Česká obchodní inspekce (ČOI) si také v prvním čtvrtletí letošního roku posvítila na předváděcí akce. Výsledek? 113 kontrol a 36 pokut v souhrnné výši za skoro 5 milionů korun. ČOI nicméně potvrzuje, že situace se lepší. Pořád se však objevují nové finty, jak obcházet zákon, který se snaží spotřebitele před nekalými praktikami předváděcích akcí chránit.
Situace je lepší především u firem, které na základě zpřísněné legislativy oznamují konání předváděcích akcí. Vysoké procento těchto oznámení je od společností, s jejichž působením na trhu nejsou žádné zásadnější problémy,
potvrzuje Mojmír Bezecný, ústřední ředitel České obchodní inspekce.
Čtěte také: „Šmejdi“ si nedají pokoj. Přišli s novými triky, jak opět obejít zákon
Podle něj na trhu ale působí společnosti, které teré svoje podnikání postavily na klamání seniorů a porušování příslušné legislativy. Nové praktiky poškozování spotřebitelů souvisejí převážně s obcházením zákazu přijímat platby za nabízené zboží nebo služby před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy. Proto se do budoucna na kontrolu této praktiky zaměříme,
doplnil Bezecný.
Nejvyšší pokutu 2 miliony korun přitom obdržela jihlavská společnost Astena group s.r.o., jejímž jednatelem je Josef Grznár. Jak vyplývá z Rejstříku na Podnikatel.cz, Grznár přitom figuruje v dalších 88 společnostech, ve většině z nich je jednatelem.
Čtěte také: Šmejdi v dodávce energií mají od ledna smůlu, ze smluv se dá snadněji vyvázat
Společnost Astena group s.r.o., která má ručení pouze do výše 200 tisíc korun, na několika předváděcích akcích nabízela výhodu v podobě finanční hotovosti uvedené na tzv. „dárkovém poukazu“. Spotřebitel ale musel zaplatit nejčastěji částku 5000 Kč nad rámec uzavřené kupní smlouvy. Takové jednání ČOI vyhodnotila jako agresivní obchodní praktiku. Astena group navíc v několika uzavřených kupních smlouvách řádně neinformovala spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace.
Česká obchodní inspekce by potřebovala pro větší potírání nekalých obchodních praktik výpovědi světků. Takových případů je však podle ČOIky velmi málo. Z celkového počtu provedených kontrol bylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů zjištěno ve více než 80 % kontrol. Nejvíce pochybností našla inspekce v Jihočeském kraji a na Vysočině, v Plzeňském a Karlovarském kraji, na Královéhradecku a Pardubicku a v Jihomoravském a Zlínském kraji.
Čtěte také: Přečtěte si profil „krále šmejdů“ Jense Beckhäusera, který v ČR stále podniká
Nejčastěji bylo při kontrolách zjišťováno porušení některého z ustanovení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele:
- porušování zákonem stanovených oznamovacích povinností, souvisejících s pořádáním organizovaných akcí (§ 20), zjistili inspektoři v celkem 65 případech. Jednalo se buď přímo o neoznámení konání organizované akce, o uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů v oznámení nebo o nedodržení zákonem stanovené lhůty pro oznámení akce, a to nejpozději 10 pracovních dnů před jejím konáním
- v souvislosti s oznámením o konání organizovaných akcí České obchodní inspekci bylo zjištěno, že nebyly spotřebitelům v pozvání k účasti na organizované akci poskytnuty zákonem stanovené náležitosti (§ 20a) v 58 případech
- při kontrolách dodržování nové právní úpravy, platné od 28. 12. 2015, která zakazuje prodávajícím během prodejní předváděcí akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy v rámci organizované akce požadovat či přijímat plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby (§ 20b), bylo toto porušení zjištěno v 7 případech
- použití některé z forem nekalých obchodních praktik (§§ 4, 5, 5a a 5b) bylo zjištěno ve 32 případech. Nejčastěji se jednalo o klamání spotřebitelů tím, že prodávající například uváděli ve smlouvách nepravdivý údaj o tom, že smlouvy či závazné objednávky jsou uzavírány v obchodních prostorách prodávajícího, případně opomněli uvést důležitý údaj týkající se práva spotřebitele na odstoupení od uzavřené spotřebitelské smlouvy, nebo dokonce zvali spotřebitele na konání organizované akce jménem jiné známé společnosti. V jednom případě bylo zjištěno použití agresívní obchodní praktiky, a to vytváření dojmu, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli pro získání výhry nebo výhody musel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje. V tomto případě měly být výhrou, podmíněnou nákupem nabízených výrobků, platební poukázky v hodnotě kolem 100 000 Kč, které však žádný spotřebitel nezískal
ČLÁNKY DO MAILU