Co třeba si odpočinout, osprchovat se, dát si siestu a komplexní rozhodnutí raději odložit na později? Profitovat z toho zřejmě může nejen tělo, ale i byznys.
Při zachování teploty není myšlení priorita
I když v to filozofové a lékaři občas v historii lidského poznání doufali, a někdy má někdo sklon se tak chovat i teď, člověk není stroj, který funguje stále stejně bez ohledu na okolnosti. Na to, jak horko ovlivňuje každého jednotlivce a jeho pracovní nasazení, je nejlepší zaměřit se u sebe vlastním pozorováním. To, jak je kdo na počasí citlivý a jak moc ho počasí ovlivňuje, třeba z hlediska momentální nálady, a jaké počasí konkrétně, je pochopitelně individuální. Někdo není na počasí citlivý vůbec, jiný nadměrně. Při tom, jak komfortní nebo problematické je pro někoho konkrétně horko, může záležet i na jeho věku, konstituci, fyzickém a psychickém zdraví.
Fakt ale je, že běžně má zdravé lidské tělo teplotu kolem 35,8 až 37 °C. Jeho termostatem je hypotalamus propojený s tepelnými senzory na kůži. V horku se člověk ochlazuje potem, víc se namáhá kardiovaskulární systém. A zjednodušeně řečeno, pokud je v horku pro tělo primární, aby si udrželo více méně stálou teplotu a důležitá je pro něj proto hlavně termoregulace, mozek je trochu na druhé koleji. Pomalejší přemýšlení, horší rozhodování nebo snadnější rozčilení se pak jeví jako poměrně logické důsledky, s nimiž je nejlepší předem počítat. O myšlení čtěte také článek Jak myslet? Zdánlivě jednoduchá otázka, která ovlivní vývoj vašeho byznysu.
Rozhodování podle počasí
Každopádně otázka, jak horko na lidi v mnoha ohledech přesně působí, je také předmětem vědeckého zájmu. A ukazuje se třeba právě to, jak horko ovlivňuje rozhodování. V horku se lidé rozhodují složitěji, když stojí před komplexním rozhodnutím. V chladnějším počasí, kdy tělo nestojí tolik energie regulovat teplotu, je pravděpodobně snazší zvážit různé varianty řešení a po potřebném uvážení jednu zvolit. Zatímco ve vedru je větší pravděpodobnost, že dotyčný při rozhodování skočí po tom řešení, které se nejjednodušeji nabízí a vyžaduje nejméně mentální práce. Ukazuje se také to, že horko narušuje koncentraci i produktivitu.
Když například Amar Cheema a Vanessa M. Patrick zkoumali vliv teploty v místnosti na chování spotřebitelů (svou studii Influence of Warm versus Cool Temperatures on Consumer Choice: A Resource Depletion Account publikovali v roce 2012 v Journal of Marketing Research), jeden z jejich pokusů se zaměřil na schopnost provést korekturu textu. Účastníky rozdělili do dvou místností, v jedné bylo 77 a ve druhé 67 stupňů Fahrenheita (tedy v přepočtu 25 a necelých 19,5 stupně Celsia). Ti, co čelili většímu teplu, nenašli skoro polovinu chyb v textu, oproti čtvrtině chyb u těch, co byli v chladnější místnosti. Tyto výsledky naznačují, že dokonce i jednoduché kognitivní úkoly mohou být nepříznivě ovlivněny nadměrným teplem okolí,
tvrdí výzkumníci.
Ve větším teplu se lidé v jejich pokusech také mimo jiné s větší pravděpodobností rozhodli pro tradiční produkt, když si měli vybrat mezi ním a produktem inovativním. A také se častěji rozhodli pro sice na první pohled atraktivní tarif mobilního telefonu, ale ekonomicky méně výhodný, což v tu chvíli nevyhodnotili.
Nabízí se tedy preventivní doporučení dát si pozor na teplotu prostředí a s tím spojenou individuální pohodu. A to v situaci, kdy je třeba učinit závažnější pracovní rozhodnutí. Anebo při nákupech.
A i další výzkumy se zaměřují na to, jak horko ovlivňuje lidské chování v různých kontextech. Například v gastronomii se spojuje třeba se snížením chuti na hodně kořeněné, pikantní (zahřívací) jídlo. A také se zkoumá spojitost mezi vedrem a vyšší agresí.
Čtěte také: Snažíte se podnikáním prozuřit? Se svou zlostí se radši odvážně poperte
Možnosti, jak se přizpůsobit
Ačkoliv se v uzavřených místnostech s umělým osvětlením a klimatizací nebo naopak vytápěním zdá, že na přírodních podmínkách už v práci (nejde-li o zemědělství) tolik nezáleží, není tomu tak. Vzít do hry počasí a pokusit se upravit své pracovní tempo nebo rozvržení konkrétní práce se pořád vyplatí. Stejně jako vzít do úvahy své spánkové potřeby nebo vlastní biorytmus. O tom čtete více v článku Jste firma pro skřivany, nebo sovy? Přizpůsobit pracovní dobu lidem se vyplatí.
Protože třeba i taková pravidla bezpečnosti práce a závazné předpisy, například pro poskytnutí nápojů na pracovišti, jsou sice jedna věc, ale druhá věc je to, jak je možné horku v práci čelit, i když to zrovna nenařizují zákony. Jen proto, aby nebyla práce momentálním utrpením a produktivita byla i ve vedru únosná. Pro podnikatelky a podnikatele to může být jednodušší, pokud jsou těmi, kdo si sami určují svou pracovní dobu a své aktuální pracovní nasazení.
Podle doporučení lékařky Heleny Kazmarové, jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami a zmírnit účinky extrémního horka, která vypracovala pro Státní zdravotní ústav (který vede), se v práci vyplatí zvolnit, celkově zpomalit a také se vyhýbat vypjatým situacím. Pokud to jde, není od věci omezit namáhavé činnosti a pochůzky venku nebo zvážit jejich přesunutí na ráno, což je nejchladnější část dne. S náročnějšími činnostmi je také podle ní lepší začínat zvolna, zvyšovat tempo postupně, při únavě si odpočinout a venku se pohybovat pomaleji. Doporučuje ostatně také polední a časně odpolední siestu a obecně i častější zařazování přestávek.
Mezi její tipy patří i klimatizace (jak se doporučuje, správně nastavená je tehdy, když se rozdíl teplot mezi venkovní teplotou a klimatizovanou místností pohybuje do 7 stupňů), užívání žaluzií a častější studené či chladné sprchy. A také rada přizpůsobit horku nejen pitný režim, ale také odlehčit stravu.
ČLÁNKY DO MAILU