Pracující starobní důchodci mohou Českou správu sociálního zabezpečení žádat o zvýšené penze. A také to tak dělají. Za dobu, od kdy toto platí, bylo vyřízeno 95 000 žádostí o zvýšení starobního důchodu. Nejvíce jich přišlo počátkem loňského roku, kdy uplynulo první období, po kterém si důchodci pracující nepřetržitě dva roky mohli o zvýšení důchodu požádat. Zájem je ale i letos, jen během prvních šesti měsíců si žádost podalo přes 22 000 důchodců. A podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo drtivé většině vyhověno.
Žádat o zvýšení důchodu za dobu výdělečné činnosti při souběžném pobírání starobního důchodu je možné buď po dvou letech nepřetržité výdělečné činnosti, ze které se odvádí pojistné na důchodovém pojištění, nebo po jejím skončení,
říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Žádost je kladně vyřízena v případě, že bylo získáno rozhodných 360 kalendářních dní výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. Do doby výdělečné činnosti se ovšem pro účely zvýšení starobního důchodu nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence a například ani omluvné doby dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena domácnosti.
Ilustrační obrázek.
Starobní důchod se navyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Protože zákon č. 306/2008 Sb., který to umožňuje, začal platit 1. 1. 2010, není boužel možné počítat s dobou výdělečné činnosti získanou před 31. 12. 2009. Zvýšení důchodu nezávisí na výši výdělku dosahovaném při pobírání důchodu, jak se mnozí domnívají. Částka, o kterou se důchod navýší, je individuální. Vypočítává se z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho původní starobní důchod. Možnost zvýšit si takto penzi mají i ti idé, kteří pobírají předčasný starobní důchod, dosáhli řádného důchodového věku a splnili výše uvedené podmínky.
Ke zvýšení starobního důchodu za další výdělečnou činnost nedochází automaticky, ale vždy na základě písemné žádosti. Tu je možné podat na okresní správě sociálního zabezpečení, popřípadě zaslat přímo na ústředí České správy sociálního zabezpečení.
Příklad 1:
Důchodce pobírá starobní důchod od 1. 5. 2008. Od 1. 9. 2009 začal vykonávat výdělečnou činnost a zaměstnání trvá dosud. Doba od 1. 9. 2009 do 31. 12. 2009 nemá na zvýšení důchodu vliv. O přepočet důchodu si požádal počátkem roku 2012 a důchod mu byl zvýšen po dvou letech nepřetržité výdělečné činnosti za 720 dní (2× 360) o 0,8 % (2× 0,4 %) výpočtového základu. Výpočtový základ, ze kterého mu byl v roce 2008 vyměřen důchod, činil 16 800 Kč, zvýšení důchodu tedy činilo 135 Kč. Za předpokladu, že bude nadále pracovat, může o další zvýšení důchodu požádat počátkem roku 2014, tedy po uplynutí dalších dvou let nepřetržité výdělečné činnosti.
Příklad 2:
Důchodci byl přiznán starobní důchod od 1. 8. 2011. Do zaměstnání při pobírání důchodu nastoupil od 1. 1. 2012 a zaměstnání ukončil 31. 12. 2012. Během této doby byl 5 dní v pracovní neschopnosti. Po jejich odečtení tedy získal 360 dní výdělečné činnosti (365 – 5) a proto mu od ukončení zaměstnání, tj. od 1. 1. 2013 náleží zvýšení o 0,4 % výpočtového základu. Výpočtový základ, z něhož mu byl vyměřen starobní důchod, je 24 000 Kč, zvýšení důchodu tedy činí 96 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU