Elektronická evidence tržeb poměrně výrazně zatížila stále populární slevové portály. Jejich provozovatelé museli kvůli implementaci systému do svých struktur investovat nemalé finanční výdaje a spoustu času a energie. Ne všechny slevové portály jsou ale k systému připojeny. Některé ještě nemusí, jiné podcenily výklad zákona.
Slevové portály musí evidovat už teď kvůli svým partnerům
Hned na úvod je potřeba vysvětlit, že slevové portály není možné považovat za e-shopy, jak je často špatně uváděno. Pro klasické e-shopy bude povinnost evidovat tržby platit skutečně až od 1. března 2017, nikoli ale pro slevové portály. Přestože ty prodej pouze zprostředkovávají, jsou dle zákona místem, kde proběhla platba objednávky, a tudíž se na ně elektronická evidence vztahuje u platby kartou a kredity. Zákazník musí v okamžiku zaplacení objednávky podle zákona dostat účtenku. „Jelikož je ze zákona nutné vydávat účtenku s daty požadovanými elektronickou evidencí tržeb v momentě placení nabídek, spadá tato povinnost právě na slevové portály. Naši partneři by tuto povinnost nebyli schopni zvládnout, protože nejsou přímo napojeni na naše systémy,” vysvětluje Michal Bilka, který měl zavedení systému na starosti na portálu Slevomat.cz.
Největší slevový portál v Česku se snaží svým partnerům situaci kolem EET co nejvíc zjednodušit a usnadnit jim spolupráci. Vytvořil proto čtyřčlenný interní tým složený ze zástupců IT, produktového oddělení, obchodu a financí, který všechny změny detailně sledoval, byl v kontaktu s finanční správou a aktivně řešil věci, které nebyly přesně specifikovány. Bylo nám jasné, že hlavně menší partneři nemají kapacitu toto vše řešit, a fungovali jsme pro ně zároveň jako poradci. Je pro nás důležité, aby naši partneři dodržovali veškerou legislativu a mohli se tak soustředit na poskytování kvalitních služeb zákazníkům. V okamžiku, kdy je host u partnera a chce uplatnit voucher na využití konkrétní zakoupené služby, EET účtenku už restaurace či hotel nevydává,
doplňuje Michal Bilka.
Dále čtěte: Máte obchod nebo e-shop? Začněte si vyzvedávat autentizační údaje k #EET
Slevomat už začátkem prosince upozorňoval, že takto ale nepostupovali všichni zprostředkovatelé slev. Na systém, který je napojen na finanční správu, například až v těchto dnech přechází server Slevotéka.cz, což potvrdil jeho COO Karel Pospíšilík. Přitom i tento server nabízí ubytovací služby, na které se povinnost evidovat tržby vztahuje už déle než šest týdnů. Podnikatelé spolupracující se Slevotékou si tedy EET museli komplikovaně řešit sami za sebe. To vedle Slevomatu nepřipustili ani na Sleveru. I když pro nás zavedení EET nebylo povinné, zavedli jsme systém už od prosince z toho důvodu, že se EET vztahuje na některé naše partnery z oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. A ti, pokud bychom EET nezavedli, by museli účtenky odvádět samostatně, což by jim zvýšilo administrativu,
komentuje za Slever.cz Evžen Rejfíř s tím, že i jeho firma se snažila podnikatelům z první vlny EET co nejvíc pomoci.
Nutno dodat, že firmy by si měly dát pozor i na nadnárodní rezervační systémy, které jim zprostředkovávají prodeje. Pokud za ně vydávání účtenky neřeší zprostředkovatel, musí to udělat samy, a to v okamžiku platby, která spadá pod EET. Jinak riskují pokutu ze strany finanční správy. V případě problémů padá zodpovědnost nejen na nás, ale i na dotyčné firmy. Měsíc a půl jsme na to naše partnery připravovali. Ti přitom často ani nevěděli, že se jich tato povinnost týká,
dodává Michal Bilka.
Kde hledat účtenku?
Účtenky splňující všechny náležitosti elektronické evidence tržeb najdou zákazníci ve svých profilech, odkud si je mohou kdykoli stáhnout. Portál Pepa.cz pak umožňuje i zasílání účtenek e-mailem prostřednictvím oddělení zákaznické podpory. A postaráno je i o podnikatele poskytující zvýhodněné nabídky. Partneři vidí ve svém klientském systému přehled objednávek, které do systému EET spadají, a mohou si tak kdykoli zkontrolovat, zda mají všechny EET účtenky odeslané na finanční správu,
říká Evžen Rejfíř ze Sleveru.
Zatím se takto řeší jen účtenky u nabídek z oboru gastronomie a hotelnictví, s dalšími vlnami spouštění EET se účtenka postupně objeví u všech nákupů. Zástupci Slevomatu upozornili, že mnohé konkurenční portály své nové povinnosti nezaznamenaly a dostávají se tak do rozporu se zákonem.
Psali jsme: E-shopy mají smůlu, od 1. března spadnou pod #EET
Zavedení systému bylo náročné a drahé
Podle interních odhadů Slevomatu se náklady na zapojení EET vyšplhaly řádově na statisíce korun. Zákon naštěstí s možností zastoupení počítal. V horším stavu už ale podle nich byla metodika, která se neustále měnila a aktualizovala, a do posledního dne tak bylo nutné řešit a sledovat změny. Spuštění systému si proto vyžádalo nemalé komplikace. Velkým problémem byly hlavně doplňkové činnosti, kdy finanční správa vydala přesnou metodiku až 14 dní před účinkem zákona. Tento názor sdílejí i zástupci jiných slevových portálů.
Náklady a čas, který jsme na přezkoumání legislativy a související náležitosti v naší společnosti vynaložili, jsou neadekvátní překážkou, vzhledem k povaze věci, kdy naše transakce probíhají online transparentně a také zpětně dohledatelně. Přesto, v zájmu udržet si pozici internetové jedničky ve Zlínském kraji, vše potřebné důkladně sledujeme a reflektujeme potřebný stav,
uvedla na dotaz Barbora Slámová z portálu Slevíci.cz. Veškeré legislativní náležitosti probíhají na straně Slevíků v pořádku, a to především díky loňskému přezkumu situace ze strany daňových poradců a následných závazných vyjádření ze strany finančního úřadu, pod který provozovatel slevového portálu spadá.
A kritikou nešetří ani Petr Sýkora, jednatel serveru Pepa.cz: Implementace EET nám zabrala množství času, které jsme museli věnovat právním a účetním stanoviskům odborníků a jejich následnému zapracování do smluvních podmínek s obchodními partnery, a v neposlední řadě napojení na finanční správu. Museli jsme také přistoupit ke změně struktury informací, které nám obchodní partneři v souvislosti s prezentovanou akcí dodávají.
Zavedení systému elektronické evidence tržeb bylo pro Pepu.cz v úvodní fázi problematické i z toho důvodu, že výklad zákona se v odborné veřejnosti rozcházel a firma si tedy nechávala zpracovat právní a účetní audit od několika nezávislých subjektů zároveň. Celkové náklady zahrnující zpracování právní analýzy, účetní analýzy a faktické vyhodnocení dodaných stanovisek včetně následné technické implementace překročily podle Petra Sýkory původní očekávání. Dostaly se nad částku 100 000 korun.
Druhá vlna EET už většinu slevových portálů nijak zvlášť nezatíží. Jsou na ni právně i technicky připraveny a využijí zkušeností z první vlny. První fáze ukázala, jak jsou obchodníci často špatně informováni a jak sami neví, jestli se na ně zákon vztahuje, nebo ne. Proto se snažíme tyto věci řešit s předstihem. Vybudování systému jako takového nás stálo půl miliónu korun, ale vyplatilo se to a teď vše běží bez problémů,
uzavírá Michal Bilka ze Slevomatu s tím, že někteří konkurenti stále vydávají nedostatečné účtenky a své obchodní partnery tím mohou dostat do problémů.
ČLÁNKY DO MAILU