Blíží se prázdniny a spolu s nimi i čas studentských brigád. V praxi se často užívá pojem brigádnická činnost. Zákoník práce však takový pojem nezná.
Studenti mohou uzavřít pracovní poměr nebo některou z dohod konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Oproti jiným zaměstnancům je třeba u studentů respektovat určité odlišnosti. Zaměstnavatelé obvykle řeší několik zásadních otázek.
1. Uzavření první pracovní smlouvy, či dohody?
Je možné jak uzavření pracovního poměru, tak dohody konané mimo pracovní poměr. Sjednání dohod je samozřejmě jednodušší a častější. U dohod není třeba vést tak přísnou evidenci odpracované doby, při práci na dohody obecně zaměstnancům nenáleží příplatky, kupříkladu za přesčas, za práci o víkendech. Nemají nárok na řádnou dovolenou, odstupné atd. Na druhou stranu je třeba dodržet maximálně možný rozsah práce.
Čtěte více: Maximální rozsah práce na dohody od roku 2015
V případě uzavření pracovního poměru i dohod se studenty je však nutné respektovat ještě jedno pravidlo. A to pravidlo prvního možného pracovněprávního vztahu. Zákoník práce dolní věkovou hranici, od které je možné pracovněprávní vztah uzavřít, neuvádí. Tato problematika je ale upravena ustanovením § 35 občanského zákoníku. Pro letošní prázdniny se dokonce poprvé využije zcela nová právní úprava.
Dosud se uzavíral pracovněprávní vztah s nezletilým, který dovršil věku 15 let a současně ukončil povinnou školní docházku. Novelou zákona se toto ustanovení s účinností od 28. února 2017 upřesnilo tak, aby bylo možné sjednat pracovní poměr či dohodu již po dosažení věku patnácti let s tím, že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den předcházející dni ukončení povinné školní docházky. Zaměstnavatelé si budou moci dohodnout prázdninovou brigádu s patnáctiletým zaměstnancem ještě před skončením školního roku, ovšem s nástupem nejdříve k 1. červenci.
2. Kdy končí povinná školní docházka?
Ustanovení § 36 školského zákona říká, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Nejčastěji se tedy jedná o ukončení devátého ročníku základní školy. Obdobně to platí kupříkladu i pro víceletá gymnázia. Jak pro server Podnikatel.cz upřesnilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, žák splní povinnou školní docházku ukončením devátého roku docházky. Přitom není rozhodující, ve kterém ročníku k tomu dojde a zda je to na základní škole či víceletém gymnáziu či konzervatoři. Rozhoduje pouze počet let strávených ve škole. Po devíti letech docházky již další docházka do školy není povinná.
3. Mají mladiství zaměstnanci stejné pracovní podmínky?
Zákoník práce hovoří o mladistvých zaměstnancích (tj. o zaměstnancích mladších osmnácti let). Jejich zpřísněné pracovní podmínky popisuje ustanovení § 243 až 247. Zaměstnavatelé smějí mladistvým přidělit pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému vývoji, a poskytnout jim při práci zvýšenou péči. Je zakázáno přidělovat práce, které neodpovídají anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku a mohou být pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé. Stejně tak je zakázáno, zaměstnávat je pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, nebo pokud by jejich výkonem mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců a jiných fyzických osob. Mladistvý zaměstnanec, a to i krátkodobý brigádník, by jistě neměl pracovat na pracovišti, kde je vyžadována značná fyzická zdatnost nebo náročná obsluha technologických zařízení vyžadujících značné soustředění apod.
V souladu s § 245 zákoníku práce nesmí mladiství pracovat přesčas a v noci. Výjimečně mohou konat noční práci nepřesahující 1 hodinu pouze mladiství zaměstnanci starší 16 let, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, jestliže je pro ochranu mladistvého tento dohled nezbytný. Noční práce přitom musí navazovat na denní rozvrh směn. Jedná se samozřejmě o opatření z důvodu zátěže organizmu v době psychického a fyzického vývoje a s ním spojeného možného zdravotního rizika.
Zákoník práce uvádí v paragrafu 79a, že u zaměstnance mladšího 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Ovšem ve více pracovněprávních vztazích (souběžné pracovní poměry i dohody) nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Je tedy vhodné u každého mladistvého zaměstnance při jeho přijetí do zaměstnání prověřit, zda má nebo nemá uzavřen další pracovněprávní vztah a v jakém rozsahu. Doporučuje se z tohoto důvodu podpis čestného prohlášení mladistvého.
Zaměstnavatel vede dle § 246 odst. 5 zákoníku práce seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni. Seznam povinně obsahuje: jméno, příjmení, datum narození a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává.
4. Musí být u dohod vstupní lékařské prohlídky?
Zákoník práce dále nařizuje, aby mladiství zaměstnanci byli na náklady zaměstnavatele vyšetřeni lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby:
- a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
- b) pravidelně dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
Povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek se prioritně vztahuje na pracovní poměry. V případě studentů se nejčastěji uzavírají dohody o provedení práce, eventuálně dohody o pracovní činnosti. Problematika prohlídek je upravena ustanovením § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Zde se píše, že prohlídky u dohod nejsou nutné, pokud se nejedná o práci rizikovou nebo je nevyžaduje jiný zvláštní předpis. Přesto by zaměstnavatel měl v určitých případech provedení vstupní prohlídky zvážit. V souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Čtěte také: Vstupní prohlídky u dohod a praxe studentů
5. Jsou nějaké úlevy na dani a odvodech pojistného?
Z hlediska daní a odvodů mají studenti stejné podmínky jako ostatní zaměstnanci. Mohou podepsat tiskopis Prohlášení k dani (za stejné období pouze pro jednoho zaměstnavatele) a uplatněním slevy na dani vypočtenou daňovou povinnost zcela eliminovat. Minimálně uplatní základní slevu na dani na poplatníka, ale na základě potvrzení o studiu i slevu na studium.
Obdobně se potvrzení o studiu využije i v případě zdravotního pojištění. Studenti jsou totiž považováni za nezaopatřené děti, kdy za ně platí zdravotní pojištění stát. V případě vzniku zaměstnání (pracovní poměr, dohoda s odměnou nad 10 000 korun či dohoda o pracovní činnosti s odměnou nad 2 499 korun) nemusí odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který je roven aktuální minimální mzdě. Zaměstnavatel odvede zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého výdělku.
V případě sociálního pojištění žádné výjimky pro studenty stanoveny nejsou. Pojistné se odvádí, pokud vznikne účast na nemocenském pojištění. Při výdělečné činnosti v době školních prázdnin platí, že z tohoto zaměstnání neplyne ochranná lhůta a poskytování nemocenského končí dnem, v němž mělo končit zaměstnání. Na případné nemocenské dávky tudíž mají studenti nárok pouze za trvání zaměstnání.
6. Na co nezapomenout?
Zaměstnavatel je povinen ke dni skončení pracovního poměru nebo dohody konané mimo pracovní poměr vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tj. zápočtový list, platí to i v případě krátkodobých brigád. Zápočtový list je třeba řádně zaměstnanci doručit.
Čtěte více: Zápočtový list nejen vydat, ale i doručit
Zaměstnavatelé by neměli zapomenout, že mladiství zaměstnanci (zaměstnanci do dovršení věku 18 let) nemohou podepsat dohodu o hmotné zodpovědnosti. Neručí tedy za svěřené hodnoty k vyúčtování, kupříkladu peníze a jiné ceniny. I kdyby taková dohoda byla s mladistvým sepsána, je od samého počátku neplatná.
ČLÁNKY DO MAILU