Šéf mu nechce dovolit home office, i když je to možné. Může se bránit?

Státní úřad inspekce práce řeší v praktických otázkách mnoho situací, které přináší aktuální doba. Tedy doba koronavirová. Usnesení vlády nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště. Co když ale zaměstnavatel práci z domova neumožní? 

Právní úprava práce z domova v pracovněprávních předpisech je upravena velmi kuse, upozorňuje Státní úřad inspekce práce. V zákoníku práce je uvedeno, že práce vykonávaná jinde než na pracovišti zaměstnavatele se vykonává podle dohodnutých podmínek. 

Zavedení „práce z domova“ tedy podle zákoníku práce vždy předpokládá dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Z pohledu pracovního práva nelze práci z domova zaměstnanci uložit bez dohody s ním, ani ji zaměstnanec nemůže realizovat bez souhlasu zaměstnavatele. 

Zároveň platí, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům a vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Tyto povinnosti je zaměstnavatel povinen přiměřeně plnit i tehdy, vykonávají-li jeho zaměstnanci práci z domova. 

Usnesení vlády o přijetí krizového opatření, které nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště, ve svém souhrnu ponechávají fakticky posouzení a rozhodnutí, zda charakter práce a provozní podmínky umožňují výkon práce z domova, v působnosti zaměstnavatele, neboť v konečném důsledku je to zaměstnavatel, kdo je odpovědným za zajištění BOZP vůči všem zaměstnancům a kdo je znalý svých provozních podmínek v tom smyslu, zda umožňují či neumožňují výkon práce z domova.