nezisku, jejich projekt je však inspirací i ve světě podnikání – třeba tím, jak pracují s komunitou, která se kolem sauny nabaluje. I podnikatelský záměr totiž často stojí a padá s komunitou, kterou má v zádech. Více o tom čtěte také v článku Prodává cidery z dovozu a z Česka. O jeho dalších plánech rozhodne i Brexit.

Do sauny a osvěžovny lidi aktivně lákají, komunitu budují přes sociální sítě a vsází na osobní kontakt, který považují za hodně důležitý. Od začátku sdílíme celý příběh Nuuku přes Facebook, tam jsme si vybudovaly velkou základnu. Cestu si k nám najdou lidé všeho věku i nátury, tvrdí s tím, že nad místními ovšem převažují přespolní, a to hlavně z Prahy a Brna. My jsme v Nuuku poměrně často, protože provoz vyžaduje naši péči, takže se s nimi potkáváme, mluvíme a potíme, dodávají.