Berňák mu udělil pokutu 2,4 milionu korun, kterou odmítl prominout, i když mu podnikatel doložil lékařské zprávy, že byl v krátké době dvakrát hospitalizován a mnohokrát ambulantně vyšetřován v nemocnicích kvůli chronickému selhání ledvin a že třikrát týdně podstupoval 4,5hodinovou hemodialyzační léčbu. Zastání poplatník našel až u Nejvyššího správního soudu.
I osvobozené příjmy se musí hlásit
Podnikatel ze Šumperka převedl v polovině roku 2016 svůj 90% podíl ve firmě na jinou společnost, a to za úplatu 24 300 000 Kč. Podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů je příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Podle § 38v odst. 1 téhož zákona však musí poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámit správci daně obdržení příjmu do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel, přesahuje-li tento příjem částku 5 mil. Kč.
Pokud poplatník oznámení o osvobozených příjmech nepodá v uvedené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu. Výši pokuty pak zákon stanovuje s ohledem na následný postup poplatníka daně. Splní-li poplatník povinnost po zákonem stanovené lhůtě, aniž by k tomu byl vyzván, činí pokuta 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, v případě splnění povinnosti v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl vyzván, činí pokuta 10 % z částky neoznámeného příjmu. Nesplní-li poplatník tuto povinnost ani v náhradní lhůtě, činí pokuta 15 % z částky neoznámeného příjmu.
Protože poplatník oznamovací povinnost nesplnil, berňák jej vyzval k nápravě a stanovil mu náhradní lhůtu 15 dnů. Během ní sice poplatník oznámení podal, ale úřad mu i tak udělil pokutu, a to ve výši 2 430 000 Kč, tedy 10 % z částky neoznámeného příjmu.
Selhání ledvin není podle berňáku omluva
Poplatník požádal berňák o prominutí pokuty. Důvodem, proč oznámení nepodal, totiž bylo, že se od poloviny roku 2016 prudce zhoršil jeho zdravotní stav. V krátké době byl dvakrát hospitalizován a mnohokrát ambulantně vyšetřován v nemocnicích v Šumperku, Olomouci i Brně. Trpěl chronickým selháním ledvin a je nucen třikrát týdně podstupovat 4,5hodinovou hemodialyzační léčbu, což je pro něj jak časově, tak psychicky velmi náročné. K žádosti doložil lékařskou zprávu, která jeho vyjádření potvrdila. V neposlední řadě poplatník připomněl, že v posledních třech letech žádným způsobem neporušil daňové a účetní předpisy.
Finanční úřad ovšem v selhání ledvin a hemodialyzační léčbě nespatřil ospravedlnitelný důvod, díky kterému by mohl sankci odpustit. Při posuzování ospravedlnitelného důvodu vyšel úřad z pokynu Generálního finančního ředitelství, který byl vydán ještě pod bývalým šéfem Martinem Janečkem a který konkretizuje čtyři ospravedlnitelné důvody. Jedním z nich je také nepříznivý zdravotní stav, který vznikl v kalendářním roce, ve kterém má poplatník povinnost oznámit osvobozené příjmy, a který mu zabránil splnit jeho oznamovací povinnost. Selhání ledvin však podle berňáku nepředstavuje překážku trvalého charakteru, která by fakticky bránila úkon (oznámení osvobozeného příjmu) učinit. Přestože tak poplatník svým opomenutím neobral stát ani o korunu, úřad žádost zamítl.
Poplatník následně podal žalobu, ale u krajského soudu neuspěl. Podle soudu totiž úřad jasně sdělil, z jakých kritérií při rozhodování o žádosti o prominutí pokuty vycházel, tato kritéria popsal, zabýval se jimi a následně podrobně hodnotil i jednotlivé okolnosti daného případu. Hodnotil zdravotní stav stěžovatele a vysvětlil, proč nepovažuje dlouhodobé zhoršování zdravotního stavu za důvod pro prominutí pokuty. Dále krajský soud uvedl, že zákon o daních z příjmů stanoví přesný způsob výpočtu pokuty a že finanční úřad neměl možnost uložit pokutu nižší.
NSS se poplatníka zastal
Poplatník se nicméně nevzdal a podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), u kterého nakonec našel zastání. Podle NSS byl totiž ospravedlnitelný důvod dán. Protože samotný zákon ospravedlnitelné důvody blíže nespecifikuje, nelze za ně označit pouze důvody uvedené v metodickém pokynu, nýbrž je třeba vždy posoudit, zda skutečnosti tvrzené poplatníkem lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu považovat za ospravedlnitelné z hlediska prominutí uložené pokuty.
Jak uvedl ve svém rozsudku NSS, z lékařské zprávy jasně vyplynulo, že poplatník byl trvale zařazen do dialyzačního programu z důvodu chronického selhání funkce ledvin dne 11. 5. 2016, přičemž smlouvu o převodu podílu podepsal o měsíc a půl později. Je tedy evidentní, že v době převodu podílu stěžovatel trpěl vážnými zdravotními potížemi, kvůli kterým musel podstupovat třikrát týdně dialýzu po dobu 4,5 hodiny a které mu zcela nepochybně značně komplikovaly každodenní život. Tyto potíže přitom netrvaly pouze v době převodu podílu, ale zcela určitě trvaly během celé lhůty k podání oznámení o osvobozených příjmech,
upozornil NSS v rozsudku.
Podle přesvědčení Nejvyššího správního soudu je tak zcela pochopitelné, že poplatník v době, kdy trpěl takovými potížemi, které rozhodně nelze srovnávat s běžnými nemocemi či úrazy, upřednostnil před plněním svých administrativních povinností vůči správci daně (žalovanému) péči o sebe a svůj zdravotní stav. Takto závažné zdravotní potíže by nepochybně významným způsobem zasáhly a limitovaly každého člověka. Uvedené zdravotní problémy proto s ohledem na všechny okolnosti případu je možné považovat za ospravedlnitelný důvod ve smyslu § 38w odst.6 zákona o daních z příjmů,
doplnil soud.
Není formulář jako formulář
NSS se v rozsudku zaměřil i na rozdílnou povahu daňových povinností stanovených zákonem, protože finanční správa mj. argumentovala, že daňové přiznání podnikatel navzdory selhání ledvin podal. Povinnost podat daňové přiznání na daň z příjmů fyzických osob představuje podle soudu ale takovou povinnost, kterou drtivá většina ekonomicky aktivních obyvatel plní pravidelně každý rok a která je tak v povědomí společnosti obecně zafixována.
Naproti tomu však lze říci, že oznamování osvobozených příjmů, které přesáhly částku 5 mil. Kč, takto běžné zpravidla není. Navíc k zavedení dané oznamovací povinnosti, včetně pokuty za její nesplnění, došlo teprve s účinností od 1. 1. 2015. V situaci, kdy se poplatníkovi daně zhorší zdravotní stav natolik, že je dokonce ohrožen na životě, lze opomenutí povinnosti, která je s ohledem na „běžné“ daňové povinnosti spíše výjimečná, jistě pochopit. A byť stěžovatel přesně netvrdil, ve kterých konkrétních termínech byl hospitalizován a kdy byl konkrétně v jednotlivých nemocnicích vyšetřován, doložil lékařskou zprávu, která jeho tvrzení o zdravotních problémech potvrdila,
uvedl soud a rozhodnutí o pokutě zrušil.
ČLÁNKY DO MAILU