Vše pak doplnil příklady, ve kterých ukázkově předvedl to, co sám zkritizoval, tedy účelově vytrhaná čísla z kontextu. Vzhledem k tomu, že nejde o jeho první přešlap, měl by nový ministr financí začít konat a Janečka z pozice šéfa finanční správy odvolat.
Čtěte také: Co podnikatel, to zloděj. Smutné představy vedení ministerstva a finanční správy
Janeček opět za hranou
Mediální vystoupení šéfa Generálního finančního ředitelství byla už mnohokrát kritizována, jelikož překračují veškeré meze, co si státní úředník vůči podnikatelům, veřejnosti nebo politikům může dovolit. Dokonce i stávající ministr financí Ivan Pilný před dvěma týdny v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že Janečkova vyjádření jsou někdy za hranou a že by si měl dát pozor na pusu.
Janeček se ale nepoučil a včera vydal komentář v Právu, ve kterém opět ostře zaútočil na kritiky některých postupů finanční správy. Janeček ve svém komentáři předvedl hned několik podpásových útoků a bez známky jakékoli sebereflexe se postavil do role oběti, která za nic nemůže a proti které se spikl celý svět.
Čtěte také: Finanční správa si pořídila mobily od firmy, která byla zapojená do karuselů
Finanční správa se asi kritizovat nesmí
Hned v úvodním odstavci se vypořádal se všemi kritiky postupů a přešlapů finanční správy tím, že je nazval samozvanými daňovými experty, kteří rostou jako houby po dešti a kteří na FS útočí čísly, která jsou uměle vytržená z kontextu a snaží se FS jednoznačně poškodit.
Nezůstalo ale jen u samozvanců. Ti, které jsme odstřihli od miliardových penězovodů a zachránili tak státnímu rozpočtu desítky miliard korun, si mnou ruce, využívají našeho pomyslného náhubku mlčenlivosti a celou negativní kampaň proti nám ještě čím dál více přiživují,
odhalil dále Janeček chapadla karuselové chobotnice.
Kritiků některých postupů finanční správy existuje přitom celá řada a vesměs jde o daňové odborníky, kteří působí v oboru již desítky let a jejichž kritika bývá opravdu věcná, odborná a rozhodně ne bezdůvodná.
Janeček zcela opomíjí, že nelze vyžadovat větší pravomoci a přitom se a priori bránit kritice za způsob jejich použití. S každou pravomocí souvisí odpovědnost. Každá odpovědnost předpokládá i kritiku, na kterou musí být schopen úřad adekvátně odborně reagovat. Janeček ale už poněkolikáté pouze předvedl hanění svých oponentů a jádro věci minul o několik světelných let.
Čtěte také: Nakonec soud úplně ignorovat nebudeme, otočilo ministerstvo a navrhlo přílepek
Janeček vidí v kriticích samozvané experty
Je samozřejmě otázkou, koho samozvanými experty
vlastně Janeček myslel. Myslel tím třeba Tomáše Hajduška? Absolventa VŠE, který působí jako daňový poradce od roku 1995 a je ve funkci vedoucího sekce správy daní Komory daňových poradců ČR? Který je zároveň členem expertní skupiny ke změně procesní úpravy daňových zákonů a pracovní podskupiny zabývající se korekcemi daňového řádu a v letech 2013 – 2014 působil jako náměstek ministra průmyslu a obchodu pro oblast podnikání, digitální ekonomiky a ochrany spotřebitele?
Nebo je snad samozvaným daňovým expertem JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M., Ph.D., který působí již 13 let jako soudce na Nejvyšším správním soudu (NSS)? Šimka, který vystudoval právo a politologii na univerzitách v Plzni, Praze a Passau a který absolvoval řadu stáží a studijních pobytů na zahraničních akademických a justičních institucích, naposledy na podzim 2011 na švýcarském Spolkovém soudu v Lausanne, který v minulosti působil v oborové radě Grantové agentury Akademie věd České republiky pro oblast sociálních a ekonomických věd a který působil či působí jako člen různých expertních skupin při ministerstvech spravedlnosti a financí?
Čtěte také: Pokud je finanční správa náročná na firmy, musí být i na sebe, říká soudce Šimka
Oba tito pánové přitom zcela konkrétně a věcně upozorňují na přešlapy finanční správy a rozhodně k tomu nepotřebují útočit čísly, která jsou uměle vytržená z kontextu
, jak píše Martin Janeček. Těmto (ale i samozřejmě mnoha dalším) nejde o to udělat z finanční správy veřejného nepřítele
, jak se domnívá Janeček, nýbrž se snaží upozorňovat na případy a napravovat chyby, kdy finanční správa udělala veřejného nepřítele a daňového podvodníka z někoho, kdo nic špatného neudělal. A takovéto případy opravdu existují, ať už šéf Generálního finančního ředitelství bude za vším vidět spiknutí karuselových miliardářů nebo třeba iluminátů.
Jak Janeček ukázkově vytrhal čísla z kontextu
Se samozvanými daňovými experty si však Janeček samozřejmě nemohl vystačit, a proto ještě připomněl několik faktů, které se ztrácí pod nánosem celé té špíny.
V nich ale ukázkově předvedl to, co sám zkritizoval, tedy uměle vytržená čísla z kontextu. Nejprve si vypomohl čísly, kterými se již chlubil Andrej Babiš, že nárůst vybraných daní včetně pojistného činil za roky 2014 – 2017 oproti roku 2013 o 499 mld. korun.
Jak už ale například upozornil v rozhovoru pro iRozhlas.cz ekonom Lukáš Kovanda, čísla rozhodně nejsou tak zářná, jak se na první pohled může zdát. Za rok 2013 je podíl celkového daňového inkasa na hrubém domácím produktu v běžných cenách 33 procent. V roce 2014 celkové daňové inkaso činí 32,6 procenta, což znamená, že dokonce došlo k ponížení inkasa na HDP. V roce 2015 ještě další pokles, 32,4. Teprve v roce 2016 zaznamenáváme určitý vzestup, protože podíl inkasa je 33,6 procenta,
uvedl Kovanda, který zároveň upřesnil, že kromě roku 2016 může za nárůst inkasa daní růst ekonomiky.
Že se dá s čísly pracovat různě, dokládá Janeček i u zajišťovacích případů, kde zmiňuje, že se zvyšuje jejich kvalita a že jejich absolutní počet se snížil z 1605 v roce 2015 na 1561 v roce 2016. Je sice pravda, že loni došlo k poklesu o 44 zajišťováků, což je snížení o 5 %, o rok dříve ale došlo k nárůstu o 55 % (z 1032 na 1606) a o rok předtím dokonce o 125 % (z 467 na 1032). Pokud tedy nebudeme vytrhovat čísla uměle z kontextu, je vidět, že počet zajišťovacích příkazů od roku 2013 výrazně vzrostl.
Kontext se sluší dodat také u dalších čísel, kterými se Janeček ohání. Od roku 2013, z celkového počtu pěti tisíc zajišťovacích příkazů, je jen v sedmi případech zrušil Nejvyšší správní soud,
píše Janeček. Předně jde o ukázkovou demagogii, kdy vedle sebe postavil dvě čísla, která nejsou obsahově srovnatelná. Janeček na první pohled říká, že 7 z 5000 tisíc zajišťovacích příkazů bylo špatně.
Jenže realita je jiná, jelikož v případech, v kterých rozhodl NSS v neprospěch finanční správy, nešlo vždy jen o jeden zajišťovací příkaz, nýbrž klidně až o několik desítek. Například v mediálně hodně skloňovaném případu firmy Autotrans Petrol zrušil NSS 19 zajišťovacích příkazů. Celkově tak mohl soud zrušit více než 100 zajišťovacích příkazů.
Srovnání 7 případů, ve kterých byly zrušeny zajišťovací příkazy, z celkového počtu 5 tisíc vydaných příkazů navíc není korektní ani z dalšího důvodu. Zrušené příkazy totiž byly vydány již před lety (například u Autotrans Petrol v roce 2015) a spory o zajišťovací příkazy z let 2016 a 2017 teprve na NSS přijdou v následujících letech a počet zrušených příkazů tak může být ještě vyšší.
Čtěte také: Sliby chyby. Úřady začínají pokutovat u kontrolních hlášení i staré prohřešky
Už jeden neoprávněně zlikvidovaný podnikatel je tragédie
Nejde ale jen o uměle překrucovaná čísla, ale i o přístup k tomu, že finanční správa v několika případech dle rozhodnutí NSS zlikvidovala neoprávněně podnikání poctivých podnikatelů. Místo toho, aby si Janeček sypal popel na hlavu, že v několika případech pochybili a zlikvidovali poctivého podnikatele, v klidu tvrdí, že (zatím) 7 přešlapů je vlastně super výsledek. Při představě, že by v Česku existoval trest smrti a Janeček by popravu 7 nevinných okomentoval tím, že dalších x tisíc bylo popraveno po právu a že to dokazuje, jak soudy jsou dobře fungující nezávislá instituce, která za poslední roky vyčistila (…) prostředí od vrahů
, běhá mráz po zádech.
I jedno neoprávněně zlikvidované podnikání je obrovská chyba, která se bohužel samozřejmě může stát, musí s ní ale ruku v ruce přijít sebereflexe, omluva a úprava postupů, aby se podobná situace již neopakovala.
Paradoxně nejhorší na všem je, že zaměstnanci finanční správy jsou z naprosté většiny poctiví a rozumní lidé, kteří odvádí svoji práci dobře. Ne kvůli „samozvaným daňovým expertům“, ale kvůli arogantnímu přístupu svého šéfa, kterému chybí pokora a sebereflexe, se však zhoršuje jejich obraz u veřejnosti. Jelikož si ale Janeček evidentně „není schopný dát pozor na pusu“, existuje pouze jedno řešení – jeho konec v čele finanční správy. Pane ministře Pilný, měl byste konat, a to co nejdříve.
ČLÁNKY DO MAILU