Podnikání v rámci sdružení fyzických osob bez právní subjektivity je v současné praxi poměrně časté. Nový občanský zákoník, který nabývá účinnosti od roku 2014, již tento pojem nezná. Neznamená to ale konec podnikání ve sdružení. Mění se jen podmínky.
Sdružení fyzických osob versus společnost
Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., přejmenovává dosavadní sdružení bez právní subjektivity (v současné době upravené v ustanovení § 829 a násl. občanského zákoníku) na společnost. V novém zákoně se o společnosti hovoří v § 2716 a následujících. Zde se píše, že zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Nový občanský zákoník následně popisuje založení společnosti, správu společnosti, práva a povinnosti společníků navzájem, nebo při jednání s třetími osobami a samozřejmě možnost zániku společnosti.
Společenská smlouva a vklad do společnosti
Písemnou formu smlouvy o podnikání ve sdružení osob bez právní subjektivity nevyžaduje dosavadní občanský zákoník a nebude ji vyžadovat v rámci podnikání ve společnosti ani nový občanský zákoník. Ovšem, jestliže budou společníci vkládat do společnosti majetek, je nutný podepsaný soupis vkladů. Může se jednat o movitý i nemovitý majetek, peněžní prostředky, ale v souladu s paragrafem 2718 může společník do společnosti dokonce vložit i veškeré své jmění (jde o jmění, které vlastnil v době účinnosti smlouvy). Pokud se společník zaváže přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, ale nestává se tím spoluvlastníkem. V případě, kdy se pouze ujedná, co má být do společnosti vloženo, přispěje každý ze společníků rovným dílem.
Obdobně je zde popisováno určení poměru podílu na majetku. Jestliže smlouva neurčuje poměr podílu na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou podíly společníků stejné.
Práva a povinnosti společníků navzájem
Stejně jako dosud se o dosažení společného účelu společníci přičiňují osobně a stejnou měrou. Nemohou samozřejmě členství ve společnosti zřídit ani postoupit jiné osobě. Ovšem nový občanský zákoník rozšiřuje úpravu zákazu konkurenčního jednání společníků. Společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Pokud tak přesto bude jednat, mohou se společníci domáhat u soudu zdržení se takového jednání, prohlášení jeho jednání za jednání společnosti, vydání získané odměny, případně náhrady způsobené škody.
O záležitostech společnosti rozhoduje většina hlasů, přitom každý společník má jeden hlas (nebude již vyžadováno jednomyslné rozhodování o všech záležitostech). Výjimkou je rozhodování o změně společenské smlouvy. Její změna musí být přijata jednomyslně.
Správa a kontrola společnosti
Správu společnosti si mohou společníci libovolně rozdělit. Může ji vykonávat určený společník nebo více společníků, případně třetí osoba. Paragraf 2730 nového občanského zákoníku pamatuje i na situaci, kdy si správu nerozdělí. Potom jedná v běžných záležitostech každý společník samostatně.
Správce společnosti vede řádně účty a přehled o majetku. Ostatním společníkům podává pravidelně (nejméně jednou za rok) vyúčtování majetku, včetně příjmů a výdajů, zisku či ztráty.
Společníci, kteří nejsou pověření správou společnosti, nemohou nakládat se společným majetkem, ale jsou oprávnění kontrolovat stav společnosti. Mohou si vyžádat účetní záznamy a jiné doklady, ale nesmí to být na úkor chodu společnosti ani práv kontroly ostatních společníků. Kontrola je namístě. V případě, že by se společnost zadlužila, zodpovídají společníci věřitelům společně a nerozdílně.
Zánik společnosti a dědicové společníků
Ze společnosti může společník vystoupit, nesmí to však být v době pro společnost nevhodné, nebo tím způsobit újmu ostatním. To však neplatí pro vážné důvody. Naopak může být společník ze společnosti i vyloučen, a to pokud:
- poruší povinnosti ze smlouvy podstatným způsobem,
- bylo o jeho majetku zahájeno insolvenční řízení na jeho návrh,
- přistoupil k návrhu na zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek,
- bylo o úpadku společníka rozhodnuto.
Společníkovi musí po zániku členství společnost vyúčtovat a vydat vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetku se mu vyplatí v penězích.
Nový občanský zákoník řeší i práva dědiců po smrti společníka. Dědic se nestává automaticky společníkem, má právo na vypořádací podíl na společnosti. Společenská smlouva ale může stanovit, že případný dědic vstoupí do společnosti namísto zůstavitele.
Společnost zaniká dohodou společníků, splněním podmínek ujednaných ve společenské smlouvě, případně dobou, na kterou byla smlouva ujednána.
Je nutné po novém roce měnit společenskou smlouvu?
Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil partner advokátní kanceláře Havel & Holásek Partners, Dušan Sedláček, ustanovení o společnosti v novém občanském zákoníku nahrazují dosavadní smlouvu o sdružení v občanském zákoníku. Protože se jedná o smlouvu, uplatní se přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku, podle kterého se právní poměry, vzniklé před účinností nového občanského zákoníku, řídí dosavadními právními předpisy. Pokud tedy strany uzavřely smlouvu o sdružení podle stávajícího občanského zákoníku, mohou se touto smlouvou řídit i nadále beze změn. Není proto třeba smlouvu o sdružení měnit ani vytvářet novou,
vysvětluje Dušan Sedláček. Dodává, že z pohledu srovnání obou právních úprav (smlouvy o sdružení a společnosti) je nová právní úprava společnosti širší a flexibilnější než dosavadní smlouva o sdružení. Takže vše, co strany měly upraveno ve smlouvě o sdružení, je možné sjednat i ve společenské smlouvě podle právní úpravy společnosti (navíc právní úprava společnosti umožňuje větší flexibilitu a řeší některé situace, které dosavadní právní úprava výslovně neřešila, např. uvedené vypořádání s dědici při úmrtí některého společníka a další).