Milý pane, podival jsem se po čase na tuhle diskusi, která samozřejmě nemůže nikam vézt a gratuluji vám, že máte v této těžké době tolik času na podobné kratochvíle.
Pokud máte trochu dobré vůle, pokusím se vám přece jen ještě jednou vysvětlit, proč je, v případě karastrofy jakou zažívåme, nepoměr v pomoci zaměstnancům oproti pomoci OSVČ neospravedlnitelný.
Budu zaokrouhlovat:
Jako OSVČ je u nás registrováno asi 2 000 000 lidí. Přibližně 1 000 000 je aktivních a z nich JEN CCA 600 000 má tuto činnost jako hlavní. O TĚCH jsem zde psal. TĚMI se zabýváme.
Co se týče daní. Přes 200 000 OSVČ platí kromě daní z příjmu a odvodů CSSZ a zdravotního pojištění také DPH (je to velmi podstatná část z těch celkového počtu plátců = cca 500 000). Pro velkou část z nich jsou odvody DPH největší daňovou povinností. To jsem započítal do celkové daňové zátěže OSVČ.
Podotýkám, že povinným plátcem DPH, se u nás stane kdokoli s obratem nad 1 000 000 Kč. Zdůrazňuji OBRATEM NIKOLI ZISKEM (to si mnoho lidí plete). Obrat 1 000 000 Kč překoná samostatně pracující venkovský zedník...
Dále říkám, že OSVČ jsou šestnáctkrát méně v pracovní neschopnosti, z toho vyplývá že čerpají i nepoměrně menší část zdravotního pojištění. Prosím nepleťte si zdravotní a nemocenské pojištění (pokud rozdílu nerozumíte, najděte si to). Poměr 1:16 je z roku 2017, aktuální udaje si můžete dohledat.
Podobný nepoměr je v oblasti sociální. OSVČ čerpají nepoměrně méně sociálních dávek, mají obvykle nižší důchody atd. Opuštění dlužného pojistného se v minulosti týkala pouze velkých firem, stejně tak státní sanace ztrátového provozu některých firem např. dolů (kvůli zaměstnanosti).
Podotýkám, že nemám nic proti zaměstnancům, jednu zaměstnankyni dokonce miluji:-)