Schopnost jít si vytrvale za svým. Ta rozhodne, zda uspějete v kreativní profesi

Podnikatel.cz se však nezaměřil na čísla a srovnání, ale na profesionály, kteří v těchto odvětvích pracují. Zjišťoval, jak začít, co je úspěch, jak se prosadit.

Fotografka: Začátky prostě bolí

Fotografka a dokumentaristka Jarmila Štuková dokumentovala dětskou prostituci v Etiopii, fotila po zemětřesení na Haiti, násilí na ženách v Kamerunu, Indii a Afghánistánu i na frontových liniích v Iráku. Tvrdí přitom, že její začátky ve fotožurnalistice nebyly jednoduché a žen v oboru bylo tehdy opravdu málo. Zpočátku mě fotografové ani nezdravili, když jsem přišla na nějaký fototermín. Bylo mi to tehdy líto, ale nedávala jsem to znát a šla si za svým, tvrdí.

Musela si na to ale vydělat peníze. Kromě skvělé, ale špatně placené práce ve fotoagentuře měla ještě dvě další – prodávala oblečení a roznášela kávu. Chtěla totiž být nezávislá a vydělat si na cestu do Afriky. Potřebovala jsem si fotit mé vlastní téma a mít na něj v Etiopii čas. Povedlo se, objasňuje. Postupem času se tak dostala do pozice, kdy se mohla živit jen fotkou nebo natáčením. Takže má rada je nevzdat to, udržet si zdravou pokoru a chtít být stále lepší, dodává. Nováčkům v oboru vzkazuje, že začátky prostě bolí. Ale když to člověk vážně chce a baví ho to, zažije pocity a situace, které jsou často k nezaplacení. A ještě si neskutečně rozšiřuje obzor. Já bych rozhodně neměnila, ujišťuje. 

Čtěte také: Chcete se živit focením? Přečtěte si zkušenosti profesionálů

To, co ve svém oboru chápe jako úspěch, se v průběhu času proměňuje. Nejdřív za svůj největší úspěch považovala, že jí v respektovaném českém magazínu otiskli práci z Indie, pak se jí podařilo mít fotky ve světově uznávaném médiu. Následně dostala první cenu na Czech Press Photo. Považovala to za největší úspěch ve fotografii. A dnes? Za největší úspěch považuji, když se moje práce stane kompilátem třech důležitých oblastí. Nafotím dobrou fotku nebo natočím dobré video. Odvyprávím neohrané a zajímavé téma, příběh. A do třetice tím někomu pomůžu, vypráví o své práci v zemích, které sužují sociální problémy nebo válka a v nichž se fotograf stále setkává s těžkostmi – třeba co fotit a co už nefotit, jak se postavit k získané informaci, jak ji správně ověřit, jak zvládnout explicitní neštěstí, které se před ním děje, kde sehnat správného fixera, ubytování, jak se dostat na místo, kam potřebuje, jak se nenechat unést.

Píáristka: Výsledky se dostavují pomalu

Kateřina Bártová pracuje na volné noze jako píáristka. A v začátcích považuje za důležité, aby měl nováček na čem stavět. Při startu podle ní pomohou zkušenosti, dobrá síť kontaktů i doporučující reference. Pak je třeba si uvědomit své silné stránky, své know-how, talent a také jaký typ práce mě těší. Pokud mám někomu budovat publicitu, musím se ztotožnit s tím, co dotyčný dělá, s jeho filosofií. Tím pádem být sám ambasadorem značky, popisuje svůj přístup a zkušenost. 

Čtěte také: Podnikat v ústraní a bez reklamy? Pro muže z Beskyd žádný problém

Upozorňuje přitom, že v oboru public relations se výsledky dostavují pozvolna, s čímž musí začínající podnikatel počítat. Proto je podle ní podstatné hned na začátku spolupráce klientovi vysvětlit, že budování povědomí o značce nebo produktu je tak trochu běh na dlouhou trať. Úspěchem je přitom pro ni v jejím oboru každý nově vybudovaný vztah. Ať už s klientem nebo s novinářem. A těší ji, když cítí z obou stran důvěru v práci, kterou odvádí.

Copywriterka: Jděte do reklamní agentury

Nejdůležitější je asi jako všude kombinace štěstí, talentu a píle. A rozhodně ambicí, zamýšlí se copywriterka Michaela Žemlová. Pro její obor je však podle ní specifická potřeba, aby šel začátečník co nejdřív pracovat do reklamní agentury. Kromě toho, že se v ní má od koho učit, za to nejzajímavější na copywritingu nepovažuje psaní textů pro malý e-shop, ale tvorbu velkých kampaní. K těm se třeba v agentuře nedostane hned, ale vidí to. Je to mnohem rozmanitější a víc vzrušující. Hledá se zajímavý koncept, myšlenka, cestička na trhu, aby to však stále bylo „na značku”, vysvětluje s tím, že přitom se nováček naučí, na jakých principech vlastně reklamní svět a copywriting fungují.

Příjemným překvapením přitom pro ni v oboru byli lidé. Jako všude jsou, řekněme, různí, ale většina je velmi inteligentní a šikovná, myslí si a tvrdí: Reklama je podle mě úplně boží obor v tom, že na vyšší pozice se v kreativě z drtivé většiny dostávají lidé, kteří si to objektivně zaslouží. Že se tam nedá tolik šplhat po cizích zádech. Za nepříjemný fakt naopak považuje skutečnost, že spoustu skvělých nápadů, které copywriter vymyslí, někdo jiný zabije nebo přetvoří tak, že nakonec nedávají smysl. Ať už kreativní ředitel nebo klient a někdy i v pokročilé fázi, což může být pro copywritera frustrující.

Čtěte také: K podnikání ho přivedla videa na YouTube. Živí se výrobou psacích per

A co sama v oboru považuje za úspěch? Když se ráno těší do práce a najde dobrého parťáka, protože práce většinou probíhá v týmu copywriter – ard director. Když si sednete a vaše energie nějak zajiskří, je to k nezaplacení, uvažuje. Úspěch je pro ni i to, když udělá kvalitní práci, na kterou mohou být ona sama i zbytek týmu hrdí. Za úspěch považuju také to, když na straně klienta máte někoho, kdo není zatížený „hypotékovým syndromem”, takže se nebojí, že za jakýkoli odvážnější krok bude vyhozen, doplňuje s tím, že spousta kreativců je také trochu posedlá cenami. Asi je to dáno tím, že to autorství je mimo obor dost anonymní, tak se ta naše ega potřebují trochu napapat. A ceny samozřejmě zvyšují vaši hodnotu na trhu, tvrdí.

Architektka: Komunikujte s lidmi

Správnou kombinaci osobnosti, vlastností, charakteru, schopností i štěstí považuje architektka Dorota Kluska za nejdůležitější pro to, aby se nový člověk v architektuře prosadil. Možná nejdůležitější podle mě bude schopnost správně komunikovat s lidmi, nebát se chyb a zodpovědnosti, říká. Co podle ní může nováčka překvapit, je nejistota na volné noze, větší oproti zaměstnání. Z vlastní zkušenosti však uvádí, že si na nejistotu je možné zvyknout, i když může být stále dost nepříjemná.

Čtěte také: Před lety vydala první číslo časopisu z obýváku, teď s ním pronikla i do trafik

A co ve svém oboru sama pro sebe považuje za úspěch? Myslím si, že úspěchem můžu nazvat pár povedených realizací projektů, díky kterým se daří získat důvěru klientů, kteří se pak vrací, přemýšlí. A dodává, že úspěchem v oboru je určitě také vytvoření kompatibilního a dobře fungujícího týmu.

Designér: Pracujte i na sobě

Designér Zdeněk Häckl se věnuje webdesignu, tvorbě log a ilustrací i firemnímu vizuálnímu stylu. Pro to, aby se nový člověk v oboru prosadil, je podle něj nejdůležitější nepodlehnout deziluzi z (jakékoli) aktuální úrovně svých schopností. A doporučuje snažit se vždy pracovat nejen na konkrétním zadání, ale zároveň i na sobě.

Čtěte také: Ekonom se stal módním návrhářem a své oblečení prodává v butiku

Když sám v oboru začínal, překvapilo ho především to, jak mnoho možností řešení je v různých oblastech na výběr – ať už v samotném designu, v technickém řešení i realizaci, nebo v komunikaci, v pracovních vztazích… Proto tvrdí: Myslím, že je důležité nepřebrat. Jako úspěch vidí především to, když pracuje tak, aby nebyl jediný, koho jeho práce baví a zajímá. A také stav, kdy nemusí pracovat na něčem, co sám nepovažuje za zajímavé nebo důležité.

Animation director: Starejte se o sebe sami

Libor Pixa, který pracuje jako animation director, tvrdí, že asi jako v každém oboru je i v tom jeho důležitá vytrvalost a velká dávka štěstí. Ideálně obojí. A protože je animovaná tvorba umělecký obor, tak potřebujete navíc ještě trochu talentu, říká. I v animaci ale podle něj platí, že pokud někdo svou práci dělá s láskou a pečlivostí, výsledky se dřív nebo později dostaví.

Pro začínajícího režiséra přitom podle něj může být trochu nepříjemné to, že se o sebe musí postarat úplně sám. Nejste nikde zaměstnaný, nikdo vám neplatí sociální a zdravotní pojištění, nemáte placenou dovolenou, nikdo vám nesežene práci. Nikdo za vámi nepřijde a neřekne: Hele, tady mám parádní scénář, pojď to zrežírovat. Režisér prostě není zaměstnanec, vysvětluje. A jak dodává, znamená to nutnost vrátit se jako umělec s hlavou vysoko v oblacích zpátky na zem a začít se zajímat i o praktické stránky profese – sehnat si zakázky, vybudovat si klientelu, najít si kvalitní spolupracovníky. Ve výsledku z vás je režisér, produkční a třeba i účetní v jednom, vypočítává. Za příjemné naopak považuje to, že je pánem svého čase a dělá pouze věci, které mu dávají smysl.

Čtěte také: Navštivte s námi středoevropský unikát – hernu starých arkádových her

A co ve svém oboru považuje za úspěch? Úspěch je podle něj relativní pojem. Může to být chvíle, kdy autorův film vyhraje festival, když je jeho seriál oblíbený u diváků, nebo když natočí pěknou reklamu. Úspěch může být i to, že se živíte tím, co vás baví, přemýšlí a dodává, že u sebe by nyní považoval za úspěch, kdyby natočil kvalitní celovečerní animovaný film. Je to taková meta, kterou až pokořím, tak budu považovat za úspěch zase něco jiného, uzavírá.