Slevové vouchery si firmy mohou dát do daní. Živnostníci ostrouhají

Slevové kupony lze ve většině případů zahrnout do účetnictví jako nedaňový náklad, což ocení především právnické osoby, tedy firmy. U živnostníka s daňovou evidencí je nedaňový náklad typu večeře v restauraci s klientem brán úplně stejně jako náklad osobní, čili jako daňově nepoužitelná položka. Naopak pro společnosti s ručením omezeným a jiné zaměstnavatele jsou i nedaňové náklady v podobě pobytových voucherů nebo slev na kulturní a sportovní zážitky velmi efektivním zaměstnaneckým benefitem. Majitel firmy může každému ze zaměstnanců poskytnout příspěvek na dovolenou až 20 000 korun ročně. Takový nedaňový náklad ho stojí 19 % na dani z příjmů, zatímco při výplatě mezd musí za zaměstnance navíc odvést sociální a zdravotní pojištění. Vydělá na tom i zaměstnanec. Pokud by mu zaměstnavatel slíbil 5000 korun odměnu ke mzdě, po zdanění by mu nezbylo ani 3500 korun, ovšem za zájezd ve stejné hodnotě nic netratí. Podmínkou je, že voucher musí být fakturován na jméno zaměstnavatele, vysvětluje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision.

Masáže, wellness nebo vstupy do akvaparků, které nespadají do příspěvků na dovolenou, mohou být z pohledu zaměstnavatele uhrazeny takzvanými příspěvky na kulturní a sportovní akce nebo péči o zdraví, jež se těší stejným finančním úlevám v rámci nedaňových nákladů a navíc nemají žádné zákonné omezení ve své výši. Výjimku ze skupiny nedaňových nákladů tvoří například voucher na mytí aut, který v případě využití pro firemní vůz lze použít jako daňový náklad. Zprostředkování služby slevovým portálem nijak nelimituje její zaúčtování do daňových nákladů, jen je třeba si ohlídat, od koho žádat na danou službu daňový doklad.

To, kdo vyřizuje fakturu na zlevněné služby, závisí na smluvních vztazích dodavatele a slevového portálu a jeho obchodních podmínkách. Daňový doklad vystavuje vždy jen jeden z nich, nikdy ne oba naráz. Pokud má dodavatel smluvní ujednání se slevovým portálem, už nemá povinnost vydávat jednotlivé faktury zákazníkům. Fakturuje pouze slevovému portálu, který v tu chvíli převezme funkci poskytovatele služby a dál vyřizuje jednotlivé faktury zákazníkům. Slevový portál zde vystupuje jako ten, kdo službu nakoupí a prodá, uvádí Blanka Štarmanová. V opačných případech zůstávají slevové servery pouhými prostředníky a povinnost poskytnout koncovým zákazníkům daňový doklad má dodavatel služby.

Autor: www.isifa.com

Víte, jak dát do účetnictví vouchery ze slevových serverů? 

Vždy je tedy nutné řádně prostudovat obchodní podmínky každého slevového portálu. Například největší český portál Slevomat.cz nabízí pouze zprostředkovatelské smlouvy. Nemůže tedy vystavovat daňové doklady pro koncového zákazníka, to musí udělat poskytovatel služby. Pro zjednodušení procesu ale nabízíme službu vystavování těchto dokladů na základě zplnomocnění od partnera a zasílání těchto dokladů na kontaktní e-mail poskytovatele služby, který si je následně může zavést do účetnictví, říká Milena Hurajová, mediální zástupce Slevomatu. Stejně postupuje i portál Zapakatel.cz. I ten je pouze zprostředkovatelem služby a jako takový není oprávněn vystavit daňový doklad na zakoupenou službu nebo zboží. Může vystavit pouze potvrzení o přijetí platby, což ale z pohledu účetnictví a daní není dostačující. Daňový doklad o poskytnutí služby vystavuje na žádost zákazníka poskytovatel slevy.

Jaké jsou možnosti účtování? 

Dejme tomu, že majitel horského penzionu nabídl na slevovém portálu čtyřdenní pobyt pro dva v hodnotě 3000 korun a prodal 20 voucherů. V zásadě jsou tu dvě možnosti, jak účtovat. Záleží na typu uzavřené smlouvy:

1. Podnikatel má smluvní ujednání se slevovým portálem, který služby nakupuje a prodává a koncovému zákazníkovi vystaví fakturu. V takovém případě by majitel penzionu vystavil fakturu slevovému portálu ve výši 60 000 korun. Pokud je plátcem DPH, tak včetně snížené sazby DPH za ubytování. Následně od slevového portálu obdrží fakturu na provizi za zprostředkování reklamy a obě strany si fakturační částky započtou. Slevový portál pak majiteli penzionu pošle částku získanou od zákazníků poníženou o svoji provizi. Komplikací se při této variantě může stát daň z přidané hodnoty. A to v případě, že slevový portál DPH platí a majitel penzionu ne. Slevový portál v ten moment musí ke stanovené částce přidat DPH, což znamená vyšší cenu pro koncového zákazníka a složitější vyúčtovávání. 

2. Podnikatel může slevový portál využívat jen jako místo pro reklamu a vyřizovat si faktury sám. V takovém případě vystavuje majitel penzionu zákazníkům na požádání 20 faktur, každou na 3000 korun. Pokud je plátcem DPH, tak včetně DPH. Další proces jednání se slevovým portálem pak probíhá obdobně. Podnikatel od slevového portálu dostane fakturu na provizi za zprostředkování reklamy, například 25 % ceny všech nabídnutých pobytů + DPH. Obě strany si fakturační částky započtou. Slevový portál pak podnikateli pošle rozdíl stejně, jako je uvedeno v předchozím případě. Problémy s účtováním DPH odpadají.

Příklad kalkulace se Slevomatem

Jak s vouchery ve firemním účetnictví? 

Je nutné vědět, že k uskutečnění zdanitelného plnění dochází v den poskytnutí služby zákazníkovi a k tomuto dni je firma, je-li plátcem DPH, povinna u tohoto zdanitelného plnění přiznat daň. Zákon o DPH říká, že plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pokud tedy dochází k úhradě plnění na voucheru ještě před jeho uskutečněním, je plátce povinen přiznat daň ke dni přijetí platby za toto plnění. Není potřeba vystavovat daňový doklad, ale firma musí zaznamenat údaje o poskytnuté službě v evidenci pro účely DPH za příslušné zdaňovací období. Je-li poskytovatel také plátcem DPH, měla by od něj firma dostat daňový doklad na provizi za zprostředkování služeb. Na jeho základě si může uplatnit nárok na odpočet daně a částku provize bez daně zaúčtuje do provozních nákladů.