Přestože souběh funkcí člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance společnosti je od roku 2012 povolen, stále se s ním pojí řada rizik a problémů. Odborníci proto doporučují celou problematiku nepodceňovat a smlouvy podepsané před rokem 2012 raději uzavřít znovu.
Čtěte také: Souběh funkcí přináší pořád rizika. Raději ho ve firmě zrušte
Jak to všechno začalo
Když v prosinci roku 2010 odepřel Nejvyšší správní soud (NSS) vyplacení nemocenské panu R. R., jednateli firmy, který byl ve své společnosti zaměstnán rovněž jako ředitel, vzbudilo to mezi podnikatelskou veřejností paniku. Podle soudu se totiž náplň pracovního poměru musela lišit od činnosti, kterou dotyčný vykonával jako statutární orgán (jednatel). Vzhledem k tomu, že v daném případě vykonával pan R. R. stejnou činnost, pracovní poměr (a následný nárok na nemocenskou) uznal soud jako neplatný.
Sice se nejednalo o žádnou novinku, jelikož již delší dobu předtím platila na základě ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR skutečnost, že nelze uzavřít pracovní smlouvu, kde by byl druh práce vymezený stejně jako výkon funkce jednatele, vzruch ale rozhodnutí i tak způsobilo. Řada firem totiž problematiku do té doby ignorovala a teprve po medializování rozsudku NSS začala souběh řešit. V tu chvíli ale již média plnily titulky typu “Statisíce lidí přijdou o nemocenskou a nárok na důchod” a podnikatelé začali panikařit a obávat se zpětných kontrol u důchodového pojištění a daní.
Čtěte více: Opravdu přijdou statisíce lidí o nemocenskou a nárok na důchod?
Státní správa se následně snažila snížit hysterii podnikatelů prohlášeními, že žádné zpětné kontroly se nechystají, úspěch ale neslavila. Teprve po ujištění, že souběh funkcí bude v obchodním zákoníku vysloveně povolen, se situace začala uklidňovat. V lednu 2012 pak skutečně nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která souběh funkcí umožnila. Souběh funkcí statutárního orgánu a funkcí obchodního vedení společnosti je nyní umožněn ustanovením § 64d obchodního zákoníku. Je tedy možné, aby například s. r. o. pověřilo obchodním vedením společnosti jednoho z jednatelů, který je zároveň generálním ředitelem společnosti,
upřesnil pro server Podnikatel.cz František Pospíšil z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.
Problémy přetrvávají
Pokud si ale podnikatelé řeknou, že novela obchodního zákoníku problém odstranila a že se již souběhem nemusí zabývat, dělají chybu. Hlavní problém novela pravda vyřešila, zdaleka ale neodstranila všechny potíže, které se souběhem souvisí. Novela navíc podle odborníků zadělala na problémy nové. Například dle § 66d obchodního zákoníku mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.
U nejčastější formy společnosti, “eseróček”, jmenuje jednatele valná hromada. Ta však nemůže jménem společnosti jednat, a přichází tak v úvahu pouze to, že mzdu „určí“. Tím ovšem nastává problém ve vztahu k § 114 zákoníku práce, dle kterého je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. Taková dohoda je tedy možná jen v případě, že je mzda sjednána, nikoliv určena. V praxi je nutno tento problém obcházet tak, že v pracovní smlouvě s jednatelem je mzda sjednána ve výši určené valnou hromadou,
doplnil pro server Podnikatel.cz advokát Petr Dobeš z TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.
Čtěte také: Činnost jednatele eseróčka se v roce 2012 mění. Tady je přehled změn
Obchodní zákoník dále nedefinuje pojem obchodní vedení. Ve smyslu soudní praxe je obchodní vedení definováno poměrně široce a zahrnuje každodenní řídící a rozhodovací činnosti ve společnosti, včetně rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních a jiných otázkách běžného života společnosti i určování budoucího zaměření podniku a koncepce podnikatelské činnosti. Konkrétní náplň obchodního vedení se však u každé jednotlivé společnosti v praxi liší.
Při pověření obchodním vedením tak odborníci doporučují přesně definovat, co se rozumí obchodním vedením a která jeho část bude delegována na pověřenou osobu. Pověření obchodním vedením ovšem nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které právní předpisy svěřují do výlučné působnosti statutárního orgánu,
upozornil právník Vojtěch Katzer z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Čtěte také: Právník si rýpnul do novely obchodního zákoníku. U souběhu nic neřeší (VIDEO)
Do minulosti se problém neřeší
Dalším problémem zůstává též fakt, že novela obchodního zákoníku řeší situaci pouze do budoucna, tedy od 1. ledna 2012, a nikoliv do minulosti, která zůstává v podstatě i nadále problematická. Pokud tedy společnosti a jednatelé uzavřeli pracovní smlouvu ještě před začátkem roku 2012, měli by podle odborníků uzavřít smlouvy nové. V nich by měli vymezit druh práce tak, aby například odpovídal rozsahu pověření obchodním vedením. Pokud jde o formu samotného pověření obchodním vedením, obchodní zákoník v tomto směru žádné požadavky nestanoví, záleží tedy na poměrech konkrétní společnosti s tím, že bychom vždy ovšem doporučili obchodní vedení delegovat písemnou formou,
uzavřel Vojtěch Katzer.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU