Slevy na pojistném za zaměstnance netrvají ani půl roku a už je tu změna

Ministerstvo práce a sociálních věcí se s Českou správou sociálního zabezpečení dohodlo ještě před spuštěním slev na určitém praktickém postupu. Nyní by se měl tento již zavedený postup promítnout do zákona. Předpokládaná účinnost je od poloviny roku 2023 (spolu se zavedením slev pro pracující důchodce).

Úprava věkových kategorií

První změnou v rámci věkových kategorií je upřesnění, kdy je zaměstnanec považován za osobu starší 55 let. Prvotní právní výklad byl, že touto osobou je až den po 55. narozeninách. Na začátku roku Česká správa sociálního zabezpečení právní názor upřesnila. Osobou starší 55 let je zaměstnanec již v den 55. narozenin. V zájmu jednoznačného postupu se novelou § 7a odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení ustanovení upraví v tom smyslu, že dotčenou skupinou zaměstnanců je osoba, která dosáhla alespoň věku 55 let (dosud starší 55 let).

Obdobně se upravuje písm. d) stejného ustanovení. Zde se jedná o osobu, která se připravuje na budoucí povolání studiem. Studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění. Zde se doplní, že je zároveň mladší 26 let. Stanovením věkové hranice 26 let dochází ke sjednocení s vymezením nezaopatřenosti dítěte při studiu v zákoně o důchodovém pojištění, na který je v tomto ustanovení odkazováno. Aktuálně je teoreticky možné uplatnit slevu (při splnění ostatních podmínek) na studenta střední i vysoké školy prezenční formy studia bez věkového omezení.

Sjednané kratší pracovní nebo služební úvazky

V ustanovení § 7a odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se uvádí, že podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba. Přičemž rozsah takto sjednané (dosud stanovené) kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Jde o kratší pracovní úvazky, mělo by se tedy logicky jednat o kratší sjednanou týdenní pracovní dobu v uvedeném limitu počtu hodin, nikoli stanovenou.

Výjimka pro zaměstnance do 21 let

Novelou se výslovně vylučují osoby mladší 21 let při aplikaci limitu 138 hodin výkonu práce v měsíci (doplněním, že se jedná pouze o zaměstnance uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) se písmeno g) automaticky vylučuje). Tento limit je totiž v rozporu s úpravou pro tyto osoby obsaženou v § 7a odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení již nyní překročení limitu 138 hodin u této kategorie osob toleruje a v podstatě ani nesleduje. Aktuálně to však není v souladu se zákonem. Je třeba toto opomenutí napravit a ve smyslu zavedené praxe z příslušného ustanovení vyloučit.

Zaměstnání ukončeno v průběhu měsíce a uplatnění záměru

Dále se upravuje postup v situaci, kdy zaměstnání skončilo v průběhu měsíce (dosud úprava pamatuje jen na případy, kdy zaměstnání vzniklo v průběhu měsíce). Současně se § 7a odst. 5 zákona o sociálním zabezpečení upřesňuje, že záměr uplatnit slevu na pojistném lze podat ve stejném dni jako přehled, na kterém je sleva již uplatněna. Podle nového znění náleží zaměstnavateli sleva na pojistném za zaměstnance, jen pokud nejpozději s (dosud před) uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení.

Úprava ustanovení, kdy sleva za zaměstnance nenáleží

V ustanoveních popisujících situace, kdy zaměstnavatel slevu v konkrétním měsíci uplatnit nemůže, se upřesňují některé používané pojmy a upravuje se zaokrouhlování. Nově navržené znění § 7a odst. 3 písm. a) až c) zákona o pojistném na sociální zabezpečení:

Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud 

• a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy; tato částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru,
• b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy; úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu a tato částka průměrné mzdy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Za odpracovanou hodinu se považuje též hodina, za kterou podle zvláštních právních předpisů náleží náhrada mzdy nebo platu, a hodina, za kterou náleží započitatelný příjem poskytnutý za dobu pracovního nebo služebního volna, který nahrazuje ztrátu příjmu ve výši průměrného výdělku nebo ve výši mzdy nebo platu, které by náležely za dobu tohoto volna, 
• c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f) ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby podle zákoníku práce nebo právních předpisů upravujících služební poměr, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, netrvalo-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru ….