Vyjednavači politických stran, které mají sestavit vládu, se včera shodli na tom, že by se v České republice mělo zavést školné na veřejných a státních vysokých školách. Jeho výše by neměla překročit 10 000 korun za semestr a počítá se s tím, že by mělo začít fungovat od roku 2013. Drobné nejasnosti zatím panují kolem toho, zda školné budou platit studenti již při studiu, či až po jeho ukončení. Zatímco TOP 09 se spíše kloní k okamžitému placení, ODS a Věci veřejné prosazují školné odložené. V Česku se v současnosti platí již školné na soukromých vysokých školách, kde činí zhruba 25 000 korun za semestr.
Nápad zavést školné na veřejných a státních vysokých školách není rozhodně nový, s jeho myšlenkou si pohrával už předchozí premiér Mirek Topolánek. V programovém prohlášení tehdejší vlády se sice nakonec objevil slib, že školné během funkčního období nezavede, avšak ministerstvo školství dostalo za úkol sestavit analýzu financování vysokého školství. Ta se nakonec objevila v podobě tzv. Bílé knihy terciárního vzdělání, která se školným počítá. Jako nejrozumnější se odborníkům zdál australský systém, tedy odložené školné, které se za nižší poplatek může zaplatit rovnou. Čtěte více na Měšec.cz: Spasí školné české vysoké školství?
Založit ke školnému sociální pomoc studentům?
Zdá se tedy, že nová vláda, pokud vznikne, plány na školné opráší a studenti skutečně začnou platit. Jestliže se vláda bude držet příkladu Austrálii, založí se nový úřad, který by za studenty, kteří by školné odložili, poplatky financoval. Jakmile by student dosáhl určité výše platu, začal by úřadu školné splácet, a to nejspíše ve formě daní. Až posud zřejmě nebude problém, navzdory tomu, že TOP 09 proklamuje okamžité placení. Vzhledem k nastavení politických sil a postoje veřejnosti od prosazovaní tohoto postoje brzy ustoupí.
Na pověstného „zakopaného psa“ však politického partaje určitě narazí při řešení doplňujících změn. Původní plán ministerstva školství totiž počítal, že se ke školnému vybuduje systém sociální pomoci studentům, konkrétně různá sociální stipendia, studentské granty, půjčky či spoření na vzdělání. Zde snad již dojde ke střetu, protože v případě centrálního zavedení studentské sociální pomoci ztrácí školné naprosto smysl. Jeho význam má spočívat v tom, že přinese do systému více peněz, a snažit se proto jeho dopady anulovat podporou různých studentských půjček je více než absurdní.
Souhlasíte se zavedením školného?
Bohatě stačí přece školné odložit po vzoru Austrálie a nechat je studenta splácet až po získání zaměstnání. Stát nemusí, a ani by neměl, zakládat systém složitých a drahých studentských sociálních podpor, které by v důsledku stejně sloužily k milionu jiných věcí než k financování studia. Kdo nevěří, nechť se podívá na stavební spoření (těm, kteří používají stavební spoření skutečně ke spoření na dům či byt, se omlouvám). Navíc banky a další podniky už dávno různé studentské výhody nabízejí a nepotřebují k tomu žádné centrální nařízení nebo státní systém. Studenti už jsou teď tak zvýhodňováni, že další vládní pomoc nepotřebují ani v případě zavedení školného, navíc odloženého. Čtěte také: Je pro zaměstnavatele výhodné hradit svým pracovníkům školné?
Zavedení školného by k tomu měli kvitovat i sami studenti. Více peněz ve vysokém školství by mělo zvýšit kvalitu výuky a přivést do oboru vzdělávání více odborníků, na jejichž platy bude moct směřovat více peněz. Zároveň více financí na vysokých školách může pomoci v kvalitě jejich zázemí a vybavení, které mnohde ještě připomíná předchozí režim a slouží jako skanzen normalizace. Vysoké školy budou v neposlední řadě motivovány studenty dobře připravit na nadcházející povolání a pracovní život.
Školné je ve světě běžné
Školné se kromě toho mělo zavést už dávno, protože v současnosti skutečně na vysokoškoláky platí zbytek společnosti nemalé prostředky. Stejně jako se podařilo prosadit ještě více problematické poplatky u lékaře, které opravdu nezpůsobily zdravotní kolaps půlky populace, by se mělo schválit i školné. Přímé dofinancování veřejných služeb patří mezi základní kameny fungování ekonomiky a lidé již musí pochopit, že bez spoluúčasti to opravdu nejde.
Placení školného navíc není žádným unikátem a funguje v mnoha evropských zemích, například v Belgii, Nizozemí, Španělsku, Rakousku, ve většině spolkových zemí bývalého západního Německa a v Anglii. Snad se k tomuto výčtu přidá i Česko, a to navzdory protestním reakcím studentů, které stoprocentně přijdou.