Senátoři se totiž opírají o úpravu kontrolního hlášení a to, že se ministerstvo financí rozhodlo ignorovat rozhodnutí soudu. To ale není pravda, jelikož ministerstvo novelu zákona o DPH ve skutečnosti navrhlo.
Valenta a spol. chtějí zrušit část daňového řádu
Co konkrétně chtějí zrušit
Skupina senátorů v čele s Ivem Valentou podala před týdnem návrh k Ústavnímu soudu, ve kterém se domáhá zrušení dvou paragrafů daňového řádu. Jde o § 72 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu, které zní:
(1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopise.
(2) V tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní.
Důvodem má být loňský nález Ústavního soudu, který zrušil možnost, aby finanční správa mohla formulářem neomezeně stanovit rozsah požadovaných údajů v kontrolním hlášení. Rozsah povinných sdělovaných údajů dle nálezu ÚS musí mít zákonný základ, alespoň v podobě zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Ministerstvu financí dal soud čas na nápravu do konce roku 2017.
V únoru MF uvedlo, že zákon měnit nebude
V únoru ale ministerstvo financí uvedlo, že do termínu stanoveného Ústavním soudem nestihne přijmout příslušnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty a že pouze provede přípravnou fázi a připraví varianty řešení. S ohledem na délku standardního legislativního procesu a skutečnost, že mandát Poslanecké sněmovny končí na podzim tohoto roku, je zjevné, že letos již není možné provést seriózní novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Musíme se tedy omezit na přípravnou fázi a důkladnou analýzu problému a variant jeho řešení s tím, že samotný schvalovací proces proběhne až po volbách do Poslanecké sněmovny,
komentovala náměstkyně ministra Alena Schillerová.
Zároveň Schillerová uvedla, že zrušení příslušného paragrafu na konci letošního roku prý nevadí, jelikož absenci tohoto zrušeného pravidla vyplní podobné obecné pravidlo obsažené v daňovém řádu, který se pro správu daně z přidané hodnoty použije subsidiárně jakožto obecný právní předpis.
Čtěte více: Ministerstvo vzkazuje soudu: „Sorry jako“, kontrolní hlášení včas nezměníme
A právě toto je podle Valenty a dalších senátorů nepřijatelné. Ministerstvo se tak vzpírá Ústavnímu soudu. Daňový řád nelze použít, protože, kdyby stačila úprava v daňovém řádu, tak na ni poukáže sám Ústavní soud. Ústavní soud konstatoval nepoužitelnost kontrolního hlášení po zrušení možnosti stanovit hlášené údaje jen formulářem finanční správy. Proto dal vládě čas na nápravu protiústavního stavu. Pokud jej vládní většina nevyužije, je to její problém,
uvádí se v návrhu. Navrhovatelé proto prý chtějí zabránit zneužití daňového řádu tím, že navrhují zrušení § 72 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu, na kterou Alena Schillerová v únoru odkazovala.
Když senátoři nevědí, že novela je již ve Sněmovně
Návrh senátorů má však jednu nemalou mezeru. Samo ministerstvo si totiž svůj postup rozmyslelo a v květnu v rámci projednávání novely zákona o platebním styku předložilo skrze Rozpočtový výbor pozměňovací návrh, který kontrolní hlášení řeší. Pozměňovací návrh konkrétně upravuje nově požadavky u kontrolního hlášení takto:
(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) identifikační a kontaktní údaje plátce,
b) údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
c) údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
d) identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.
Zákon se nyní nachází ve třetím čtení. Zda je tato formulace dostačující, se sice odborníci neshodují, argumentaci senátorů však značně nabourává. A to i kvůli tomu, že sami senátoři v návrhu uvedli, že jsou „přesvědčeni, že obsah povinných tiskopisů (formulářů) alespoň obecnými pojmy musí stanovit zákon přímo." Jejich požadavek totiž návrh ministerstva beze zbytku splňuje.
Čtěte více: Nakonec soud úplně ignorovat nebudeme, otočilo ministerstvo a navrhlo přílepek
Také ministerstvo má máslo na hlavě
Samo ministerstvo na návrh senátorů reagovalo tím, že připomnělo, že novelu připravilo. Ministerstvo financí zareagovalo okamžitě. Příslušná novela zákona o DPH je hotova, 17. 5. 2017 byla jednohlasně schválena rozpočtovým výborem, všemi přítomnými poslanci napříč politickým spektrem, a nyní se nachází ve stadiu před třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo financí očekává, že příslušná novela bude schválena Poslaneckou sněmovnou do konce volebního období,
uvedlo ministerstvo na webu.
Ovšem i první věta zmíněného vyjádření ministerstva není pravdivá. Nález byl vydán již v prosinci loňského roku a první reakcí ministerstva, jak bylo napsáno výše, bylo, že novelu do konce roku nepřipraví. Až o několik měsíců později si ministerstvo svůj postup rozmyslelo. To lze „za okamžitou reakci“ jen stěží považovat.
ČLÁNKY DO MAILU