Dobrý den,
obecně řečeno - pokud je souhrn zaplacených záloh na daň z příjmů vyšší, než skutečně vypočtená daň na konci roku, tak Vám finanční úřad přeplatek samozřejmě vrátí.
Stává se to běžně, někteří lidé (resp. jejich účetní v zaměstnání) si např. v rámci měsíční výplaty snižují vypočtenou zálohu na daň pouze o "slevu na poplatníka", i když mají třeba 2 vyživované děti, k tomu pak navíc mají ještě hypotéku, případně penzijko, životní pojištění, děti ve školce atd.
Poté si v rámci podávaného daňového přiznání za uplynulý rok jednorázově nárokují další SLEVY NA DANI: slevu na dani na první dítě (13.404,- Kč za rok), slevu na dani na druhé dítě (17.004,- Kč za rok, po novele dokonce 19.404,- Kč za rok), slevu za umístění dítěte do školky (podle potvrzení ze školky, třeba 5000,- Kč za rok).
K tomu si ještě mohou odečíst ODEČITATELNÉ POLOŽKY OD ZÁKLADU DANĚ (tzn. finanční úřad vrátí 15 % částky zpět), tak například dostanu potvrzení z banky o zaplacených úrocích z úvěru na bydlení ve výši 20.000,- Kč, mám tedy nárok na další vratku ve výši 3.000,- Kč, obdobné je to také např. u životního pojištění atd.
Pokud si tedy takový člověk nechá dobrovolně strhávat od zaměstnavatele vyšší měsíční zálohy na daň (neuplatňuje si měsíčně slevy na děti) a souběžně k tomu má např. hypotéku a dítě ve školce, může takový člověk dostat vratku od finančního úřadu třeba ve výši kolem 40 tisíc korun, jako v našem příkladu. :)