1. ledna 2014 vstoupí v platnost zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Nahrazuje se jím stávající daň z převodu nemovitostí a má zcela jiný režim. Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to pro případy nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem po 1. lednu 2014. První lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí proto končí 30. dubna 2014.
V případě, že převod nemovitosti proběhne do koce tohoto roku, ale katastrální úřad rozhodle o provedení vkladu až po 1. lednu 2014, podléhá tato změna vlastnického práva k nemovitosti nadále režimu zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a poplatník pro podání přiznání k dani z převodu nemovitostí použije stávající formulář. Problém nastává u nových formulářů, které ještě nejsou k dispozici. Důvodem je komplikované schvalování zákonů po rozpuštění Poslanecké sněmovny. Tisk tiskopisů se pozdržel a k dispozici budou nejdříve v polovině února. Od ledna bude možné použít pouze jejich elektronickou verzi. Formuláře budou k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí a Finanční správy ČR.
Nová daň z nabytí nemovitých věcí si zachovává stejnou sazbu jako daň z převodu nemovitosti, tedy 4 %.
Sazba daně z převodu nemovitostí, nově tedy daně z nabytí nemovitých věcí, se nemění. Zůstává ve výši 4 % ze základu daně. Mění se ale způsob stanovení základu daně, který vychází z takzvané nabývací hodnoty. Většinou se tato nabývací hodnota stanoví porovnáním sjednané kupní ceny a srovnávací daňové hodnoty. Vyšší z nich je pak nabývací hodnotou, od které se odvíjí základ daně a vypočítává daň. Srovnávací daňová hodnota je buď částka odpovídající 75 % takzvané směrné hodnoty nebo částka odpovídající 75 % zjištěné ceny podle znaleckého posudku.
Pro určení nabývací hodnoty si může poplatník zvolit, že podkladem pro stanovení základu daně nebude zjištěná cena podle znaleckého posudku, ale směrná hodnota. Ta vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase, tedy se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci. To znamená, že pokud si poplatník vybere tento způsob, vyčíslí si v daňovém přiznání zálohu ve výši 4 % sjednané ceny, kterou zaplatí ve lhůtě pro podání daňového přiznání. K daňovému přiznání nedokládá znalecký posudek, ale je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro jednotlivé nabývané nemovité věci. Správce daně pak vypočte směrnou hodnotu, z ní srovnávací daňovou hodnotu a porovnáním s cenou sjednanou stanoví základ daně. Daň pak vyměří platebním výměrem.
Vyhledejte své obchodní partnery a souvislosti. Vyzkoušejte Rejstřík firem
Pokud si poplatník zvolí, že srovnávací cena bude odvozena od zjištěné ceny podle znaleckého posudku, pak je poplatník povinen tento znalecký posudek k daňovému přiznání doložit. V případě, že se pro určení srovnávací daňové hodnoty použije zjištěná cena, může si poplatník v daňovém přiznání uplatnit uznatelný výdaj, to znamená pro stanovení základu daně odečíst od nabývací hodnoty odměnu a náklady, které prokazatelně zaplatil znalci za znalecký posudek. Vypočtenou daň je poplatník povinen uhradit ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Povinnou přílohou daňového přiznání je písemnost, na jejímž základě došlo k nabytí nemovité věci. Jde o kupní smlouvu, rozhodnutí soudu a podobně, a také vyrozumění katastrálního úřadu o provedení vkladu, jestliže se jedná o nemovitou věc evidovanou v katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává u toho správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází převáděná nemovitá věc.
Další informace čtěte v článku V roce 2014 ušetříte na dědické dani, připlatíte si však za daň darovací.
ČLÁNKY DO MAILU