Souběh zaměstnání s podnikáním se stal naprostou samozřejmostí. Zaměstnání může být pro podnikatele hlavním zdrojem příjmů, ale i vedlejším. Většina zaměstnanců má však zaměstnání jako hlavní činnost a podnikání jen jako činnost vedlejší. Má to své výhody. Nemusí platit minimální zálohy na pojistné (alespoň v prvním roce podnikání) a při velmi nízkém příjmu dokonce ani doplatek na sociální pojištění. Problém je, když jejich zaměstnání skončí. Stanou se OSVČ hlavní se všemi možnými důsledky. A to si mnohdy sami podnikatelé ani neuvědomí. Čtěte více: Jak na zálohy pro pojišťovnu v roce 2010 u hlavní i vedlejší činnosti
Typickým příkladem je případ drobného řemeslníka OSVČ vedlejší se zanedbatelným ročním příjmem (cca 6 tis. Kč), který dostal v zaměstnání výpověď pro nadbytečnost. Jak už to tak bývá: ve výpovědní lhůtě onemocněl. Následně, když se šel po ukončení pracovní neschopnosti přihlásit na pracovní úřad, byl nemile překvapen. Skončením zaměstnání se stal OSVČ hlavní s povinností platby minimálních záloh a ještě k tomu bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Čtěte více: Kdy vyhodit zaměstnance? Jen v zákonem povolených případech
Od platby záloh podnikatele nezachrání ani nemocenská
Jak potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení, ukončením zaměstnání zanikl důvod k výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Činnost podnikatele se stala činností hlavní s povinnou účastí na důchodovém pojištění po dobu výkonu této činnosti podle § 10 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a s tím související povinností platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění aspoň v minimální výši. A to v souladu § 13a odst. 1 písm. c zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měl podnikatel nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ (§ 14 odst. 7). Toto ustanovení se vztahuje pouze na osobu, která je účastna nemocenského pojištění jako OSVČ. Pokud jsou nemocenské dávky poskytovány z nemocenského pojištění zaměstnanců, uvedené ustanovení se na tuto osobu nevztahuje a povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění stále trvá,
sdělil pro server Podnikatel.cz Kamil Vařeka, tiskový mluvčí a ředitel komunikace ČSSZ.
Možným řešením by bylo ukončení podnikatelské činnosti. Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem, kterým ukončila samostatnou výdělečnou činnost. Pokud podnikatel neoznámil ukončení činnosti místně příslušné OSSZ v termínu stanoveném zákonem, tj. do osmého dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž k ukončení činnosti došlo, je možné tuto povinnost splnit i dodatečně,
vysvětluje Kamil Vařeka. Ovšem dodává, že za nesplnění této oznamovací povinnosti může OSSZ podle § 54 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení uložit pokutu až do výše 10 000 Kč. Čtěte více: Začínáte podnikat? Hlídejte si termíny vůči úřadům!
Se zdravotním pojištěním je to obdobné. Měly být zaplaceny zálohy
Podnikatel, který je současně zaměstnán a v zaměstnání hradí pojistné na zdravotní pojištění alespoň z osmi tisíc Kč, což je minimální vyměřovací základ zaměstnance platný pro rok 2010, nemusí dodržet zákonem stanovený vyměřovací základ jako OSVČ. Hradí zálohy na pojistné vypočtené ze skutečně dosaženého příjmu. Jestliže se jedná o podnikání v malém rozsahu a příjem z něj není hlavním zdrojem příjmu, měl podnikatel možnost tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Nadále by byl od platby záloh na pojistné osvobozen a uhradil by až pojistné vypočtené z dosažených příjmů po odpočtu výdajů za celý kalendářní rok,
upřesňuje Jiří Rod, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Čtěte více: Jak na kombinaci příjmů ze zaměstnání s podnikáním?
Po ukončení zaměstnání je totiž podnikatel, i když jeho příjem v předchozím roce činil pouze 6 tisíc Kč, povinen hradit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění. A to alespoň v minimální výši, tj. v roce 2010 částku 1601 Kč. Zálohy na pojistné nemusel hradit za kalendářní měsíce, v nichž byl po celý měsíc uznán neschopen práce. Pokud však po dobu nemoci nepobíral nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, vyměřovací základ za kalendářní rok se o tyto měsíce nebude krátit a při ročním vyúčtování doplatí pojistné na zdravotní pojištění i za tyto měsíce,
dodal Jiří Rod. Navíc mu může být za neplnění povinností udělena pokuta až do výše 50 000 Kč, informuje na svých webových stránkách Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR.
Nebude ani podpora. A přitom elegantním řešením bylo včasné ukončení nebo přerušení podnikání
Podle zákona o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání osoba, která se pro účely důchodového pojištění nepovažuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Protože výdělečná činnost se stala po ukončení zaměstnání hlavní činností podnikatele, je tedy účasten důchodového pojištění jako OSVČ, a z toho důvodu nemůže být současně uchazečem o zaměstnání.
Pokud by si dotyčný podnikatel včas uvědomil následky automatické změny z činnosti vedlejší na činnost hlavní od data ukončení zaměstnání, mohl jednoduše podnikatelskou činnost ukončit nebo jen přerušit. Zbavil by se tím povinnosti platby záloh a pro období, než najde další vhodné zaměstnání, by byl finančně zabezpečen podporou v nezaměstnanosti. Čtěte více: S délkou nezaměstnanosti se vzdaluje i nárok na důchod
Dodatek: Podnikateli se nakonec přece jen podařilo zpětně vyřídit přerušení podnikatelské činnosti, a to bez finančního postihu.
ČLÁNKY DO MAILU