Stát se chová kontraproduktivně, neboť omezuje výkonnost té hrstky posledních, ochotných pracovat, navíc samostatně. (Zkuste zákazníkům říci ať si nakreslí výrobní výkresy co vlastně chtějí a seženou si levně třeba trapezový závitník, nebo jiný nástroj či koupí vhodný plech). OSVČ je asi milion, ale z toho řemeslníků kterých se to bude týkat je jen pár desítek tisíc. Vysokánským procentem pak jsou staršího věku před penzí, mladých co by se tomu věnovali trvale je poskrovnu. Na učiliště nikdo nechce a učni nestačí ani fabrikám, při čemž mnoho z nich jde po vyučení dělat něco jiného.
Stát vychází z předpokladu, že na DPH vybere o něco víc než vrátí. Jenže to je jemná hra čísel s dosahováním mírné převahy příjmů do státní kasy. To ovšem nepočítá s kvalifikací a zkušeností řemeslníků co jsou prostě ochotni makat, ale v žádném případě nebudou trávit čas studováním zákonů kterým mnohdy ani na troje přečtení nerozumí ani samotní úředníci. Jsou psány snad záměrně tak klikatě aby autor vypadl jako nenahraditelný člověk řešící složitou problematiku.
TOHLE ALE LZE ŘEŠIT POUHOPOUHÝM ZVÝŠENÍM DANĚ.
Rozumný řemeslník raději více odvede na dani, než by se celý rok rozčiloval k infarktu každým neproduktivním otevřením papírového stohu a dalším vyplňováním a papírováním v něm.