Schillerová sice tvrdí opak, ale zájem o paušální daň zklamal. Tady jsou důvody

Samo ministerstvo totiž původně očekávalo, že se zapojí dvakrát tolik OSVČ. Důvodů, proč byl o paušální daň tak malý zájem, existuje hned několik.

Poloviční zájem je podle Schillerové skvělá zpráva

Kdo slyšel či četl vyjádření členů vlády nebo podřízených organizací v posledních týdnech ohledně epidemie, opatření, očkování či kompenzací podnikatelům, mohl nabýt dojmu, že žije v paralelním vesmíru. Přestože ČR patří, ať už z pohledu případů či úmrtí na počet obyvatel, mezi nejvíce zasažené země světa, trasování a testování funguje údajně skvěle. Rezervační systém na očkování, který hned po spuštění zkolaboval a pro seniory starší 80 let byl značně složitý, prý také běžel bezvadně. Systém ministerstva průmyslu a obchodu, skrze který lze žádat o dotace, už několik dnů kolabuje, ale podle ministra Havlíčka funguje velice slušně.

A nejinak tomu je i u novinky v podobě paušální daně OSVČ. Nepřekvapí proto, že to, že se k paušální dani pro OSVČ přihlásilo pouze 70 tisíc OSVČ z celkového 1,06 milionu OSVČ, ministerstvo financí považuje za „skvělou zprávu“. Takový zájem už letos je skvělou zprávou. Projekt přitom rozjíždíme v době extrémní nejistoty, kdy se OSVČ potýkají s dopady pandemie a kdy jsme zvýšili základní slevu na poplatníka. Vůbec nepochybuji, že skvělé fungování paušální daně v praxi brzy přiláká i další nerozhodnuté živnostníky, komentovala ministryně financí Alena Schillerová.

Paušální daň přitom zůstala výrazně za očekáváním i samotného ministerstva. Ministerstvo totiž předpokládalo, že na paušál přejde až 140 tisíc OSVČ (což je samo o sobě dost málo, ale budiž). „Podle nastavených podmínek by na ni mohlo dosáhnout až 408 tisíc OSVČ, čtyři z pěti živnostníků navíc o paušální daň podle našeho loňského průzkumu s agenturou Median vyjádřili zájem. Mnozí ale uplatňují bonus na děti, slevu na manželku a podobně, ti do toho pravděpodobně nepůjdou. Reálně se bavíme zhruba o 140 tisících zájemcích,“ uvedla v prosinci například v rozhovoru pro server Podnikatel.cz ministryně financí Alena Schillerová.

Pomiňme rozpor, že podle ministerského průzkumu vyjádřilo zájem o paušální daň 80 % živnostníků a pak se k ní přihlásilo jen 6,6 % a podívejme se, jaké jsou hlavní důvody tak nízkého zájmu.

Některé limitující podmínky jsou zbytečné

Prvním důvodem, a v tom má ministryně Alena Schillerová bezesporu pravdu a ministerstvo financí není na vině, je extrémní nejistota OSVČ ohledně příjmů. Mnoho OSVČ opravdu zvolilo jistotu v podobě pokračování ve stávajícím režimu, než aby riskovaly, že budou platit měsíčně více, než odpovídá jejich příjmům. Kromě značné nejistoty se však na nízkém zájmu podílelo i samotné nastavení paušální daně, za které je již ministerstvo financí plně zodpovědné.

Předně je nutné si přiznat, že už samotný koncept paušální daně byl připraven tak, že nebude ani pro polovinu OSVČ. To ostatně přiznala i sama ministryně financí, viz její vyjádření výše, podle kterého by na ni mohlo dosáhnout jen 408 tisíc OSVČ, tedy jen dvě pětiny.

Konkrétně paušální daň nemohou využít OSVČ s příjmy nad milion korun, tedy plátci DPH a rovněž ani dobrovolní plátci DPH. Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Další skupiny se pak sice do paušálního režimu přihlásit mohou, ale nedává pro ně smysl. Buď totiž musí vše po skončení zdaňovacího období stejně zdanit postaru (OSVČ, které mají k samostatné činnosti navíc ještě příjmy dle § 8, 9 či 10 zákona o daních z příjmů) nebo se jim jednoduše paušální daň nevyplatí (například OSVČ vedlejší).

Že se paušální daň netýká OSVČ, které jsou plátci DPH, se dá pochopit. Proč ale paušálně danit nemohou (respektive se do paušálního režimu přihlásit mohou, ale pak vše musí po skončení zdaňovacího období zdanit postaru) OSVČ , které mají zároveň příjmy z nájmu, ze kterých se neplatí zdravotní ani sociální pojištění? Ano, bylo by to komplikovanější, ale šlo příjmy z nájmu dát zvlášť a nechat je samostatnou činnost řešit paušálně. A netýká se to jen příjmů z nájmu, ale rovněž příjmů z kapitálového majetku či ostatních příjmů.

Paušální daň je moc vysoká

Druhým problémem je samotná výše paušální daně. Paušální odvod se skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošek tak činí 5469 korun. Vzhledem k tomu, že vychází z minimálních částek pro OSVČ hlavní, v podstatě tak činí paušální daň nepoužitelnou pro přivydělávající si OSVČ vedlejší (například seniory). Ty totiž teď měsíčně platí zdravotní pojištění na základě reálných příjmů a netýká se jich minimální vyměřovací základ a u sociálního pojištění je pak minimum 1036 korun. Reálně tak v běžném režimu platí měsíčně o tisíce korun méně než by platily v režimu paušálním. Přitom nic nebránilo tomu, aby se pro OSVČ vedlejší stanovila i zvláštní nižší sazba paušálu.

Výše paušální daně navíc též vylučuje OSVČ s 80% paušálem, jelikož tito živnostníci vždy na paušální dani prodělají. Zároveň z logiky věci se paušální daň vyplatí spíše bohatším OSVČ, a to bezdětným a není moc výhodná pro „chudší“ podnikatele s rodinami. Ano, OSVČ mohou do paušálního režimu přejít kvůli úspoře administrativy, ale ruku na srdce, pro neplátce DPH není jedno daňové přiznání a dva přehledy ročně, které lze vyplnit během pár desítek minut, větším problémem.

Zbytečně brzká lhůta na přihlášení

A ještě jednu chybu ministerstvo v nastavení paušální daně udělalo. Zatímco správně posunulo lhůtu pro první platbu až na 22. února, lhůta pro přihlášení zůstala i v prvním roce fungování paušální daně na 11. lednu. Podnikatelé tak měli na rozhodnutí fakticky jen necelé dva týdny po skončení předchozího zdaňovacího období. Lhůta měla být rozhodně delší, a to minimálně do konce ledna.

Další problém, který se ministerstvo rozhodlo ignorovat, tvoří hypotéky a úvěry. OSVČ s paušální daní se totiž může zkomplikovat přístup k nim, jelikož nebudou mít k dispozici přiznání. Na tuto skutečnost upozorňovala už v připomínkovém řízení Česká bankovní asociace, která doporučila problematiku podrobněji prodiskutovat a koordinovat i s dalšími orgány, především s ČNB. Ministerstvo však doporučení ignorovalo a sama ministryně v rozhovoru jen uvedla, že nepochybuje, že si banky najdou alternativní způsob, jak bonitu žadatele ověřit. Banky sice zřejmě alternativu najdou, některé OSVČ ale mohla absence potvrzené funkční alternativy odradit.

Abychom však jen nekritizovali. Idea paušální daně je zajisté správná. Její zavedení v současné, v řadě věcí nedokonalé, podobě žádné OSVČ neuškodilo, jelikož jde o dobrovolný režim a části OSVČ, i když jen malé, pomohla. Je jen škoda, že kvůli nastavení nemůže režim využít více OSVČ. Nikde ale není řečeno, že by se celý systém nemohl změnit. Doufejme však, že pokud se tak stane, bude to k lepšímu. S „vylepšováky“ už totiž podnikatelé mají mnoho zkušeností.