Záleží na tom, jak člověk sen pojímá. Krásný sen zasazený ve zlatém rámu a zcela vzdálený každodennímu životu se může svou nedosažitelností obrátit ve frustraci.
Sen bez související akce, kterou je možné podniknout k jeho naplnění, je obraz, který se objevuje před očima, ale motivovat zřejmě bude jen chvíli – pak se rozplyne v zapomnění jako další velká spousta nesplněných snů. Kolik jich bylo? A jaké kroky k jejich realizaci podnikatelka nebo podnikatel skutečně podnikli? Možná žádné. Nebyli trpěliví. Nedali snu a sobě čas. A pak na něj zapomněli.
Prožitá vizualizace
Podle Harilaljiho, indického učitele jógy, který spoluzaložil organizaci Arsha Yoga v Kérale, je totiž rozdíl mezi snem a vizualizací. Sen je obraz, který má člověk před očima a nijak se v něm osobně neangažuje. Kdežto vizualizace je metoda, která pomáhá předem prožít různé možnosti, které existují při řešení nějaké otázky či situace, a podporuje správná rozhodnutí. Vizualizace je přitom maximálně konkrétní, je potřeba se do ní ponořit všemi smysly, myšlenkami, tělem, představit si co nejvíce detailů akce, situace nebo svého budoucího já.
Čtěte také: Chcete zefektivnit vaše podnikání? Vyzkoušejte myšlenkové mapy
Rozhodnutí pak vede k akci. Pro splnění snu je třeba něco konkrétního podniknout. Tak je možné zařídit, aby se sen vyplnil. Tak se sen stává realitou. A motivace je pak proces, který dostává výživu z každého drobného kroku a úspěchu, co se na cestě za snem objeví. Vizualizovaný sen v podobě cíle slouží jako motor, který motivaci znovu nastartuje i tehdy, když se něco částečně nebo totálně nedaří.
Snažit se provázat sen s osobní realitou neznamená brát dnešní realitu jako limit, který podnikateli brání snít. To je důvod, proč například koučové vedou své klienty k tomu, aby nejdřív ze všeho formulovali své cíle, nikoliv ohledávali realitu. Věci, jak se zdají být teď, totiž nejsou limitující, ale mohou být prostorem, v němž je možné najít důležité zdroje k cestě za snem – cílem (realita je jako les, ve kterém rostou chutné houby).
Sny, které podnikateli sedí
V tom, jaké si podnikatel klade cíle, o čem sní, respektive co si vizualizuje, se odráží, jak dobře zná sám sebe. Jestli někomu všechny sny vycházejí a jinému zase zásadně drhnou, je rozdíl možná hlavně v tom, že první ví, co si přát, aby to bylo v souladu s ním samotným takovým, jaký je. Nepřeceňuje se, ale ani se nepodceňuje. Každý člověk vytváří programy, které se postupně realizují,
uvádějí novinářka Svatava Maria Kabošová a sportovní trenér Marian Jelínek ve své knize Skrytá cesta k vítězství (Gutenberg / Eminent 2003). Nejdůležitějším a prvním krokem k rozvoji našeho skrytého potenciálu je především odstranit nesprávné a nežádoucí představy o sobě samém,
dodávají.
Čtěte také: Chcete se v podnikání změnit k lepšímu? Tak si nejdřív odvážně nastavte zrcadlo
Tím dávají snům další rozměr – sny jsou neocenitelné v tom, že (a když) motivují jednotlivce, aby odkryl a realizoval svůj skutečný potenciál. A to zvláště v době, kdy jsme si podle Svatavy Marie Kabošové a Mariana Jelínka navykli na pomoc „zvenčí“ – odvykli jsme si pracovat s vlastními zdroji a rezervami.
Je jasné, že na cestě za snem nepomáhají pochybnosti o vlastních schopnostech ani nechuť zkoušet něco nového. Ale pomáhá zdravé sebevědomí. Pomáhá také snaha být autentická či autentický. Objevovat. Nebo schopnost vyrovnat se s tím, že někdy sny nevyjdou nebo dopadnou úplně jinak – a i to je v pořádku.
Sen a akce jsou spojité nádoby
Sen bez akce, která by vedla k jeho uskutečnění, může způsobit spíš frustraci, než aby vnesl motivaci do každého pracovního dne. Je rozdíl mezi motivačním snem a ulítáváním ve fantaziích, které se nepromění v realitu (o tom, co je vzdušný zámek a co ne, však rozhodne jen podnikatel samotný). I když i fantazie mohou být v něčem užitečné – například jako cesta k rozpoznání nějaké své vlastní a dosud ukryté touhy. Uskutečnění jakéhokoliv snu je většinou spojené s nutností překonávat malé i velké překážky. A kroky, které vedou k jejich překonání, jsou součástí akčního plánu. Tedy sledu konkrétních kroků rozložených v čase, jež mohou podnikatelku či podnikatele ke splnění vlastního snu přiblížit.
Čtěte také: Vozí lidi do Mostu na výlet. Zbláznil se? Ne, jen skvěle využil skrytý potenciál
Gabriele Oettingen a Peter Gollwitzer, kteří se věnují výzkumu motivace a pozitivního myšlení, nabízejí jedno praktické motivační cvičení zaměřené na dosahování cílů. Jmenuje se WOOP. Neboli Wishing – tedy přání něčeho, čeho chce člověk dosáhnout, Outcome – představa dobrého výsledku, Obstacles – průzkum překážek, které se mohou objevit na cestě, Plan – plán zaměřený na to, jak překážky překonat. Tato struktura slouží k tomu, aby se jí prohnaly všechny sny i „sny“ a k odhalení možností, kudy na ně jít.
Jedinečná lidská schopnost
Není náhodou, že je téma snů součástí mnoha motivačních projevů. Asi nejznámější je proslov „I have a dream – Mám sen“ Martina Luthera Kinga jr. z 28. srpna 1963 zaměřený na zrušení rasové diskriminace v Americe a rozvoj občanských práv. Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním,
řekl na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu. A jeho sen opravdu posunul Ameriku kupředu.
Čtěte také: Podnikatel založil firmu inspirovanou životem Fausta z Jizerských hor
Podobně působí sny – vizualizace v podnikání. Určitě se dá podnikat i bez velkých snů, spíš s praktickým přáním uživit sebe a rodinu, postavit si pěkný dům, dělat to, co umím… Ambiciózní sen však může úspěšně zapůsobit ve chvíli, kdy se podnikatel ocitne v situaci, že má sice z vnějšího běžného pohledu všechno (firmu, rodinu, dovolenou, rezervu na důchod), jen jemu samotnému to nedává hlubší smysl, nepřináší uspokojení a neotevírá mu to žádnou lákavou budoucí vizi. Má-li člověk jedinečnou schopnost snít a své sny si téměř hmatatelně vizualizovat (a když ještě k tomu lidský mozek nerozlišuje mezi představou a realitou), není důvod, proč tak báječnou schopnost, která může propojit informace s emocemi, ve svůj prospěch nevyužít.
ČLÁNKY DO MAILU