Šlamastika kolem pozastavené výplaty důchodu

Zastavením výplaty důchodu nárok nezaniká, lze kdykoli požádat o doplacení důchodu za část doby či celou dobu, po kterou byla výplata na žádost důchodce zastavena. Promlčecí doba činí u každé jednotlivé splátky 5 let.

Pozastavení výplaty důchodu a výdělečná činnost

Zřejmě nejčastějším důvodem pozastavení výplaty důchodu je jeho budoucí zvýšení z důvodu výkonu další výdělečné činnosti. Jestliže bude důchodce v době pozastaveného důchodu pracovat v zaměstnání s účastí na důchodovém pojištění, zvýší se procentní výměra starobního důchodu za každých 90 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání o 1,5 % výpočtového základu. O následné uvolnění zastavené výplaty starobního důchodu a o jeho zvýšení za výdělečnou činnost vykonávanou po vzniku nároku na důchod bez jeho výplaty si důchodce kdykoli ČSSZ písemně požádá.

Slevy pracujících důchodců od roku 2025

Avšak zvýšení důchodu výdělečnou činností je spíše symbolické a naprosto neodpovídá výslednému efektu. V porovnání s odvedeným pojistným a vzhledem k velmi náročné administrativě opakovaně podávaných žádostí o zvýšení starobního důchodu v provozních podmínkách orgánů sociálního zabezpečení bude zřejmě výhodnější novinka v podobě uplatněných slev na pojistném. Od roku 2025 si bude moci pracující důchodce u svého zaměstnavatele uplatnit slevu na pojistném, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění. V podstatě neodvede žádné pojistné, pouze nemocenské ve výši 0,6 % z vyměřovacího základu.

Přečtěte si také:

Důchodová reforma schválena. Pracujícím seniorům už se nebude zvyšovat penze

Pozastavený důchod a exekuční srážky

V poslední době se ale objevil i jiný důvod k pozastavení výplaty důchodu. Jestliže jde o důchodce s exekucemi a je mu výplata důchodu pozastavena, nemohou probíhat exekuční srážky. Otázkou je, zda je možné takto postupovat a vyhnout se tím srážkám z důchodu.

Podle prezidenta Exekutorské komory ČR Jana Mlynarčíka si skutečně může dlužník (povinný) na základě vlastního rozhodnutí nechat pozastavit výplatu důchodu a soudní exekutor musí takové rozhodnutí povinného akceptovat. Jde o obdobnou situaci, jako když dlužník v exekuci dá či dostane od zaměstnavatele výpověď. I zde je bez pravidelných příjmů podléhajících exekučním srážkám ze mzdy.

Ovšem je tu následné doplacení důchodu za pozastavenou dobu. To je exekučně postižitelné. Česká správa sociálního zabezpečení má zákonnou povinnost provést patřičnou srážku. Opět se jedná o obdobnou situaci, jako by byla doplacena mzda nebo např. odstupné, z čehož by byla také provedena adekvátní srážka. Pokud by srážka z příjmu provedena nebyla, může proti této skutečnosti podat věřitel/oprávněný poddlužnickou žalobu a jejím prostřednictvím se po ČSSZ domáhat zaplacení srážky. Tedy, kromě toho, že povinný/dlužník je delší dobu bez příjmu, neprovedení srážky, byť z akumulované částky, je v rozporu se zákonem, uzavřel Jan Mlynarčík.

Pozastavený důchod a insolvence důchodce

Rozhodně nelze takový postup doporučit důchodcům v oddlužení. Pokud by dlužník v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty požádal o pozastavení výplaty důchodu s cílem snížit uspokojení svých věřitelů ze splátkového kalendáře, jsem přesvědčen, že by tím porušil své podstatné povinnosti plynoucí z takového způsobu oddlužení a v důsledku toho by zpravidla nedosáhl osvobození od placení neuspokojených pohledávek, sdělil pro server Podnikatel.cz sdělil Vladimír Řepka za Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Pozastavený důchod a úmrtí důchodce

Ovšem v průběhu pozastaveného důchodu může důchodce také zemřít. Jeho právní nástupci, tj. buď manžel, manželka nebo vlastní nebo osvojené děti nebo dědicové, pokud důchodce neměl manžela, manželku, vlastní nebo osvojené děti, mají možnost nárokovat nevyplacené částky důchodu, které by mu náležely za jeho života. Jak ale vysvětlila Jitka Drmolová za Českou správu sociálního zabezpečení, dědictví závisí na výplatní historii důchodu.

Důležité je, že podle zákona nárok na důchod zaniká dnem úmrtí. Pokud tedy důchod nebyl vyplácen a došlo k úmrtí, je zapotřebí rozlišovat, z jakého důvodu nebyla výplata důchodu prováděna a co je podmínkou pro vyplacení doplatku důchodu. Pokud si důchodce nechal pozastavit důchod a ještě za svého života podal žádost o uvolnění jeho důchodu, přičemž se nedožil pravomocného skončení tohoto řízení, bude řízení dokončeno s právním nástupcem. Eventuálně s nástupci, pokud měl zemřelý více dětí nebo bude více dědiců. ČSSZ pak vydá příslušné rozhodnutí a dědici (dědicům) bude po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí doplatek důchodu zemřelého vyplacen. Zásadní podmínkou je pravomocné přiznání výplaty důchodu.

Jestliže ale řízení za svého života důchodce nezahájil, pak již není možné, aby tak učinila jiná osoba za něj. Doplatek důchodu tak v tomto případě nebude možné nikomu vyplatit, protože výplata nebyla pravomocně přiznána.

Pobyt v nemocnici, promlčení důchodu i chyby ve výplatě

V praxi však mohou nastat i jiné situace, kdy doplatek důchodu právním nástupcům náleží. Výplata důchodu může být zastavena proto, že důchodce vyplácený důchod v hotovosti po nějakou dobu nepřebíral z důvodu pobytu v nemocnici. Zde doplatek důchodu náleží výše uvedenému právnímu nástupci či nástupcům (dědici či dědicům), navíc i vypraviteli pohřbu. Důchod včetně jeho výplaty již v minulosti pravomocně přiznán byl, a proto bude jen vyplacena ta částka již pravomocně přiznaného důchodu, která nebyla vyplacena do dne smrti oprávněného, uvedla Jitka Drmolová a dodala, že zákon pamatuje také na případy, kdy byl důchod vyplacený neoprávněně (např. omylem byl zaslán na účet zemřelého). Takto vzniklý přeplatek důchodu pak musí být vrácen. ČSSZ vydá rozhodnutí vůči osobám uvedeným v zákoně. Například je takovou osobou disponent s prostředky na účtu zemřelého. Jestliže takové osoby, vůči které by mohlo být vydáno rozhodnutí o přeplatku, není, považuje se přeplatek za dluh zemřelého, který se vypořádá v rámci dědictví.