Slogan „Nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete“ neporušuje zákon, určil soud

Konkrétně šlo o sdělení: Nesmím se jmenovat a nejsem smetana/jogurt/mléko/kefír, ale vy mi tak říkat můžete. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) tento slogan porušoval zákon a firmě udělila pokutu. Společnost však vyhrála jak u krajského, tak u Nejvyššího správního soudu (NSS), který definitivně potvrdil, že sdělení žádný zákon neporušuje.

SZPI zakázala slogan používat

Firma Soyka, jež se zabývá výrobou a prodejem rostlinných alternativ k mléku, jogurtům, majonézám či kefírům, dostala v roce 2022 nařízeno od SZPI, aby v dolepce na vyráběných produktech přestala používat sdělení Nesmím se jmenovat a nejsem smetana/jogurt/mléko/kefír, ale vy mi tak říkat můžete. Podle SZPI totiž společnost tímto sloganem porušovala nařízení chránící označení mléka a mléčných výrobků. 

Firmě se však rozhodnutí SZPI nezamlouvalo a podala žalobu k soudu. Za pravdu ji dal jak Krajský soud v Ústí nad Labem, tak před několika dny i NSS.
Firma Soyka v žalobě argumentovala, že doplňkové uvedení věty „Nesmím se jmenovat a nejsem smetana/jogurt/kefír/mléko/majonéza, ale vy mi tak říkat můžete“ na dolepce není v rozporu s evropským nařízením, jelikož se nejedná o název ani označení samotného výrobku. 

Podle společnosti popis neobsahuje jakýkoli způsob obchodní úpravy uvádějící, naznačující nebo vyvolávající dojem, že daný produkt je produktem odvětví mléka a mléčných výrobků, nebo vyvolávající dojem, že by daný produkt mohl být majonézou. Jak doplnila firma, zmíněná věta zcela jasně říká, že tyto výrobky živočišnými produkty nejsou, a aktivně tak brání zaměnitelnosti rostlinných produktů společnosti s jakýmikoli jinými živočišnými produkty.

Důležitý je kontext, upozornil NSS

SZPI k tomu uvedla, že označení na etiketě potraviny naopak mohlo u spotřebitele vyvolat dojem, že daný produkt byl produktem odvětví mléka a mléčných výrobků. V kasační stížnosti pak inspekce s odkazem na evropskou judikaturu doplnila, že zákaz používat název „mléko“ a názvy vyhrazené výlučně pro mléčné výrobky u čistě rostlinných produktů je z právní úpravy jednoznačný. Samotný Nejvyšší správní soud při posouzení věci pak vyšel z četné judikatury jiných členských států (Nizozemí, Belgie, Německo), která umožňuje použití označení typu „rostlinná alternativa smetany/jogurtu/kefíru/mléka“.

Ačkoli NSS přisvědčil SZPI, že firma opravdu v označení potravin použila výraz smetana/jogurt/kefír/mléko/majonéza, tedy výrazy, které není možné používat k označení čistě rostlinného produktu, zároveň však upozornil, že je podstatný a rozhodující kontext použití těchto výrazů. Výrobce totiž explicitně v předmětných označeních uvedl, že se o smetanu/jogurt/kefír/mléko/majonézu nejedná. Nepoužil tedy tyto výrazy určené k označení potraviny živočišného původu k označení potraviny čistě rostlinného původu, nýbrž je v rámci označení potraviny čistě rostlinného původu použil ve významu, který ji odlišuje od potraviny živočišného původu, uvedl předseda 4. senátu Aleš Roztočil s tím, že použití slov vyhrazených právem EU pro potraviny živočišného původu pro popis rostlinných alternativ způsobem použitým v tomto případě není zakázáno.

Označení naopak přispělo k jistotě, řekl soud

SZPI dále nedávalo smysl, aby se produkt připodobňoval k určitému jinému produktu, přestože z hlediska své charakteristicky, povahy a zejména složení se jedná o zcela jiný výrobek, a vyjádřila obavy, že pokud by ostatní výrobci potravin používali podobná označení, vznikl by na trhu s potravinami nežádoucí chaos. Za této situace možnost, že spotřebitel bude vnímat předmětná označení jako připodobnění k mléčným výrobkům, nemá za následek, že by označení bylo rozporné s požadavky na označení uvedenými v čl. 7 nařízení 1169/2011. Naopak přispívá k jistotě spotřebitele, neboť bude vědět, jaké potravině živočišného původu se bude kupovaná potravina čistě rostlinného původu podobat, oponoval však soud.

Podle NSS nelze ani tvrdit, že by se firma prostřednictvím označení snažila obcházet právní úpravu a zmást spotřebitele. Jak navíc doplnil soud, průměrný spotřebitel zná rozdíl mezi mléčnými výrobky a jejich alternativami rostlinného původu. Tyto alternativy jsou vyhledávány specifickým okruhem zákazníků (zejména vegany či lidmi s potravinovými intolerancemi) a nelze je považovat za zaměnitelné či stojící na trhu ve vzájemné konkurenci s výrobky živočišného původu. Použití slov označujících původně potraviny živočišného původu v souvislosti s těmito výrobky zpravidla orientuje zákazníka ohledně způsobu jejich konzumace, a nemá tedy za cíl zmást zákazníky preferující původní živočišné produkty, aby omylem zakoupili rostlinné alternativní produkty, uzavřel v rozsudku soud.