Sliboval lepší výběr daní, za Babišovy vlády však daňové úniky rostly

Jaký byl vývoj daňové mezery

Nejvyšší kontrolní úřad ve svém kritickém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 kromě jiného upozornil na skutečnost, že Česká republika přešla z trendu snižování mezery ve výběru DPH k postupnému zvyšování. V porovnání se sousedními státy měla Česká republika v roce 2019 jednu z nejvyšších úrovní mezery ve výběru DPH (14,3 %) a zároveň zaostávala za průměrem EU (10,5 %). V absolutním vyjádření se mezera ve výběru daně z přidané hodnoty od roku 2017 postupně zvýšila až na úroveň 72,8 mld. Kč v roce 2019. Evropská komise upozornila rovněž i na potenciální dopad pandemie covid na vývoj mezery DPH, která se může z důvodu ekonomické recese a přijatých změn v oblasti výběru DPH (např. přerušení elektronické evidence tržeb) dále prohlubovat, doplnil NKÚ.

Nárůst daňové mezery od roku 2017, kdy byla na historickém minimu, potvrzuje poslední studie Evropské komise. Studie, která vychází každý rok, vyčísluje mezeru ve výběru DPH vždy dva roky zpětně. Studie, která vyšla loni v prosinci, tak mapuje situaci do roku 2019. Výsledky ukazují, že jak v absolutním, tak v relativním vyjádření se daňová mezera v roce 2018 a následně i 2019 začala zvyšovat. Jde přitom o první roky, kdy vládl Babišův kabinet. Byl to přitom právě Andrej Babiš, který se neustále zaklínal “lepším výběrem daní”.

Vývoj daňové mezery u DPH v ČR

Zdroj: Study and reports on the VAT gap in the EU-28 Member States 

Vývoj daňové mezery u DPH v EU

Zdroj: Study and reports on the VAT gap in the EU-28 Member States 

Vývoj daňové mezery v ČR tak ve svém trendu přestal kopírovat vývoj průměrné mezery v EU, která v posledních letech stále klesá.

Ke snížení daňové mezery došlo už za Kalouska

Jak ukazuje vývoj daňové mezery, v roce 2014, kdy Andrej Babiš nastoupil na ministerstvo financí, došlo k prvnímu významnému poklesu. Studie potvrzuje, že jsme se v boji s daňovými úniky vydali správným směrem, komentoval výsledky studie v roce 2016 Andrej Babiš. Skutečné zlepšení výběru DPH České republiky o tři procentní body je ještě významnější, protože řada členských států se meziročně zhoršila. Mezi středoevropskými státy v tomto parametru Česká republika vyniká, doplnilo ministerstvo v tiskové zprávě. Server Podnikatel.cz nicméně už tehdy upozorňoval, že za pokles daňové mezery v roce 2014 nemohl Andrej Babiš, nýbrž předchozí Nečasova vláda s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Přečtěte si také:

Za všechno může podle Babiše Kalousek. A vlastně i za zlepšení výběru DPH

Snížení daňové mezery totiž podle autorů studie přinesl především zavedení registru nespolehlivých plátců a elektronizaci podání k DPH. Novelu zákona o DPH, která institut nespolehlivého plátce zavedla, ovšem ministerstvo financí připravilo již v roce 2012, tedy pod vedením Miroslava Kalouska. Účinnosti pak nabyla v roce 2013. A tatáž novela z pera Miroslava Kalouska zavedla s účinností od roku 2014 i druhé zmíněné opatření, tedy elektronizaci podání k DPH. Přiznání k DPH tak museli od roku 2014 podávat elektronicky kromě fyzických osob s obratem do 6 milionů korun všichni plátci DPH.

Babišovo kontrolní hlášení mezeru snížilo

První normy, na které měl již vliv Andrej Babiš jako ministr financí, nabyly účinnosti až v roce 2015. V tomto roce ovšem daňová mezera vzrostla, a to v důsledku zavedení třetí sazby DPH, která rozšířila manévrovací prostor pro podvody na dani. V roce 2016, odkdy se podává kontrolní hlášení, se kterým přišel Andrej Babiš, pak daňová mezera klesla.

Přečtěte si také:

Třetí sazba DPH je chybou, odstartuje totiž vlnu lidové tvořivosti

Za Babišovy vlády začaly daňové úniky narůstat

Snížila se i o rok později po náběhu elektronické evidence tržeb. Na konci roku 2017 pak Andrej Babiš sestavil svoji první vládu. Za nárůst daňové mezery v roce 2018 byl nicméně i tak spoluodpovědný, jelikož do května 2017 zastával pozici ministra financí a hnutí ANO zůstalo ministerstvo i po jeho odvolání.

V roce 2019, kdy již nabývaly účinnosti zákony, které připravil přímo Babišův kabinet, navíc daňová mezera opět vzrostla. Důvodem bylo přeřazování dalších položek do třetí 10% sazby DPH, ke kterému došlo hned u několika druhů zboží a služeb.

V roce 2020 se zřejmě mezera opět zvýšila

Jak navíc upozornil NKÚ s odkazem na komisi, v roce 2020 se zřejmě daňová mezera znovu zvýšila. Babišův kabinet nejenže zastavil EET, ale došlo k dalším „škatulatům“ u DPH. Například mediálně vděčné přeřazení točeného piva do nižší sazby a s tím spojené zmatky zřejmě výběru DPH  rovněž neprospěly. O kolik (a zda vůbec) se daňová mezera zvýšila v třetím roce Babišova vládnutí, bychom se měli dozvědět již brzy. Studie totiž vychází vždy na podzim.

Přečtěte si také:

„Čapák“ vydělá díky nižší DPH na pivu přes 7 Kč, malým výčepům je ale k ničemu