Školní jídelny se po revoluci začaly chovat ekonomiky. Spousta jídelen a bufetů se zavřela, občané a důchodci, kteří neměli závodní stravování byli odkázány na restaurace. Ve školní jídelně se vaří každý den z čerstvých surovin a dietně. Strávníci musí chodit mimo výdej a hradí potraviny, mzdové a věcné náklady + zisk. Mzdové a věcné náklady se vrací do rozpočtu- což šetří náklady právě státu a obcím. Zisk se většinou šetří na vybavení kuchyní.
Pan podnikatel by nikdy nepracoval za mzdu kterou dostavají zaměstnanci ŠJ. Přejte důchodcům tuto možnost. Někde se stravují nejen důchodci. Všichni jednou zestárnete