Slevy na sociálním pojištění přišly stát "jen" na 10 miliard korun

21. 4. 2010
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Slevy na pojistném na sociální zabezpečení vyšly stát na necelých 10 miliard korun. Opatření totiž nakonec využilo méně podnikatelů, než se původně očekávalo. Průměrná výše slevy činila na jednoho zaměstnance 350 korun.

Slevy na sociálním pojištění, které vláda schválila v rámci protikrizových opatření a které mohli podnikatelé využít do konce loňského roku, přišly stát na necelých 10 miliard korun. Opatření využily celkem tři čtvrtiny zaměstnavatelů na zhruba 60 % zaměstnanců, ačkoli se odhadovalo, že slevy se dotknou až 80 % pracovníků. Vyplývá to z údajů, které business serveru Podnikatel.cz poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

V prosinci 2009 (poslední měsíc pro uplatnění slevy) uplatnilo slevu na pojistném 206 168 zaměs­tnavatelů na 2 470 859 zaměs­tnanců, upřesnil business serveru Podnikatel.cz Kamil Vařeka, tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V roce 2009 byly celková sleva na pojistném 9 746 milionů korun (z toho 6 149 milionů korun byla mimořádná sleva), doplnila Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV.

Podle statistik MPSV činila sleva na jedno zaměstnance průměrně 350 Kč. Celková částka, o kterou podnikatelé platili méně na pojištění, dosáhla 9,75 miliardy korun. Původně se přitom počítalo se 17 až 19 miliardami korun. Nižší plnění způsobila podle ministerstva řada důvodů. Například organizační složky státu (ministerstva, ČSSZ, armáda, policie) možnost slevy neuplatnily. Předpokládalo se rovněž, že o slevy požádají všechny firmy, které splní požadované podmínky.

Přestože by téměř v každé organizaci mohl být alespoň jeden zaměstnanec s hrubou mzdou nižší než 27 000 Kč, více než jedna čtvrtina zaměstnavatelů možnost slevy na pojistném nevyužila a o slevu nepožádala, uvedla serveru Podnikatel.cz Štěpánka Filipová. V neposlední řadě se na menším zájmu projevil také pokles zaměstnanosti, ke kterému došlo během loňského roku. Na některé zaměstnance tak podnikatelé neuplatňovali slevu za všech 12 měsíců.

skoleni_8_1

Slevy fungovaly degresivně

Toto opatření z dílny Národní ekonomické rady mělo pomoci udržet zaměstnanost v nízkopříjmových skupinách, slevy na pojištění se totiž koncipovaly degresivně. Čím menší plat zaměstnanec pobíral, tím větší slevu na něj zaměstnavatel mohl dostat. Podnikatel měl nárok na slevu na pojistném za každého zaměstnance, jehož mzda byla nižší než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru. Výše slevy pak činila 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Sleva na sociálním pojištění však mohla dosáhnout maximálně 25 % zaměstnancova vyměřovacího základu.

Opatření mohli podnikatelé prvně využít v srpnu loňského roku, avšak zákon jim umožnil požádat o slevy i zpětně za celý rok 2009. Původně měl tento protikrizový návrh trvat do konce roku 2010, avšak tzv. Janotův balíček jeho účinnost zkrátil do prosince minulého roku. Čtěte více: Čím menší plat zaměstnance, tím větší sleva pro zaměstnavatele.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).