Od ledna roku 2015 by se mělo změnit nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Účelem této změny je zvýšení základní měsíční sazby minimální mzdy ze současných 8500 na 9000 korun a základní hodinové sazby z 50,60 na 53,80 korun. V návaznosti na to se samozřejmě navrhuje valorizovat i nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Návrh změny nařízení vlády zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen, ale i záměr vlády deklarovaný v Programovém prohlášení. Úroveň mzdy by se měla postupně přiblížit k 40 % průměrné mzdy. V návrhu jsou obsažena i drobná legislativně technická zpřesnění platného znění nařízení vlády.
Minimální mzda od roku 2015
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti). V případě dohod se samozřejmě hovoří pouze o minimální hodinové mzdě, ne o měsíční mzdě.
Nejnižší úroveň minimální mzdy by měla zaměstnance motivovat k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti. Prostřednictvím příjmů by pak měl být zaměstnanec dle důvodové zprávy zvýhodněn vůči osobám pouze se sociálním příjmem (což v současné době bohužel často není). Pro zaměstnavatele je minimální mzda nejnižší úrovní nákladů na mzdy jejich zaměstnanců.
Minimální mzda (a tím i zaručená mzda) by se měla postupně zvyšovat.
V mezinárodním srovnání patří minimální mzda v České republice (328 euro) k nejnižším v Evropské unii. Z osmadvaceti členských států EU není výše minimální mzdy přímo stanovena v osmi zemích (ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku, Maltě a Kypru). V těchto zemích je výše minimální mzdy sjednána prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Podle údajů publikovaných Eurostatem mají nižší minimální mzdu než v České republice pouze v Bulharsku (174 euro), Rumunsku (191 euro), Litvě (290 euro) a Lotyšsku (320 euro).
Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v současnosti činí:
- základní sazba minimální měsíční mzdy 8500 Kč (navržené zvýšení na 9000 Kč)
- základní sazba minimální hodinové mzdy 50,60 (navržené zvýšení na 53,80 Kč).
V případě zaměstnanců poživatelů invalidních důchodů mají být nižší sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené v současném znění § 4 nařízení vlády zachovány i v roce 2015. Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí neakceptovalo připomínky týkající se diskriminace zdravotně postižených nižší sazbou minimální a zaručené mzdy. Poukázalo na skutečnost, že v současné době je komplexní systémové řešení zaměstnávání a odměňování osob se zdravotním postižením ve fázi přípravy.
Zaručená mzda od roku 2015
Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, jsou navíc chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd zaručenou mzdou. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tedy není závazná jen minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin mzdy zaručené. Sazby minimální úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance poživatele invalidních důchodů se prozatím pravděpodobně nezmění, zůstanou zachovány v dosavadní úrovni – viz. § 4 nařízení vlády.
| Skupina prací | Dosavadní hodinová mzda | Dosavadní měsíční mzda | Hodinová mzda nově | Měsíční mzda nově |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 50,60 | 8 500 | 53,80 | 9 000 |
| 2. | 55,90 | 9 400 | 59,40 | 9 900 |
| 3. | 61,70 | 10 400 | 65,60 | 11 000 |
| 4. | 68,10 | 11 400 | 72,40 | 12 100 |
| 5. | 75,20 | 12 600 | 79,90 | 13 400 |
| 6. | 83,00 | 13 900 | 88,20 | 13 800 |
| 7. | 91,70 | 15 400 | 97,40 | 16 300 |
| 8. | 101,20 | 17 000 | 107,60 | 18 000 |
Další legislativně technické změny nařízení vlády
V § 5 odst. 2 nařízení vlády bude specifikováno, že u zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu dle § 80 zákoníku práce, nebo který v kalendářním měsíci neodpracoval příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se snižují úměrně sjednané, resp. odpracované, době pouze měsíční sazby minimální mzdy a částky nejnižších úrovní zaručené mzdy stanovené za měsíc. Hodinové sazby uvedených minim se nemění. Obdobně je v odstavci 1 paragrafu 5 specifikováno, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin dle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce se při zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují pouze hodinové sazby, zatímco měsíční sazby zůstávají beze změny. Takto se postupuje již nyní, jde jen o legislativně technické úpravy, které zavedenou praxi nijak neovlivní.
Připomenutí koeficientu pro přepočet:
(stanovená týdenní pracovní doba/stanovená nižší týdenní pracovní doba) x minimální mzda, případně zaručená mzda
Například hodinová minimální mzda pro stanovenou pracovní dobu 37,5 hodiny týdně:
(40/37,5) x 50,60 = 54 Kč
Současně se zpřesňuje ustanovení § 7 nařízení vlády o nejnižší přípustné výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ten je stanoven procentem ze základní sazby minimální mzdy. Pokud jde tedy o základní sazbu minimální měsíční mzdy, je v současnosti rovna částce 8500 Kč, výše příplatku musí činit nejméně 10 % z této sazby. Zatímco uvedená minimální měsíční částka příplatku (v současnosti tedy 850 Kč) platí pro všechny délky stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, hodinovou sazbu příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí je třeba při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin ve smyslu § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce úměrně jejímu zkrácení navýšit (tj. opět přepočítat koeficientem).
ČLÁNKY DO MAILU