Silniční daň bude zrušena, za 1 Kč na ni stát vybere 4krát míň než u jiných daní

Silniční daň pro vozy do 12 tun se zruší

V reakci na rychle rostoucí ceny pohonných hmot vláda před několika dny rozhodla, že drobným podnikatelům a firmám uleví zrušením silniční daně pro vozidla do 12 tun. Podnikatelé by tak již neměli muset hradit dubnové zálohy silniční daně za první čtvrtletí. 

Psali jsme: Vláda reaguje na rostoucí ceny pohonných hmot: Ruší silniční daň a biosložku

Aktuálně platí, že během roku musí poplatníci silniční daně platit zálohy na daň, jejichž výše odpovídá 1/12 roční daňové sazby za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo v rozhodném období podléhalo dani silniční. Zálohy se vždy platí za jednotlivá čtvrtletí. V roce 2022 jsou zatím termíny:

• do 19. dubna (na leden až březen)
• do 15. července (na duben až červen)
• do 17. října (na červenec až září)
• do 15. prosince (na říjen a listopad)

Kdo je nyní poplatníkem daně

Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje vozidlo registrované v České republice a je zapsána v technickém průkazu. Poplatníkem daně může být také zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití jeho osobního automobilu při výkonu práce, jestliže daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. Pokud existuje u jednoho vozidla poplatníků více, hradí daň společně a nerozdílně.

Z čeho se daň platí

Silniční daň se platí z motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, která jsou registrovaná a provozovaná v Česku, jestliže jsou používána v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatně výdělečnou činností. Nákladní vozidla a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrovaná v ČR patří zatím do předmětu silniční daně vždy, a to bez ohledu na to, zda slouží k podnikání.

Silniční daň se ale neplatí z elektrovozidel, z vozidel s hybridním pohonem kombinující spalovací motor a elektromotor nebo třeba z vozidel na zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn, která váží méně než 12 tun. Kompletní výčet osvobození je uveden v § 3 zákona o dani silniční. Pokud projde vládní návrh, nebude se silniční daň platit z žádných vozidel do 12 tun.

Psali jsme: Úlevy už patří minulosti, přiznání k silniční dani musíte podat do konce ledna

Efektivita silniční daně je 4krát nižší než u ostatních

Silniční daň přináší do rozpočtu okolo 6 miliard korun ročně, přičemž ji platí zhruba 830 tisíc poplatníků. V posledním předcovidovém roce 2019 sice její inkaso vzrostlo na 6,5 miliardy korun, o rok později, i kvůli snížení sazeb, přinesla státním financím méně než 6 miliard korun. Výběr silniční daně, jak nedávno ukázala kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), je navíc administrativně náročný a daň provází i nízká efektivita. Za jednu korunu stát vybere v porovnání s ostatními daněmi čtyřikrát méně.

V letech 2018 až 2020 vybraly finanční úřady silniční dani za 1 korunu výdajů v průměru 15 korun příjmů. Na všech daních přitom berňáky za 1 korunu výdajů zinkasovaly ve stejném období v průměru 68 korun příjmů. V roce 2020, kdy se na silniční dani vybralo 6 miliard korun, stála správa této daně 460 milionů korun.

Jak se efektivita počítá

Pro stanovení hodnot efektivnosti a nákladovosti daně silniční využil NKÚ postup Generálního finančního ředitelství (GFŘ), který zahrnul inkaso daně silniční a poměrnou část výdajů, která byla přepočtena dle vah zjištěných z personálního zajištění správy daní. Data o personálním zajištění zahrnovala specializované zaměstnance spravující daň silniční a přepočet zaměstnanců zabývajících se podpůrnými činnostmi pro správu daně.

Ukazateli efektivnosti a nákladovosti se rozumí: nákladový ukazatel na 100 Kč příjmů = výdaje celkem/příjmy celkem x 100, ukazatel efektivnosti na 1 Kč výdajů = příjmy celkem/výdaje celkem. Faktory, které ovlivňují hodnoty efektivnosti, resp. nákladovosti, jsou například množství daňových úlev a s tím související administrativní náročnost správy daně silniční, nízká míra elektronizace a nedostatečnost technických nástrojů pro ověření údajů uvedených v daňových přiznáních, doplňuje se v kontrolní zprávě NKÚ.

Problém jsou informační systémy, zjistil NKÚ

Pro finanční úřady je totiž v některých případech obtížné ověřit to, zda měl poplatník nárok na osvobození od daně nebo slevu na dani – například zda má nárok na slevu na dani u kombinované dopravy. Berňáky mají rovněž složité ověřit i plnění daňových povinností u autobazarů, které provozují osobní vozidla do tří a půl tuny.

Vliv má podle NKÚ pomalá automatizace, která měla správu silniční daně zjednodušit. S tím počítala „Strategie rozvoje finanční správy“ z roku 2017, která plánovala maximální možnou automatizaci zpracování údajů. Do roku 2020 však k takovým změnám u silniční daně nedošlo. V praxi správci daně nemohou automatizovaně porovnávat údaje ze svých informačních systémů s údaji z registru silničních vozidel. Poplatníci zase nemohou při podání daňového přiznání pomocí online finančního úřadu využívat údaje z vyměřených daňových přiznání, upřesňuje se v kontrolní zprávě.

NKÚ dále zjistil problémy i u zavedených informačních systémů, především u ověřování některých informací v registru silničních vozidel. U 16 % záznamů nelze zjistit součet povolených hmotností na nápravu u návěsů, více než 7 % záznamů pak obsahuje chybný počet náprav u nákladních automobilů a tahačů, u 6 % pak zase nelze určit přesné stáří vozidel. Tyto chyby znesnadňují finanční správě ověření údajů v podaných daňových přiznáních k silniční dani, ale znamenají i dodatečnou zátěž pro daňového poplatníka, u kterého finanční správa zahajuje řízení k odstranění nedostatků v jeho daňovém přiznání, podotkl NKÚ.

Podle berňáku může za nízkou efektivitu sazba daně v korunách

Se závěrem NKÚ, že nízká efektivita výběru daně silniční je dána administrativní náročností spojenou se správou daňových úlev a pomalou automatizací, však finanční správa nesouhlasila. Podle GFŘ může za slabou efektivitu neměnná výše sazeb daně, které jsou vyjádřeny v korunách, a jsou tedy ovlivněny výší inflace. Přičemž inflace ovlivňuje veškeré náklady na výběr daní, včetně mzdových nákladů.

Počet správců daně spravujících daň silniční má v rámci posledních let a let sledovaných v průběhu kontrolní akce mírně klesající tendenci. V zákonu o dani silniční, který nabyl účinnosti 1. 1. 1993, nebyly za celou dobu jeho platnosti zvýšeny sazby daně, ale naopak byly od roku 2020 u vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny sníženy cca o 25 %. Lze tedy konstatovat, že každoroční inflace a snížení sazby daně se negativně podepisuje na efektivitě výběru daně silniční, uzavřelo na svém webu GFŘ.