Senior chtěl o 1 Kč vyšší důchod, podal na úřad žalobu kvůli zaokrouhlování

26. 8. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Seniorovi, kterému byl přiznán příplatek k důchodu ve výši 704 Kč měsíčně, se nezamlouval způsob výpočtu. Žádal jiné zaokrouhlení, které by mu zvýšilo důchod o 1 Kč.

Podal žalobu, a krajský soud mu dal dokonce za pravdu. Případ se nicméně dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který se přiklonil na stranu České správy sociálního zabezpečení.

Co se dozvíte v článku
  1. Senior chtěl o 1 Kč vyšší příplatek k důchodu
  2. Zvolte jiné zaokrouhlení, žádal důchodce
  3. Krajský soud dal seniorovi za pravdu
  4. Nejvyšší správní soud se zastal úřadu
  5. Zaokrouhlení na čtyři desetinná místa není obecně výhodnější

Senior chtěl o 1 Kč vyšší příplatek k důchodu

Seniorovi, který byl za předchozího režimu nezákonně vězněn, přiznala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v roce 2010 příplatek k důchodu. Za 46,93 měsíce nezákonného věznění úřad vypočítal příplatek ve výši 704 Kč měsíčně. Důchodci se po 6 letech přestalo zamlouvat, jakým způsobem ČSSZ k výpočtu došlo, a žádal přepočet.

Podle něj byl totiž poškozen volbou metodiky pro počítání jednotlivých dnů nad rámec celých měsíců doby nezákonného věznění (tzv. denin) tím, že při převedení těchto zlomků (kde v čitateli je počet dnů nezákonného věznění a ve jmenovateli počet dnů daného měsíce) na desetinná čísla, kdy úřad provedl zaokrouhlení pouze na dvě desetinná místa (46 celých měsíců + 1/30 měsíce, tj. po zaokrouhlení na dvě desetinná místa 0,03 měsíce + 28/31 měsíce, tj. po zaokrouhlení na dvě desetinná místa 0,90 měsíce, tedy celkem 46,93 měsíců x 15 Kč = 703,95 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny 704 Kč).

Nejen zvýšení penzí, od června vzrostou i příplatky k důchodu Přečtěte si také:

Nejen zvýšení penzí, od června vzrostou i příplatky k důchodu

Zvolte jiné zaokrouhlení, žádal důchodce

Jak uvedl v žádosti senior, úřad měl výsledky zaokrouhlit na tři desetinná místa, což by při používané metodice znamenalo, že by mu byl přiznán příplatek k důchodu ve výši 705 Kč měsíčně, tedy o 1 Kč vyšší, než mu vyměřila ČSSZ. Tento postup totiž úřad zvolil u jiného důchodce, který byl vězněn ve shodném období a kterému sociálka vyměřila příplatek ve výši 705 Kč.

Úřad ovšem v roce 2018 seniorovu žádost o přepočet zamítl. Důchodce následně podal námitky, kdy argumentoval, že ČSSZ vydala v roce 2018 novou metodiku, která měla spočívat v tom, že bude užíváno matematické zaokrouhlování tzv. denin na čtyři desetinná místa (tj. v jeho případě by se jednalo o 46 celých měsíců + 1/30 měsíce, tj. po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa 0,0333 měsíce + 28/31 měsíce, tj. po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa 0,9032 měsíce, tedy celkem 46,9365 měsíců x 15 Kč = 704,0475 Kč, což činí při metodě zaokrouhlení konečné částky příplatku vždy nahoru 705 Kč). Také námitky však úřad zamítl a senior tak podal žalobu.

Důchody se od ledna 2023 opět zvýší. Seniorům se navíc začne vyplácet 500 Kč za dítě Přečtěte si také:

Důchody se od ledna 2023 opět zvýší. Seniorům se navíc začne vyplácet 500 Kč za dítě

Krajský soud dal seniorovi za pravdu

Krajský soud v Hradci Králové dal na začátku roku 2020 žalobě za pravdu a rozhodnutí úřadu zrušil. Ačkoli byl senior v té době již skoro rok po smrti, v řízení pokračoval jeho dědic, který udělil plnou moc původnímu právnímu zástupci, který tak v řízení pokračoval. Soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů, i když jde o marginální povahu sporné otázky, nelze tolerovat nedůvodné rozdíly a není možné, aby jednomu seniorovi byl vypočítán příplatek 705 Kč měsíčně a druhému pouze 704 Kč měsíčně.

S rozsudkem krajského soudu se ale nesmířila ČSSZ, která podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). V ní argumentovala, že v případě seniora s příplatkem 705 Kč měsíčně došlo k chybnému výpočtu, který byl navíc v rozporu s tehdy platnou metodikou. Podle úřadu chyba při výpočtu jednoho žadatele o příplatek nezakládá právní nárok jiného žadatele, aby byl důchod či příplatek stanoven výhodněji se stejnou chybou.

Nejvyšší správní soud se zastal úřadu

Nejvyšší správní soud pak před několika dny dal za pravdu ČSSZ a rozsudek krajského soudu zrušil. Odkázal se při tom na svůj dřívější rozsudek, ve kterém konstatoval, že je nezbytné hodnotu tzv. denin zaokrouhlovat podle obecných matematických zásad, tzn. při zaokrouhlování na dvě desetinná místa (na setiny) v případech, kdy na třetím desetinném místě zaokrouhlovaného čísla je číslice 5 a vyšší (5 až 9), zaokrouhluje se směrem nahoru, tedy výsledné číslo zaokrouhlené na dvě desetinná místa je vyšší, a naopak, je-li na třetím desetinném místě číslice menší než 5 (0 až 4), zaokrouhluje se směrem dolů, tedy dojde k pouhému „ořezání“ na dvě desetinná místa.

Podstatné je, že dosavadní judikatura nepožaduje po stěžovatelce (ČSSZ) zaokrouhlovat výpočty denin vždy směrem nahoru, ale právě podle obecných matematických zásad výše popsaným postupem. To ostatně v posuzované věci nezpochybňoval ani původní žalobce, ani jeho nástupce (nynější účastník řízení o kasační stížnosti), avšak domáhali se toho, aby popsané zaokrouhlování podle obecných matematických zásad probíhalo nikoli na dvě desetinná místa, ale na čtyři desetinná místa, doplnil v rozsudku NSS.

Zaokrouhlení na čtyři desetinná místa není obecně výhodnější

NSS dále zkritizoval krajský soud za úvahu, že by mělo být zaokrouhlení na čtyři desetinná místa pro nezákonně vězněné seniory obecně výhodnější. Zatímco v případě daného důchodce by zaokrouhlení podle obecných matematických na čtyři desetinná místa podle stejných principů mohl vést k nepatrně vyšší částce příplatku než při zaokrouhlení na dvě desetinná místa, u jiných žadatelů by zaokrouhlení na čtyři desetinná místa mohlo být nevýhodnější.

Zásadu in favorem rehabilitationis nelze vykládat tak, jak si to patrně představuje krajský soud, tedy že by stěžovatelka měla povinnost hledat z celé palety možností, jak provést výpočet tzv. denin (včetně otázky, jak se vypořádat s rozdílným počtem dnů v jednotlivých kalendářních měsících), který skutečně zákon ani jiný obecně závazný právní předpis neupravují, tu, která se bude zdát být pro daného žadatele nejvýhodnější, zatímco v případě jiného žadatele by musela použít metodu úplně jinou, která by byla zase „šita na míru“ jeho případu. Taková praxe by zcela odporovala principu právní jistoty a otevírala dveře nepřípustné libovůli stěžovatelky a v konečném důsledku by vedla k popření ústavních principů rovnosti před zákonem a zákazu neodůvodněné diskriminace, podotkl na závěr NSS.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).